Různá místa a stejný čas startu. Takový je hlavní vtip T-Mobile Olympijského běhu, kterým si amatérští, výkonnostní, ale i profesionální sportovci po celé České republice připomínají Mezinárodní Olympijský den. V Olomouci se na start závodu dospělých, který v 18 hodin odpočítala stanice Radiožurnál Českého rozhlasu, postavilo na devět desítek nadšenců, které čekala pětikilometrová trať v Hejčíně zalitá paprsky neúprosného červnového slunce.
Historie Olympijského dne sahá až do roku 1894, kdy byl založen Mezinárodní olympijský výbor. Na počest této události se po celém světě každoročně pořádá Olympijský den, který oslavuje sportovní aktivity všeho druhu. U nás se v rámci Olympijského dne pořádají pod záštitou Českého olympijského výboru běžecké závody pro všechny věkové kategorie už od roku 1987. Letošní oslava připadla právě na středu 21. června.
Olomouckou odnož Olympijského běhu pořádal osvědčený organizátor Karel Pikal, který vytvořil pětikilometrovou obrátkovou trať na téměř dokonale rovných cyklostezkách mezi městskými částmi Hejčín a Černovír. Tato trasa by ideálně lákala k překonávání osobních rekordů, nebýt toho, že v šest odpoledne byla dokonale rozpálena takřka všudypřítomnými paprsky nastávajícího léta. Přesto se na start postavilo bezmála 90 běžců různých věkových i výkonnostních kategorií.
Mezi muži od začátku vypálila dopředu skupinka favoritů, z nichž nejvíce sil měl až do finiše Zdeněk Dokulil z olomoucké Ligy stovkařů. Ten také zvítězil v solidním čase 17:46 o dvě vteřiny před Karlem Bránkou. Třetí byl v cíli už s odstupem Richard Bednář (CEPro team, 18:27). „Přitom právě Ríša vyrazil hned dopředu a diktoval hodně rychlé tempo, takže jsme museli chtě nechtě za ním. Naštěstí zhruba po kilometru se zpomalilo, takže potom už to bylo vcelku rozumné až do cíle, tedy až na to vedro,“ popisoval průběh souboje o špici Dokulil.
„Já musím Zdeňka pochválit, po tom rychlém úvodu měl velmi pěkně rozvržené tempo, takže jsem se ho držel, ale moc sil na střídání ani na finiš jsem neměl,“ přiznal druhý Karel Bránka. To nakonec třetí Bednář si tentokrát závodění moc neužil: „Ze začátku jsem to zkusil, ale dost mě bolí koleno, takže to pak už nešlo. Sobotní velký půlmaraton snad dám aspoň za dvě hodiny,“ obával se zkušený běžec a trenér.
Ženská část olomouckého Olympijského běhu měla trochu podobný průběh; hned od startu se dopředu odvážně vrhla Jana Nováková a až za ní byla s odstupem ostřílená Jana Matějíková (Liga stovkařů Olomouc), která však v druhé polovině trati převzala vedení a nakonec zvítězila slušným časem 20:30 jako sedmá v absolutním pořadí. Nováková byla druhá (21:11), třetí doběhla Jitka Melcrová (Štěpánov, 22:12).
„Na to horko to šlo, čas sice úplně nejlepší nebyl, ale v těchto podmínkách šlo spíše o vítězství než o nějaké osobáky,“ rozumně hlásila Jana Matějíková schovaná za obligátní čepicí chmelového moku. Jana Nováková přiznala, že to chtěla v úvodu zkusit: „Ale tak od kilometru jsem věděla, že to na první místo nebude,“ pokyvovala hlavou.
Bavili se ale všichni. A tak to má při oslavě olympijské myšlenky být.
