Libor Eremka z Humpolce potvrdil roli hlavního favorita 44. ročníku Zimního běhu na Blaník. Letošní téměř dvaceti tříkilometrovou trať se součtem stoupání přes pět set metrů, která má start cíl ve středočeské Vlašimi a v její polovině museli vytrvalci zdolat pověstmi opředenou horu Velký Blaník (638 m. n.m.), v jeho masivu se běží cca sedm kilometrů, dal vítěz, který byl před rokem druhý, za 1:28:29 hodiny.
Druhým mužem závodu byl Jakub Exner – 1:29:06 a třetím Lukáš Pazdera – 1:30:32. Všichni tito borci jsou mladíci.
Nejlepším čtyřicátníkem byl na celkovém osmém místě Milan Helus z Chrástu – 1:37:42 před domácím Rudou Jánošíkem – 1:38:38.
Zcela jiná byla podle očekávání situace v ženách, kde závod ovládly veteránky 35–44 let. Hned za devátým Rudou doběhla několikanásobná česká šampionka v maratonu Radka Churáňová (Loko Trutnov) – 1:39:30.
Loňské druhé místo přijela z Hradce Králové obhájit Marcela Rambová – 1:46:24. Na třetím místě skončila pražská Lenka Šibravová – 1:47:05.
„Na loňský rok, kdy závod probíhal za extrémních podmínek, nerada vzpomínám. Totálně jsem byla promrzlá. To letos to bylo jiné kafe, povídala Šibravová.“
I čtvrtá byla veteránka. Svatoslava Kacířová, která rovněž startovala za Loko Trutnov a do poloviny závodu běžela na druhém místě – 1:47:28. Pod 1:55 daly ještě Alena Jeřábková a Kamila Skalinová.
První mladou Magdalénu Čejkovou 1:56:43 dokonce porazily i nejlepší ženy z kategorie 45–54 let z Prahy Jana Vrlová 1:55:02 a Katarína Třísková – 1:55:56.
Padesátník vyhrál Jiří Procházka z Plzně – 1:45:40 a nad 60 let byl dokonce časově lepší Zdeněk Bufka z České Lípy 1:44:56. Nejstarší ženy pak vyhrála Mirka Lukášová z Prahy za 2:13:59 a muže domácí Jiří Němec – 2:13:14, nováček v sedmdesátnících.
Otázkou zůstává, zda byl překonán rekordní počet vytrvalců v cíli. Předloni jich bylo rovných čtyři sta. Letos jich vyrazilo přes čtyři stovky, ale zatím jich je evidovaných 398 a než jsem dopsal už jich bylo 399.
Stejně jako vloni časem pod čtyři hodiny zatím výsledky uzavírá Hanka Nádherová z Hradce Králové. Ale lze očekávat ještě korekce, které počet zvýší. Vím o jedné ženě, s kterou jsem ze závodu odjížděl, ona s pocitem jeho absolvování, a ve výsledkách zatím není. Asi se nevyvěšovaly… To by se hned dotčení ozvali. Takže rekord třeba ještě bude.
Závěrem musím pochválit pořadatele v čele s Ondrou Pojmonem, kteří za pár let závod neskutečně posunuli, ona i ta dřívější klasika měla své kouzlo, a furt na sobě pracují. Začalo to přenesením trati mimo centrum města, přes které se dříve běhalo ihned po startu a dobíhalo do cíle. Nyní se běhá přes zdejší park, který má své velké kouzlo a na následné asfaltové trase vedoucí do Kondrace přes Dub je minimální provoz.
Vloni se Blaník přebíhal, další velké plus. K němu letos přibyla změna trati pod vrcholem Velkého Blaníku. Sice závod o kilometr prodloužila, ale v nejstrmějších pasážích, kdy se dříve závodníci protisměrně potkávali, se letos běželo skutečně bezpečněji a tedy i rychleji. Navíc ta podvrcholová část byla běhatelná.
Místo cílové medaile, vloni byla tedy fakt pěkná, dostal každý účastník čelenku závodu, výběr byl ze čtyř barev. Originální byly letos poháry pro nejlepší, ty byly ve tvaru blanické rozhledny. Na trati dokonce čtyři občerstvovačky. Originální byla i stěna závodu, před stupni vítězů, kde byli abecedně uvedeni všichni dopředu přihlášení. Nerad bych na něco zapomněl, ale spíš si kladu otázku, čím pořadatelé překvapí, v tom dobrém slova smyslu, závodníky za rok.
