„Jsem rád, že jsem vyhrál,“ řekl po doběhu letošního ročníku Jiří Homoláč. Kvůli závodu přerušil soustředění v Tatrách a vyplatilo se, vyhrál zde již počtvrté a navíc ve svém nejlepším čase. Naopak Petra Kamínková dnes zvítězila poprvé.
Za ideálních běžeckých podmínek se na start postavil rekordní počet účastníků, letos poprvé byla pokořena hranice 2100 závodníků a závodnic. Na jejich čele se od startovního výstřelu pohybovali největší favorité. Ostré tempo pod tři minuty na kilometr nejprve přestal stíhat letošní maratonský mistr Petr Pechek, po chvíli odpadl z vedoucí skupiny i Robert Míč a když ještě před třetím kilometrem začal zaostávat i v létě zraněný Jakub Zemaník, pokračoval Jiří Homoláč ve vedení sám. „Bylo to strašně rychle rozběhnutý, brzy jsem odpadl a pak už jsem toho měl docela dost,“ přiznal po závodě Petr Pechek.
Další z tradičních podzimních soubojů tak vyzněl lépe pro doslova domácího „Homiho“ – letos zaběhl svůj nejlepší čas na tomto závodě 43:52. „Vypadá to, že forma je a teď už to jen tři týdny udržet, aby to vyšlo na maratonu ve Frankfurtu, to je důležitý závod,“ uvedl Homoláč. Na závod nijak neladil, ve čtvrtek běžel „dvacítku“, včera ještě stihl dvoufázový trénink, dohromady dalších dvacet kilometrů. Nyní odjíždí zpět do Tater, odkud pojede až rovnou do Frankfurtu. Cíl je jasný – 2:15. „Doufám, že to konečně vyjde,“ přeje si. Ví, že hlavně druhou půlku musí zvládnout co nejlépe.
Druhý Zemaník ověnčený titulem na silničních 10 kilometrů doběhl druhý o bez vteřiny minutu, ale zklamaný nebyl. „Běžel jsem tady poprvé, slyšel jsem, že tu jsou kopečky, tak jsem běžel trochu s rezervou. Myslím že čas 44:51 není na první závod tady špatný,“ uvedl po závodě „Kobzol“. Rychlé tempo začátku ho nijak neznervózňovalo, běžel totiž bez hodinek podle instinktu. Plány pro zbytek sezony má odlišné, nyní směřuje přípravu k MČR v krosu a zejména pak ke krosové „Evropě“.
Na třetí místo vystoupal další ze silné „brněnské školy“ Robert Míč. Jeho čas byl 46:07 a po dlouhé době porazil svého tradičního soupeře Petra Pechka (47:13). Na pátém místě pak doběhl Jiří Šacl a tato pětice mladých mezi sebe nepustila žádného veterána.
Střídání stráží u Vabrouškových?
A že konkurence byla kvalitní – na startu nechyběl ultramaratonec Daniel Orálek, který se krátce před závodem vrátil z Číny. Bohužel po vyhlašování výsledků odjel a jeho výhra v tombole (sud piva Starobrno medium + kurz výroby a čepování piva a kurz pivního somellérství) tak propadl jinému výherci. Zajímavý souboj se odehrával i kousek za absolutní špičkou – Petra Vabrouška zde totiž poprvé porazil jeho syn Filip. „Taťka má taky radost. Minulý rok mi to ještě nevyšlo a myslím, že teď je i on šťastný,“ řekl v cíli mladý vytrvalec. Začít s triatlonem po vzoru otce ale zatím neplánuje, chce zůstat u běhů na 10 km a půlmaratonů.
Nestárnoucí Petra Kamínková poprvé první
Podobně jako v mužích se i v ženské kategorii čekal souboj, tentokrát byly aktérkami zkušená Petra Kamínková a letos ve velké formě závodící Lucie Maršánová. Třebaže v terénní pasáži dominovala mladší z dvojice, na asfaltu byla naopak lepší zkušená Petra Kamínková a ta tak po dvou druhých místech letos poprvé zvítězila. Její čas byl 52:19 a nyní už se těší na dovolenou, kam odjíždí hned zítra. Ráda by stihla ještě závod v Uherském Hradišti, ale sama ví, že to asi nevyjde.
„Myslela jsem, že zvítězí Lucka. Já nejsem terénní běžkyně a čekala jsem, že mě v seběhu v lese doběhne a to byla pravda. Otočila jsem se a byla kousíček za mnou, ale já jsem běžela dál s kluky, i jsem to tahala. Až v závěru jsem viděla, že vítězství získám,“ uvedla nestárnoucí závodnice.
Sportovně ale uznala, že letos závod vynechala Eva Vrabcová Nývltová nebo několikanásobná vítězka Katarína Berešová. Ta se stále dává do kupy po zdravotních problémech, loni v Brně chodila o berlích a dnes „alespoň“ předávala medaile. Komentátor v nadsázce říkal, že kdo chce na tomto závodě dělat dobrovolníka, musí za sebou mít dvě účasti na olympijských hrách. Navzdory zranění závod odběhla i vynikající atletka nedávné minulosti Ludmila Formanová, která se poté účastnila dekorování vítězů.
Druhé místo a čas 53:02 Lucie Maršánové určitě ovlivnily zdravotní potíže. „Mám pořád problémy se zády, nejde zabrat a tak jsem nešla závod naplno. Ale jsem spokojená, na to, jak mě ta záda bolí, je to dobrý,“ zhodnotila oběhnutí Priglu. Nicméně i ona byla překvapená, jak doběhla soupeřku v terénním úseku, třebaže se pořadí nakonec neměnilo. Přesto na českou špičku ještě čeká MČR v krosu. „Začnu se na něj chystat, chci ho určitě běžet,“ říká rozhodně mladá běžkyně. Třetí pak doběhla Martina Vévodová v čase 54:13.
Sympatické bylo, že po závodě obdrželi kromě vítězů ceny i charita a na pódium byly pozváni také všichni dobrovolníci, bez kterých by se takto velký závod neobešel a hasiči. Milé gesto, které ale rozhodně nebývá zvykem. Letošní ročník se tak jednoznačně vydařil a všichni už pomalu hledí do roku 2019, kdy se poběží jubilejní desátý ročník. Přáním pořadatelů je i v tomto roce na startu uvítat nejstarší českou vytrvalkyni Danu Ellingerovou.
Fotogalerie – Monika Hlaváčová
