Po ránu celkem zima a místy ležela na polích cestou do Bučovic i námraza, ale k poledni se přece jen trochu oteplilo a nefoukal vítr, tak by se dalo říct, že podmínky byly celkem přijatelné. Bývávalo i hůř, ale i líp, jak jsme se shodli s ředitelkou Mirkou Hanákovou po závodě.
První dva nejlepší muži běželi spolu
Až téměř do posledního kola běželi spolu dva největší favorité na vítězství Jiří Petr /Koválovice – 29:33/ a Lukáš Kučera /VSK Univerzita Brno – 29:46/. Jenže pak se u nádraží v Bučovicích Jiří Petr Lukášovi utrhl a už si vítězství pohlídal až do cíle.
Třetí skončil Tomáš Steiner /AK Drnovice – 32:52/, který celou trať absolvoval sám jako tempový trénink.
Irena Pospíšilová nemá konkurenci
Irena Pospíšilová /AK Drnovice – 36:26/ se v průběhu druhého kola vzdálila z počátku velmi dobře běžící Pavlíně Poláčkové /AK Drnovice – 38:28/ a pak už jen svůj náskok neustále navyšovala. Třetí místo stupňovaným závěrem potom vybojovala Lenka Hrabovská /AK Drnovice – 39:44/, když v posledním kole předstihla Silvii Divišovou /AK Drnovice – 39:55/.
Bučovická tradice pokračuje dál
26. ročník Sokolského běhu 28. října uspořádala Tělocvičná jednota Sokol Bučovice ve spolupráci s MÚ Bučovice a řadou místních sponzorů tradičně, jak je již i v názvu závodu uvedeno, na tento státní svátek. Za vším tu v posledních letech stojí bývalá česká reprezentantka v bězích do vrchu Mirka Hanáková i s celou svojí rodinou. Závod se vrátil na původní okruhovou trať městem, protože loňská změna trasy mohla proběhnout jen díky tomu, se opravovaly koleje a nejezdily vlaky.
Akce byla posledním závodem Vyškovské běžecké tour, která zde měla také závěrečné vyhlášení výsledků.
Zima po ránu nikoho neodradila
I když možná pohled do výsledkové listiny celého závodu vypadá jako přebor AK Drnovice, tak to není pravda, protože na startu ve všech kategoriích stála řada závodníků z jiných klubů a sešlo se jich na státní svátek v Bučovicích opravdu dost.
„Zkusil jsem na trati nastoupit v předposledním kole na kostkách u nádraží a povedlo se mi získat nepatrný náskok, který jsem udržel až do cíle,“ řekl mi pak po závodě Jiří Petr, „ale šel jsem to naplno.“
„Při náběhu k vlakovému nádraží jelo proti mně auto a musel jsem skoro zastavit. Pak už nebyla žádná vůle Jirku dotáhnout, ale on byl dnes stejně lepší,“ přiznal se Lukáš Kučera.
„Nechtěl jsem běžet sám a spíš plánoval stupňovaný běh,“ konstatoval Tomáš Steiner. „Jenže nebylo s kým držet tempo, tak mi nezbylo nic jiného, než jít sám.“
„Chodím už do práce. Mateřská mi skončila a je to vidět. Nedostanu se vůbec k tréninku a dnes už to v závodě bylo docela znát,“ trochu smutně naznala Irena Pospíšilová.
„Cítila jsem dobře, tak jsem zkusila běžet s Irenou, ale asi to bylo moc rychlé, protože jsem se v závěru pěkně vytrápila,“ kroutila hlavou v cíli Pavlína Poláčková. „Přece jen ta viróza minulý týden byla ještě cítit.“ „Vůbec jsem nevěřila, že Silvii ještě dotáhnu, ale běžela jsem s nějakými muži ve skupině a oni mi pomohli se k ní přiblížit. Měla smůlu, že šla celý závod sama, tak jsem jí pak nakonec o kousek utekla,“ usmívala se spokojeně Lenka Hrabovská.
A spokojení byli určitě i všichni účastníci krásné rodinné akce v Bučovicích, protože tam vždy všechno klape a na státní svátek je zde skvělá pohoda.
Přesně jak má být. Není lepších závodů než tyhle malé kamarádské akce. O tom jsem za ty roky, co jezdím závodit, přesvědčený a nikdo mi to nevyvrátí.
