U nás na horách krásně, slunečno, prostě parádní běžecké počasí. Jen jsme se blížili k Přerovu, už bylo vidět, že je zle. Mlha, že by se dala krájet, zima a hnus, který nikomu moc na náladě nepřidal. Ovšem v Grymově už bylo líp. Nakonec se tam vylouplo i sluníčko a možná i díky tomu, protože čekala na všechny přesně změřená, cejchovaná a nesmírně rychlá pětikilometrová trať po cyklistické stezce, se běželo velmi rychle.
Muži se rozdělili do dvojic
Hned po startu vyrazil dopředu ředitel závodu Petr Kučera /SK Salix Grymov – 16:12/ následovaný těsně Vojtěchem Podjuklem /SK Hranice – 16:07/. Vojta se pak v závěru závodu o Petra odpoutal a v pohodě si doběhl pro vítězství.
Za nimi potom běželi Josef Sedláček /AK Kroměříž – 16:22/ a Pavel Dvořák /Biatlon Prostějov – 16:27/. Pepa také po čtvrtém kilometru zrychlil a vytvořil si náskok, který si pohlídal až do cíle.
Ženy čekalo překvapení
Ostřílené a známé závodnice, které pravidelně startují ve Velké ceně vytrvalců Olomouckého kraje, čekalo velké překvapení v podobě Zuzany Kročové /SK Hranice – 20:03/ Nikdo ji neznal. Ona sama odvážně vyrazila po startu dopředu a vytvořila si velmi solidní náskok. Zuzana Svobodová /AK Drnovice – 19:40/ a Jana Matějíková /Liga 100 Olomouc – 19:45/ pak měly co dělat, aby se na ni ve druhém kole dotáhly a dokázaly ji porazit. Nakonec zvítězila Zuzana Svobodová před Janou Matějíkovou, ale obě dvě si musely sáhnout hluboko do rezervoárů svých sil a zaběhly si také osobní rekordy.
V Grymově se běželo 5 km již po třetí
Grymovská pětka je součástí 36. ročníku Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje, zároveň posledním závodem 6. ročníku Grymovského poháru. Uspořádali ji společně SK Salix Grymov a Obecní úřad Grymov. Trasa vedla po trati jarní Grymovské desítky, ale běžely se jen dva okruhy. A letos je okruh certifikovaný, takže jde o přesně změřených pět km. A dokonce byl okruh trochu delší, tak je posunutý start. Tím pádem i desítka na jaře zde bude pořádný fofr. Bude oproti dřívějšku také o nějaký ten metr kratší.
Zázemí pro závody v Grymově je již natrvalo v Obecní stodole, protože zdejší sportovní areál, kde měly dřív všechny zdejší akce své domovské právo, je asi bohužel pro běžce zakázaným teritoriem.
Všichni byli nadšení
Samá spokojenost panovala v cíli závodu, protože vesměs všichni běžci i běžkyně s úžasem hleděli na hodinky a zjišťovali, že si vytvořili osobní rekordy nebo alespoň nejlepší letošní výkony na 5 km. A protože trať je certifikovaná, není o její délce pochyb.
„Dalo se běžet i rychleji,“ konstatoval v šatně Vojtěch Podjukl. „Škoda, že nepřijeli ještě nějací lepší vytrvalci. Plánoval jsem si osobní rekord. To se mi sice podařilo, ale měl jsem dost slušnou rezervu, tak by se dalo pod 16 minut běžet.“
„Dnes to bylo ode mě strašně utrápené,“ nespokojeně mi řekl Petr Kučera. „Celý den lítám kolem závodů, tak jsem z toho už byl moc utahaný. Jinak bych běžel rychleji.“
„Šli jsme s Pavlem Dvořákem spolu. Chvíli jsem to táhl já, ve druhém kole zase on a já se vezl,“ přiznal se mi Josef Sedláček. „Pak jsem na trati zrychlil, Pavel to už nezachytil a doběhl jsem si pro třetí místo.“
„Já jsem spokojený,“ smál se Pavel Dvořák. „Mám osobák, co víc si přát.“
„Nechápu to. Dlouho jsem byla nemocná, vůbec se necítím dobře, netrénuji, jen chodím do sauny a pak běžím takhle rychle. A ještě dám osobní rekord,“ kroutila hlavou Zuzana Svobodová. „Ale je fakt, že už mi bylo pak ve druhém kole špatně a šla jsem na hraně možností.“
„No, mně už tam taky bylo špatně,“ přidala se Jana Matějíková, „ ale za ten osobák a konečně výkon pod dvacet minut to stálo.“
„Asi jsem to přece jen ze začátku trochu překopla,“ naznala v cíli Zuzana Kročová. „Já běhám pořádně teprve rok a tak se pořád učím. Příště si to už pohlídám.“
Po závodě se pak v Grymově slunce rozzářilo naplno a tím se ještě zlepšila skvělá nálada všech velmi spokojených běžců, protože tak dobře a rychle se jim většinou letos nikde neběželo.
Do Grymova se bude jezdit určitě pro rychlé časy. Jak na jaře na desítku, tak na podzim na pětku. O tom není sporu.
