Počasí v Opatovicích u Hranic letos bohužel ukázalo svoji stinnou stránku. Dokonce se cestou tam sypal v Moravské bráně kolem Hranic sníh. Ten naštěstí Opatovicích nepadal, ale celonoční i ranní déšť na trati provedl pořádnou paseku. Pořadatelé museli dokonce trochu pozměnit trať, protože v tradičním výběhu do kopce by se asi nejspíš lezlo po čtyřech. Mákli si všichni pořádně. Kros jak má být. Se vším všudy. Aspoň, že v průběhu závodu nepršelo.
Muži se rozdělili hned v průběhu prvního kola
Václav Bitala /AK EZ Kopřivnice – 44:03/ nenechal nikoho na pochybách, že mu takový terén sedí a brzy po startu ztratil druhého v cíli Ondřeje Horáka /Moravský Beroun – 45:00/ a třetího Tomáše Blahu /AK Kroměříž – 45:59/. Mimochodem, první tři muži jsou již v kategorii nad 40 let. Mladým se do takového počasí a terénu moc nechce.
Také ženy běžely každá zvlášť
Adéla Esentierová /BET Ostrava – 26:08/ se také chvíli po startovním výstřelu odpoutala od Marie Delingerové /Moravský Beroun – 26:23/ a kontrolovala si pak jen svůj odstup. Třetí místo vybojovala Jitka Fojtková /Liga 100 Olomouc – 27:19/, které takový terén sedí.
Tradice a krásná příroda. To všechno se dá najít kolem Hranic na Moravě Lesní běh v Opatovicích u Hranic už má za sebou také pěkných pár pátků. Letos se běžel již 39. ročník a to je už tedy také pěkná porce let, co se ve zdejších lesích na velmi členitém okruhu běhá tento dost náročný kros. Závod pořádá TJ Sokol Opatovice a běžcům poskytují zázemí ve svém sportovním areálu u fotbalového hřiště.
Muže tu čekaly 4 okruhy, letos po změně trati jedno kolo v délce 2,9 km, to dalo celkový součet 11,6 a počet nastoupaných kilometrů se zde opravdu značně pronese.
Ženy běžely okruhy jen dva, ale i těch tedy asi 5,8 km zde dá dostatečně zabrat. Závodilo se od rána, startovali i děti a také muži mílaři, to už běžně na běžeckých akcích moc nebývá. Ti si dali jen jedno kolo a vyběhli zaráz s vytrvalci.
Bahno a zima
Tak tohle bylo vidět a cítit na každém kroku. Nedá se nic dělat, podmínky měli všichni běžci stejné, záleželo jen na nich, jak se tím kdo vyrovná.
„Mám takový terén rád,“ usmíval se spokojený vítěz Václav Bitala. „Bahno mi nevadí, ačkoliv ho už bylo pak v posledním kole docela dost a kopce už vůbec ne.“
„Původně jsme měli namířené do Oseku na půlmaratón, ale když ráno tak lilo, změnili jsme plán a rozjeli se do Opatovic, protože bláto a těžký terén, to je prostě moje,“ přiznal se s rozesmátým obličejem Ondra Horák. „To já se v něm zase utopil,“ zklamaně ho doplnil Tomáš Blaha.
„Zase mám zdravotní problémy, navíc jsem v zimě absolvovala Lysacup a je to poznat, tak jsem ráda, že to dnes aspoň takhle doběhla,“ trošku nespokojeně mi řekla Maruška Delingerová.
„Já mám kopce v oblibě a bahno mi nějak moc nevadí,“ celkem nadšeně komentovala svůj podařený výkon Jitka Fojtková.
Je pravda, že v Opatovicích se závodí vesměs v těžkém terénu a ten vytrvalce pořádně prověří. A když se k tomu přidá i liják jako dnes, pak to stojí za to. Ale jak nejde o život, jde o houby.
A ještě jedna perlička od pořadatelů na závěr. Příští ročník bude jubilejní čtyřicátý a již teď slíbil ředitel závodu něco navíc. Tak se máme na co těšit.
