Jarní počasí pořád v nedohlednu, ale v Adamově u řeky Svitavy zase špatně nebylo. Ono je tam celkem hezky v každém ročním období. Samozřejmě na jaře, když se všechno zelená, asi nejvíc, ale k tomu bylo ještě v sobotu daleko. Nějak se ta zima potvora nechce vzdát.
Muži se s tím nepárali
Hned po startu vyrazili dopředu Petr Hének /AK Drnovice – 30:51/ společně s Pavlem Dvořákem /Biatlon Prostějov – 30:38/ a Vojtěchem Grünem /AC Okrouhlá – 31:21/.
Při náběhu do lesa na stoupání k Novému hradu trochu zaostal Vojtěch Grün a hlídal si potom už jen třetí místo. Petr Hének se snažil rozhodnout závod pak při seběhu dolů. Vytvořil si slibný náskok, ale Pavel Dvořák dokázal lépe zvládnout přechod ze šotoliny na rovinatou silnici, v posledních dvou kilometrech Petrovi cuknul a doběhl si pro první místo.
Ženy spolu partu nedržely
Linda Beniačová ze Žiliny /37:36/ je výkonnostně poněkud jinde než její soupeřky a tak si běžela sama svůj sólo závod jen s muži.
Za ní si ovšem velmi dobře vedla Alena Hénková /AK Drnovice – 40:07/, která si vypracovala ostrým začátkem závodu dostatečný náskok a pak si už druhé místo s přehledem udržela.
To Marie Hynštová /AK Drnovice – 40:52/ zvolila jinou taktiku. Začala volněji, postupně všechny soupeřky před sebou posbírala a dostala se až na třetí místo.
V Adamově se běželo na Nový hrad již po desáté
Velmi hezký závod se běhá již deset let v Adamově podél řeky Svitavy se stoupáním na historickou památku Nový hrad a potom zase zpět v celkové délce 8,3 km.
Celou sportovní akci pořádá oddíl orientačního běhu při TJ Spartak Adamov a mezi běžci si získává čím dál větší popularitu i přes klasické skromné podmínky, které jsou pro orientační běžce typické. Prostě se tam všem líbí, protože trasa má své specifické kouzlo, které jen tak běžně nikde nenajdete.
Co jsem zaslechl v cíli
Krásná trasa závodu, příjemné prostředí v přírodě, to zaznívalo ze všech stran a byla to pravda, to musím potvrdit, ačkoliv ta místa dobře znám ze svých výletů na kole, při běhu mě ledacos překvapilo. Hlavně ten kopec nahoru na hrad. Netušil jsem, že je tak dlouhý a konec pěkně prudký.
„Už jsem tady běžel, tak trať znám,“ řekl při rozhovoru pro televizi Pavel Dvořák. „Ovšem velmi mě překvapil čas, který jsem zde zaběhl. Je to můj osobní rekord a jsem rád, že se mi podařilo udržet kontakt s Petrem a pak ho dotáhnout na silnici před cílem a ještě vyhrát,“ dodal Pavel svým tradičně skromným způsobem.
„Myslel jsem, že náskok, který jsem získal z kopce, udržím, ale na silnici jsem ztratil rytmus a nezvládl zachytit Pavlův nástup,“ kroutil hlavou Petr Hének.
„Já s nimi běžel jen pod kopec,“ řekl mi Vojta Grün. „Pak už jsem si jen hlídal odstup před dalším kluky v pořadí.“
„Moc se mi zde líbilo,“ hodnotila trasu závodu Linda Beniačová. „Běhám ráda do kopců a ten na hrad mi dnes pěkně sedl. Držela jsem si své tempo a nějak soupeřky moc nehlídala. Ani jsem nevěděla, že jsou tak daleko za mnou.“
„Doma hlavně posiluji a občas se dostanu vyběhnout ven. Jinak to od tří dětí ani moc nejde,“ přiznala se Alena Hénková. „Ale mám radost, že už dokážu udržet po celý závod slušné tempo.“
Je bez debat, že se obrovsky zlepšuje. A je také vidět, jak jí to šlape. „Nechtěla jsem to moc překopnout, abych se do kopce netrápila,“ probírala průběh závodu Marie Hynštová. „V poslední době mi to moc neběhalo, tak jsem počkala až při seběhu dolů. Tam mi to konečně sedlo, tak jsem spokojená jak s výkonem, tak s umístěním.“
Pořadatele celkem překvapil velký počet běžců, který se objevil na startu, ale všechno s bravurou zvládli a přispěli tak měrou vrchovatou k parádnímu dopoledni v Adamově.
Malé závody mají své obrovské kouzlo a Běh na Nový hrad k nim bezesporu patří.
