Po ránu to v lázních Slatinice pod Velkým Kosířem vůbec nevypadalo špatně. Posunutý start na 9:30, což většina běžců kvitovala s povděkem a od ředitelky závodu Jaroslavy Šlahařové to byl mistrovský tah, tím pádem ještě horko nebylo a navíc v lese po včerejším dešti panovalo celkem přijatelné klima.
Prostě běžet se dalo, ale přesto se začalo opatrně, protože přece jen první dva kilometry trati vedou po otevřených polních cestách a tak nikdo nechtěl moc riskovat překopnutí začátku, navíc do kopce, a ještě před vběhnutím do lesa se tak na slunci přece jen nepříjemně přehřát.
David Pelíšek se po trati potuloval sám
Je to sice trochu nadnesené, ale dá se to tak říct, když se podíváte, jaký měl David Pelíšek z Olomouce /27:56/ náskok před druhým běžcem v pořadí, který rozhodně patří mezi elitu, Tomášem Blahou /AK Kroměříž – 29:37/. A musí vás to také napadnout. Před Davidem nikdo, možná jen vyplašená srnčí zvěř, a za ním také široko daleko nikdo.
Třetí místo pak vybojoval až v závěrečném finiši Pavel Dvořák /Biatlon Prostějov – 30:00/.
Petra Kamínková utekla i skoro všem chlapům
Při pohledu na výsledkovou listinu vás určitě moc nepřekvapí, že Petra Kamínková /Svatý Kopeček – 32:27/zvítězila s obrovským náskokem mezi ženami, to je jaksi samozřejmé, ale před ní proběhlo cílem jen šest nejlepších mužů. K tomu není co dodat.
Druhé místo vybojovala drtivým závěrem během seběhu z Kosíře Radka Coufalová /Biatlon Ostrava – 37:39/, přestože nahoře na kopci běžela až na čtvrtém místě.
Třetí proběhla cílem Veronika Drtilová /37:49/.
Třetí ročník Memoriálu Šárky Krčkové
Slatinická sedmička vznikla jako mimořádná běžecká akce nesoucí podtitul Nadační běh pro onkologicky nemocné pacienty. Veškerý výtěžek z této akce putoval tentokrát na onkologické oddělení nemocnice Agel Prostějov. Zároveň je závod věnován naší běžecké kamarádce Šárce Krčkové, která nás po těžké nemoci předloni opustila.
Od rána se tedy v areálu lázní ve Slatinicích připravovali ke startu vytrvalci, kteří pak vyrazili na jeden okruh přes přírodní rezervaci Velký Kosíř, kde je čekala trasa v délce7,8 km.
Teplo bylo, ale ne kritické jako při prvním ročníku
Je to tak. Modrá obloha, ostré slunce, ale ne tak šílené vedro, jako při prvním ročníku, kdy i mouchy padaly horkem k zemi.
„Mám teď naběhané velké množství kilometrů,“ řekl mi David Pelíšek. „Připravuji se na Jesenický maratón a pak chci zkusit nějaké ultra závody. Tak mě dnes dost bolely nohy, ale jako trénink to bylo dobré.“
„Podal jsem svůj standartní výkon,“ jen konstatoval Tomáš Blaha. „Za Davidem nemělo smysl se hnát, tak jsem si hlídal spíš svou pozici.“
„Podařilo se mi Honzu Lachnita přespurtovat až na silnici před cílem,“ přikývl hlavou na můj dotaz, zda rozhodl až ve finiši, Pavel Dvořák. „Původně jsem do toho ani jít nechtěl, ale pak mi to nedalo a zkusil jsem to. A ono to vyšlo.“
„Snažila jsem se běžet dost ostře, i když to tak možná nevypadalo,“ usmívala se věčně pozitivně naladěná Petra Kamínková. „Hlavně nahoru jsem do toho šlapala. Dolů jsem se už raději dávala na těch kořenech a kamenech pozor, abych si něco neudělala. Čeká mě na podzim fůra závodů a byla by škoda se zranit.“
„Testovala jsem, co vydrží moje zraněné koleno,“ řekla mi v cíli Radka Coufalová, když jsem se divil, jak to že doběhla celkově druhá, přestože měla nahoře takovou ztrátu. Do kopce jsem šla opatrně a pak to pustila. A koleno vydrželo, tak je to výborné.“
„Taky jsem se z kopce posunula dopředu, ale na finiš Radky jsem už bohužel nestačila,“ doplnila náš rozhovor Veronika Drtilová. Uctít památku Šárky Krčkové přišlo tradičně hodně lidí a i počasí se vcelku vydařilo.
Tím pádem byla ve Slatinicích parádní nálada a navíc všechno klapalo na jedničku. Z toho měla opět velkou radost i ředitelka závodu Jaroslava Šlahařová. Zase se jí zdejší závod povedl a to je dobře.
