Již v minulém roce mě jedni rodiče přemluvili, abych udělala běžecký kroužek pro děti. V létě se mi to všechno pěkně proleželo, objevily se nápady a kroužek pro děti vznikl. Jenže to jsem neměla tušení, že se objeví jiná maminka, která mi aniž by tušila, co se tím spustí, řekla: „Hm, škoda, že není kroužek běhání taky pro dospělé.“ To bylo na konci týdne. V pondělí na to byl běh pro rodiče prvně.
Zatímco na první „schůzce“ nás bylo devět, z toho dvě děti, včera, na podruhé, jsme měli nejen krásnější podzimní počasí, ale také nás bylo dvanáct a z toho děti tři! S takovou účastí jsme s Barčou nepočítaly.
Sraz byl v 18:00 u školy, všichni jsme byli krásně barevní, takže společná foto vypadá jak z Velikonoc. Natálku z páté třídy jsme přesvědčili, že kolo je opravdu zbytečná pomůcka, že poběžíme na šnečky. A tak jsme vyběhli vstříc nadkačákovským lesům. Ještě v obci jsme potkali pana starostu, který mával a troubil, a kdyby neměl pracovní povinnosti u zvířátek, jistě by se přidal také rád! Vždyť nás potkalo spoustu dobrodružství!
Nad Kačákem to není zrovna rovné, takže terének určitě byl! Kopečky a dokopečky, cesty a necesty, kořeny a spadané listí, jeden králík, spoustu legrace, smíchu, sprintujících dětí povzbuzující své maminky a maminky povzbuzující své děti. Do toho zapadalo sluníčko a nám se barvily tváře do červena.
Ještě teď je mi pěkně u srdíčka. Doufám, že příště přijdete zas!
Zdravím všechny běhavé Svárováky a Oujezďáky: jmenovitě Julču, Matyho a Natálku z dětí, a také jejich rodiče pana Hejduka, Zuzku, Petru, Marcelu, Sťáňu, moji kolegyni ze družiny Janču, Štěpána a jeho ségru Báru, která mi nápad pomohla uskutečnit v realitu! Tak běhu zdar! Katka D.
