Noční výběh vlahým večerem na blikající Letné přilákal přes dva tisíce běžců. Pražský běžecký pohár si tak díky Night Runu zapsal rekordní účast. Vítězství však sebral Plzeňák Evžen Košťál, ženám vládla potřetí v řadě v našem poháru Sváťa Kacířová.
Pětikilometrový okruh byl členitý a zajímavý, ve tmě až překvapující, ačkoliv nebyl stvořen pro nejrychlejší časy. Hodně pravoúhlých zatáček, dokonce čtyři téměř vratky, seběh i výběh, seskoky schůdků a v některých místech i vzdouvající se asfaltové hrby, vyžadující měkký „terénní“ došlap. Orientaci pomohli výborně navaděči se světelnými pendreky.
Atmosféra byla parádní, ve vlahém večeru se probíhalo několika zahradními restauracemi. Ani pod Stalinem nás nesmetli skateboarďáci, psovodi drželi své milce na uzdě a vajgla na mě házeli jednou ne s cílem popálení, avšak lepšího osvětlení cesty.
„Ztlum ty dálkový, vole…,“ zněla jedna z povzbuzujících hlášek dvojice, hledající v křoví romantičtější aspekty večera.
Mužské čelo se roztrhalo brzy. Lídr si šel svoje a utrhnul se už někde okolo třetího kilometru. „Běželo se mi moc pěkně,“ radoval se v cíli (34:12) Evžen Košťál z Plzně. Bývalý plavec, triatlonista a cyklista, tady v lyžařské bundě Bogner, aby potvrdil všestrannost. „Sportuju si pro radost,“ smál se.
Druhý Antonín Rektor se tak musel sám prodírat tmou za důležitými body do Pražského běžeckého poháru. „Ale běželo se dobře, neviděl jsem nikoho před sebou, ani za sebou,“ pokrčil rameny muž, který se za čtrnáct hodin chystal postavit i na start Běchovic. Třetí skončil téměř minutu za ním Jan Rada, taktéž čtyřicátník, který tak jen znovu potvrdil sílu této věkové skupiny.
Obhájce loňského prvenství v PBP, mlaďas Filip Peřinka, doběhl sedmý (35:38). Souboj o krále druhého ročníku bude ještě interesantní, zbývají nám tři podniky, Točná, Běh 17. listopadu ve Hvězdě a Senohraby. Série Night Run ale táhne i „přespoláky“. Nejlepším padesátníkem byl třeba absolutně osmnáctý Václav Dius (38:08) z Ústí nad Labem.
Mezi ženami potvrdila formu Sváťa Kacířová (40:14). „A to jsem si zapomněla svoji čelovku, musela si půjčovat a ta nová mi pořád padala. Ale holky zezadu mě pořád hnaly, neměla jsem čas se tím zaobírat,“ pochvalovala si tentokrát kontaktní souboj. Však Tereza Kociánová skončila za ní jen dvě vteřiny a překvapivě až se třetí pozicí se musela srovnat Eva Slavíková. Všechny měly blízko ke čtyřicetiminutové bariéře…
Za zmínku stojí i charitativní pětka pro podporu boje s rakovinou prsu. Stupně vítězů vypadaly jako na olympiádě. Na tom nejvyšším pětibojař David Svoboda, mezi dámami čtvrtá biatlonistka Veronika Vítková. „Běhal jsem ráno u nás doma v lese a tady jsem byl jen fandit. Ale lituju toho, bráchu bych rád zaběhl,“ komentoval to Tomáš Svoboda, triatlonista a dvojče vítěze.
Ocenění zaslouží kvalitní a rozsáhlé zázemí už velkého závodu. Webové stránky, přihlášky a odbavení v místě bez front, dostatečná rezerva míst pro příchozí, závodnický balíček, parkování, občerstvení, testovací boty Asics, výsledky i odsýpající vyhlášení. Přitom všechno tak nějak v pohodě a bez nervů… Stálo to za to!
