Od rána bylo sice chladno, ale modrá obloha jen s jemným oparem dávala tušit, že se počasí vydaří a budou ideální podmínky pro běh. Možná letos naposledy, ale to nechci moc sýčkovat. Nerad bych se trefil do nějaké špatné předpovědi. No, každopádně v Olomouci bylo dnes parádně.
První dva muži spolu vydrželi skoro až do cíle
David Pelíšek /AK Olomouc – 30:02/ a Jakub Ambros /AKEZ Kopřivnice – 30:16/ spolu běželi téměř celou trať a přetahovali se o vítězství. Až v posledním kilometru se podařilo Davidovi nasadit trhák, který už Jakub nezachytil a tak nemohl zkusit vybojovat vítězství finišem.
Třetí místo si v poklidu a v tréninkovém tempu na maratón pohlídal Petr Kučera /SK Salix Grymov – 31:55/.
Zuzana Svobodová běžela chytře a takticky zezadu
Na rozdíl od loňského roku, kdy Zuzana Svobodová /AK Drnovice – 30:30/ zde běžela sólo závod, letos po nemoci začínala zezadu a postupně tempo stupňovala, až se dotáhla 500 metrů před cílem i na dosud vedoucí Lubu Konečnou z Ludvíkova /30:39/ a drtivým finišem pak rozhodla o svém prvenství. Třetí potom doběhla poněkud překvapivě Marie Hynštová /AK Drnovice – 31:06/.
Klokan se běžel již po jedenácté
Přírodovědecká fakulta za podpory Statutárního města Olomouc a Jednoty českých matematiků a fyziků, pobočka Olomouc, ve spolupráci s Centrem grafických papírů a fotoslužeb v Olomouci uspořádali v sobotu již jedenáctý ročník Běhu s klokanem.
Děti tady startují vždy dopoledne, ale dospělí mají posunutý start až na jednu hodinu, zřejmě aby jim pořádně vytrávilo, protože je pak pro ně přichystaný oběd v hospodě u Trevise.
Pro ženy je zde vždy připravený jeden velký okruh kolem Mlýnského potoka a okolo přírodního koupaliště Poděbrady v délce 7 km a muži si přidávají odbočku, která jim trasu protáhne na 9,2 km.
Ideální běžecké počasí
To konstatovali snad všichni běžci na trati a také kvitovali, že je nehonili na loukách kolem Poděbrad psi, kteří tam měli výcvik.
„Šel jsem to úplně na doraz,“ přiznal se mi David Pelíšek. „Dokonce mě už Kuba na trati i utrhl, ale ještě jsem zabojoval a docvakl se na něho zpátky. Podařilo se mi pak v závěru nastoupit a udržet náskok až do cíle. Ale teď mi to moc nejde, hodně jsem se trápil.“
„Běželi jsme celou trať naplno a vlastně jsem se už na trase snažil Davida utrhnout, ale nepodařilo se mi to úplně. Zase se na mě dotáhl,“ kroutil hlavou Jakub Ambros. „V konci jsem mu už potom nestačil.“
„Konečně jsem si mohl běžet závod v poklidu a v tempu maratónu, na který se připravuji,“ usmíval se spokojeně Petr Kučera. „Nepřijel totiž Pepa Sedláček, běží zítra v Ostravě maratón, se kterým se vždycky musím zmáčknout, tak jsem měl klid a pohodový běh.“
„Dnes se mi závod moc líbil,“ smála se stále veselá Zuzana Svobodová. „Nechtěla jsem po nemoci začít moc rychle a tak jsem zkusila stupňovat tempo a šlo mi to výborně. To je radost, když to takhle běží.“ A to já říkám pořád, že se závody mají běhat takhle.
„Já jsem ráda, že jsem vůbec závod odběhla,“ konstatovala Luba Konečná. „Bolel mě kotník a měla jsem obavy, zda to vydrží. Ale zvládla jsem to a vůbec neřeším, že jsem nevyhrála. Zuzana stejně není v mé kategorii.“
„Už jsem běžela rychleji než v posledních závodech, tak snad už to půjde dobře i příští týden na Bobr cupu,“ povzdychla si jen Marie Hynštová.
A je třeba dodat, že pro řadu běžců z olomouckého regionu a blízkého okolí je opravdu Bobr cup vrcholem sezóny, tak se příští sobotu v Litovli bude na co asi dívat. Což je na Bobr cupu vždycky, tak se zkuste přijet taky mrknout. Nebudete toho litovat.
