Ve startovním poli měli převahu domácí, zde se zkrátka běhá hodně a poslední roky mívá Brno své zástupce i v české vytrvalecké špičce. Nebyla tedy nouze o kvalitní konkurenci. Otázkou pro většinu závodníků jen bylo, jaké zvolit boty. Zhruba polovina trati totiž byla pod ledem a druhá polovina byl jen mokrý asfalt. Na nohou závodníků bylo možné spatřit cokoliv od treter přes krosové závodky až po silniční boty. A zejména na asfaltu bylo dobře slyšet, kdo má v botách hřeby a kdo ne.
Krátce po startu se začali prosazovat hlavní favorité. Jen nějakých pět set metrů stačilo, aby se František Kubínek (Mizuno – RSFK) odpoutal od zbytku závodního pole a osamoceně uháněl vstříc vítězství. Cílovou pásku proťal v čase 13:53.69, což byl vzhledem k podmínkám fantastický čas. Trasa sice, pravda, nebyla nijak kopcovitá, ale vyskytovalo se na ní pár ostřejších zatáček, většinou na ledu.
„Byl jsem zde od rána na stánku Mizuno, tak jsem měl čas si projít celou trať,“ prozradil v cíli svůj recept na úspěch. Čtyřkilometrovou trasu zvolil, aby mohl zároveň i pracovat. A jaké boty radil dalším běžcům na tento závod? Podle něj byly nejlepší Mizuno Wave Rider 20 s goretexovou membránou. Ukáže se ještě na posledním závodě v Praze a bude horkým favoritem na výhru i tam. Druhý mezi muži doběhl Patrik Bejček (AK Drnovice), který na vítěze ztratil necelou minutu (45.6 vteřin).
V čase 14:12.02 doběhl do cíle celkově druhý Jaroslav Říha, v osmnácti letech nejmladší v nejlepší dvacítce. „Běželo se dobře, akorát ten led celkem dost klouzal,“ uvedl v cíli vítěz, který běhá hlavně pětky a desítky. Je mu přitom jedno, jestli je to na silnici nebo kros. Druhý mezi juniory byl zástupce Slovenska Kristián Uher z klubu Adidas Runners ŠKP BA (14:25.47) a na stupních vítězů je doplnil Daniel Očenáš (SRTG Brno), který zaběhl čas 15:54.46.
Jasnou favoritku měl i závod žen. Tradiční účastnice závodů Winter Run a Night run Lenka Švábíková z CEPro Teamu přiběhla na start na poslední chvíli. Na trati pak nikoho nenechala na pochybách, kdo stane na nejvyšším stupni. V tempu lehce nad čtyři minuty na kilometr držela krok s muži a v posledním kilometru výrazně zrychlila, díky čemuž se propracovala až na sedmou pozici celkově. A stejně rychle, jak se objevila na startu, zmizela po vyhlašování výsledků.
S časem 16:09.73 utekla vítězka druhé Haně Alfery Urbánkové z AC Moravské Slavie Brno o bezmála minutu. Třetí Lenka Butorová z klubu NN1617 byla zpět o další tři čtvrtě minutky. Mezi juniorkami pak v čase 18:23.92 vyhrála Kateřina Prosserová.
Souboj až do cíle
Mezi muži to byl ještě po prvním kole souboj trojice Zdeněk Hrabovský, Jan Dufek a Václav Dobeš. První jmenovaný pak dokázal v druhém kole ještě zrychlit a vyhrál v čase 28:45.71. O stříbro se pak bojovalo až do konce, když Václav Dobeš (UNS Kyjov) porazil časem 29:09.60 třetího Jana Dufka (Fitness Freedom RT Hustopeče) o necelé 3 vteřiny. Prohra ho ale nemusela mrzet, stal se vítězem kategorie M40. A co víc, do nejlepší desítky se dostal jako jediný veterán.
Mezi ženami pak jasně zvítězila Lenka Khonová z klubu Běhej Brno com – Salming. V prvním kole dokonce běžela bok po boku s Lenkou Švabíkovou, než vítězka krátké trati nasadila k finiši. „Já nevěděla, že běží čtyřku, ale byla jsem ráda, že jsem se jí držela,“ těšilo sympatickou běžkyni v cíli. Tím proběhla v čase 33:06.18.
Sama čekala, že závod bude horší a ačkoliv zvolila trailové boty, pasáže bez ledu jí příjemně překvapily. Ani jí nevadilo, že na startu chyběly rychlejší závodnice. „Koukla jsem se, viděla jsem, že nikoho nevidím a to pak člověk zpohodlní. Mohla jsem se zmáčknout víc, ale nebyl důvod,“ řekla po vyhlášení výsledků. Minulý týden byla nemocná, tak jí těšilo vítězství o to více.
Druhá v ženách byla Pavlína Jordánová v čase 34:22.33. Až třetí dnes doběhla v čase 34:37.95 vítězka prvního závodu, domácí Eliška Vlachová Hutová (Běžecký klub Brno). Mezi veteránkami pak byla nejrychlejší Lucie Novotná z klubu Mizuno – RSFK.
Počet více než pěti set účastníků, který znamenal téměř dvojnásobek oproti loňsku, potěšil hlavního pořadatele Tomáše Pavla. „Potvrdilo se, že lidé chtějí běhat i v zimě a také do dalších let. Máme nekrásnější medaile a tak tu běhají i lidé, kteří nikdy dříve neběželi,“ uvedl spokojeně na závěr závodního dne.
Samozřejmě ho nejvíce těšilo, že se závod obešel bez zranění a pár pádů, ke kterým na náledí došlo, skončilo jen nicotnou časovou ztrátou. „Vůbec o žádném zranění nevíme. Bál jsem se o děti, které závodily na ledu, ale ani jedno dítě nespadlo. O start se opět postaral medvídek Preventan. Super akce,“ usmíval se v cíli.
Další sobotu se innogy Winter run stěhuje do Ostravy, kde to pořadatelé už dobře znají. „Ostrava je jeden z našich nejstarších závodů, takže očekávám přes šest, sedm set lidí,“ netají ambice Tomáš Pavel. Snad už bude počasí přívětivější a pořadatelský tým nebude muset z obav před rozmary počasí vyjíždět o den dříve než obvykle.
