Bělkovický kros, který se běhá v Bělkovicích, což je vesnice ležící nedaleko Olomouce směrem na Šternberk, kde se ještě před 11 lety pořádala slavná Dvacítka Ligy 100, přitáhne pokaždé velmi slušný počet závodníků ve všech kategoriích. Od dětí až po veterány. Pravidelně se závodilo v lesích, ale letos to bylo jinak. Co se dá dělat, příroda si postavila svou hlavu. Ale pořadatelé bleskem našli náhradní trasu, která běžce také dokonale prověřila.
Petra Kamínková si přijela rozhýbat kotník
Petra Kamínková /Svatý Kopeček – 22:06/ si odskočila ze své hospůdky odtrénovat a přitom trochu rozhýbat bolavý kotník, přesto svým soupeřkám uteka o Titanic.
Druhá doběhla Jana Matějíková /Liga 100 Olomouc – 24:56/, která musela hodně bojovat se skvělou veteránkou Lubou Konečnou z Ludvíkova /25:07/.
David Pelíšek se objevil po dlouhé době a předvedl, co umí
Hodně dlouho nebylo Davida Pelíška /34:10/vidět na závodech. Ale doma v Bělkovicích se přece jen ukázal a předvedl, jak je na to dobře. A to tak, že pořádně.
Tomáš Navrátil /AK Kroměříž – 35:26/ se nestačil divit, jak mu rychle David zmizel z dohledu. Třetí místo pak uhájil Vít Otevřel /Columbia Montrail – 36:36/ před zle dotírajícím nakonec čtvrtým Pavlem Dvořákem /Biatlon Prostějov – 36:47/.
Abych byl také aktuální k současnému dění mezi běžci, tak musím konstatovat, že vítěz kategorie nad 60 let Ondřej Němec /AK Kroměříž/ neběžel v oddílovém dresu. A světe div se, nikomu to nevadilo, tak nevím, na co si ten atletický svaz vlastně hraje.
Možná chtějí běžce zlikvidovat úplně. Náběh už na to mají pořádný. A taky mám prý poznamenat, že náš bývalý super skvělý běžec Václav Svak, třetí v šedesátnících, má prý daleko nejhezčí dres. Tak to bych nechal na zvážení.
V Bělkovicích se muselo běžet po náhradní trati
Desátý ročník Bělkovického krosu uspořádala Liga 100 Olomouc v krásném prostředí kolem Bělkovického údolí. Bohužel se kvůli polomům nesmělo do lesa a tak pořadatelé raději než aby závod zrušili, připravili náhradní tratě v okolí místního koupaliště. Ostatně tam byl vždy start legendární Dvacítky ligy 100.
Zdejší sportovní akce je zařazená do Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje a zároveň také do Malé ceny mladých vytrvalců.
Muži měli připravenou trasu v délce asi 10 km po asfaltu, polních cestách a lukách, ženy čekala zkrácená trať na 5,7 km.
Všude dobře, v Bělkovicích trochu líp
Tak nějak by se asi dalo popsat odpočinkové místo olomouckých chatařů v Bělkovicích, protože tam je opravdu dobře. A také běžci zdejší prostředí mají rádi. Proto se tam vesměs všichni s radostí vracejí. Jen škoda, že se dnes nesmělo do lesů. Ale i tak tam bylo fakt hezky. Sice teplo, ale jinak paráda.
„Bolí mě kotník, tak jsem si ho zatejpovala a přišla rozhýbat,“ trochu kulhala Petra Kamínková na stupně vítězů. „Ale myslím, že to bude za chvíli dobré,“ mávla nad svým zraněním nakonec rukou.
„Ten maratón před 14 dny je pořád ještě cítit,“ kroutila hlavou Jana Matějíková. „Měla jsem co dělat, abych Lubu udržela za sebou.“
„Jo, tak kdyby každý závod byl dlouhý 5 km,“ smála se mé pochvale, jak dnes letěla, Luba Konečná. „To by se mi závodilo. Jak je trať delší, už mám problém.“
„Já trénuji,“ přiznal se mi po závodě David Pelíšek. „Jen jsem nezávodil. Nebyla na to nálada. Ale doma jsem musel. A docela mě to překvapilo, jak se mi běželo dobře.“
„Vůbec jsem to nemohl udýchat,“ nespokojeně konstatoval Tomáš Navrátil. „Už v prvním kopci jsem se kousl a nedalo se s tím nic dělat. Nechápu proč.“
„Překopl jsem začátek a pak jsem měl co dělat, abych to třetí místo vůbec udržel,“ naznal v cíli Vít Otevřel. „Na mě jsou takové závody příliš krátké a hlavně hodně rychlé.“
Jak jsem již napsal, v Bělkovicích je krásně a v letošním brzkém létě ještě líp. Kdyby byly napuštěné bazény, hodně lidí by do vody skočilo. Všechno je v té přírodě letos nějak naruby. Jak to všechno dopadne, to Bůh suď.
