12 závod
Po dlouhé běžecké pauze byl tento závod ideální protože už jsem byl hladový po tom si zazávodit . Neměl jsem vůbec naběháno tak jsem měl jen skromné přání doběhnout v čase pod 36 minut což vzhledem k okolnostem jsem považoval za maximum. Na závod jsem jel sám z Mostu do Chomutova na hlavní nádraží kde jsem po tom co jsem vystoupil navázal rozhovor s jednou od vidění známou běžkyní s kterou jsem se prošel asi 3 km do vesnice u Chomutova Spořice. Konal se tu závod na který jsem byl hodně zvědavý a trochu se obával aby na mě zbylo číslo protože jsem se později zaregistroval jen na čestné slovo přes email jelikož jsem pokazil registraci do závodu na webových stránkách Spořické šestky. Naštěstí pro mě tu číslo 271 bylo i když bylo trochu neumělecky přepsáno z čísla 71 to mi , ale zase tak nevadilo hlavně když jsem ho dostal navíc od milé slečny v pěkném prostředí sportovní haly s výborným zázemím . Převlékl se v šatně připevnil si čip a vyrazil na start po tom co pořadatel oznámil zdržení startu se náhle odstartovalo a protože jsem startoval ze zadních pozic jsem neslyšel odpočítávání startéra pro to mě start překvapil a aplikaci zapnul až 200 metrů za bránou startu. Po pomalejším nástupu jsem začal zrychlovat a předbíhat mnoho běžců více než jsem byl zvyklý občas jsem se nějakého držel a snažil se udržovat tempo , ale trať měla příliš mnoho zatáček což nemám moc rád .První 3 km byly dobré na 4 km mírná krize a pocit dehydratace protože bylo horko . Pro to jsem občerstvení těsně před 5 km uvítal a mohl si vybrat vodu nebo pivo volil jsem vodu což jeden místní občan komentoval " špatná volba" a asi měl pravdu . V posledním kilometru mě hnalo povzbuzování místních obyvatel a vidina toho že bych mohl zaběhnout čas pod 36 neměl jsem hodinky a mobil jsem s kapsy tahat nechtěl musel jsem dát jen na pocit . Asi 800 metrů před cílem jsem předběhl s respektem starého pána a dotáhl se za nějakou ženu. Asi 50 metrů před cílem jsem zaspurtoval ani ne tak pro to abych tu ženu předběhl ,ale protože za mnou se dotahoval běžec s kočárkem a mohli by rozhodovat sekundy mém čase. Deset metrů před cílem jsem už vypustil ženu jsem už nedohonil o 4 sekundy a běžec s kočárkem doběhl 3 sekundy za mnou . V cíli jsem dostal pamětní medaili s korku za účast která byla pro mě tím hlavním . Čas jsem jen odhadoval podle aplikace a tušil že to asi nevyšlo což jsem později až doma zjistil doběhl jsem v čase 36:14 takže jen 14 sekund mě dělilo od mého limitu který jsem si určil škoda. Pořadí v kategorii 42/49 celkově 155 z 253 běžců a běžkyň tak už jsem měl i s lepšími časy horší výsledky. Zůstal jsem ještě na vyhlášení výsledků vychutnal si pivko poklábosil a hlavně zatleskal nejlepším mimo jiné hlavně Zuzaně s kterou jsem se seznámil a která vyhrála zlatou ve své kategorii a které jsem mohl osobně pogratulovat. Jinak závodu se zúčastnila také česká reprezentantka a olympionička Ivana Sekyrová která všem popřála hlavně zdraví čemu jsem hodně tleskal po zdravotních komplikacích které jsem prodělal v období před tímto závodem takže když bude to zdraví rád sem zase za rok přijedu.****
