Žádné rekordy, zato parádní souboje viděl pražský maraton. Po nádherném souboji s Etiopanem Lemmou ovládl poprvé Američan, dvojnásobný olympijský medailista Galen Rupp, původem fotbalista z Portlandu. Teprve podruhé ve 24leté historii tu vyhrál bílý běžec. Českou přetahovanou dobojoval v závěru podruhé v kariéře Jiří Homoláč (2:20:09).
Mezi ženami si skvěle rozvrhla tempo Bornes Jepkirui z Keni (2:24:22), také bývalá fotbalistka, která ve druhé části předběhla etiopskou dvojici Oljira – Gobena. „Menší problém byly jenom kostky,“ prohlásila poté, co si posunula maximum o čtyři minuty k lepšímu.
Český titul obhájila 41letá trojnásobná matka Petra Pastorová z Dobré na severní Moravě, osmá celkově (2:48:40). Česká televize ji v přenosu ani jednou nezaznamenala… Stříbro získala parádně dotahující Marcela Joglová, která loni uspěla na Krkonošské 50 KTRC, bronz bere další máma a olympijská veteránka Ivana Sekyrová. Všechny se vešly do 71 vteřin, tak vyrovnané zápolení jsme tu dávno neviděli.
Homoláč popsal cestu za druhým maratonským titulem (po roce 2013) takto: „Od 12. kilometru se mi chtělo na záchod a na 29. jsem musel odskočit. Kolem 33. kiláku mi to přestalo jít a hodně jsem se trápil. Víťa šel přede mě, ale neutíkal a nohy mi začaly zase jít. Zkusil jsem to, říkal jsem si, nesmíš to vzdát. Jsem rád, že jsem si taky zazávodil, zlomil tu krizi a povedlo se to mi.“
Snad si vzal správné tričko podle svazových norem… V dubnu při pardubickém půlmaratonu vyhrál v dresu VSK Univerzita Brno, tady běžel s logy partnerů závodu a logem klubu na triku – údajně prý jeho podobu konzultoval se svazem. Jak známo, Pavlišta byl právě v Pardubicích diskvalifikován z druhého místa za to, že správný klubový dres neměl… A teď se tedy navlékl do barev AC Slovan Liberec. Ach jo.
Počasí se povedlo, přece jen chladnější noc zpříjemnila přinejmenším polovinu závodu, ale nádherně svítilo slunce.
Galen Rupp si ve svém typickém dírkovaném dresu zaběhl o víc než tři minuty osobní rekord (2:06:07), držel se výtečně, vedl závod, kontroloval i rozhodl nástupy. Přesně 3,8 km před cílem po bufetu přidal a do cíle. „Byl to velmi těžký souboj, nastupoval jsem, kontroloval a stále zůstával pozitivní, že to vyjde. Jsem šťastný, že mě pořadatelé opět pozvali i po nevydařeném loňském půlmaratonu,“ radoval se.
Jak se závod vyvíjel? Na desítce už byli v čele jen Lemma a Rupp (29:28) s vodičem Masaiem, mezi ženami Oljira a Gobena (33:38) se třemi vodiči. Nejlepší Češi už se natrhali v pořadí Homoláč (32:11) se dvěma vodiči, Pavlišta (32:23) a Pechek (32:52), resp. Pastorová (38:34) a Sekyrová (38:59).
V půlce závodu se však špice zajímavě přesypala. Za Masaiem se napojila šestice běžců (1:03:00), Homoláč zbyl s Wassinkem, který také usiluje o limit na Evropu (1:08:20). Přitom vypadali tak odlišně – úsporný krok Nizozemce vs. na pohled silovější projev Čecha. České medaile vypadaly takto: osamocený Pavlišta (1:08:59), Pechek (1:10:04).
Ve třetí čtvrtině především Rupp a za ním i Lemma zrychlili a opět zůstali jen sami dva – začalo se závodit. Stejně jako dvě ženy – Oljira a Gobena, ty stále se dvěma vodiči. Pavlišta doběhl Homoláče, vypadal svěžejší a brzy se od něho odpoutal! Zdálo se rozhodnuto, leč dopadlo to jinak. Za Těšnovským tunelem se Homoláč dotáhl a šel nezadržitelně vpřed. Bohužel limit na Evropu nedal.
Pastorová musela na prvenství dřít až do konce. „Jsem po zranění a nemám tolik naběháno. Na půlce jsem za sebou viděla Ivanu (Sekyrovou), ale pak už nikoho a běžela jsem podle svého.“
Ze zajímavých jmen se objevil na startu tradičně klavírní virtuoz PIM King Michal Rezek. Půlku dal v rámci 2run, soutěže dvojic, kytarista František Táborský z Chinaski. Kapacita 10 600 startovních čísel se opět vyprodala, na startu stálo 9 778 vytrvalců, do cíle jich dorazilo 7 011. Běžel miliontý běžec v historii podniků RunCzech!
Pořadatelé také konečně poprvé umožnili legálně převést číslo na další ročník v případě, že jste v den D nemohli vyrazit – což je při náročném maratonu (a jeho cenách) vůči běžcům velice důležitá součást závodnického servisu.
Dalším, tentokrát diplomatickým úspěchem byla účast šéfa IAAF Sebastiana Coea, který v roce 1978 získal v Praze na evropském šampionátu svoji první velkou medaili v běhu na 800 metrů. „Atmosféra je absolutně fantastická,“ pochvaloval si sympatický Brit ze Sheffieldu.
„Je velmi důležité, že tu běžci cítí podporu od diváků po celé trati, hlavně v krizových chvílích. Běhání je nejdemokratičtější sport. Doufáme, že městské běhy přivedou ke sportu i děti, protože k tomu, abyste uspěli v jakémkoliv odvětví, potřebujete být nejdřív skvělým atletem,“ rozpovídal se dál.
