Mnoho lidí dnes stále ještě žije v domnění, že nízkotučná strava vede ke štíhlosti, svěžesti, dobré běžecké formě a vysoké obranyschopnosti. Vždyť po tučných sýrech či vajíčkách se slaninou se přece tloustne, ne?
Opak je pravdou. Naše tělo ty správné tuky potřebuje k buněčnému dýchání, metabolickým pochodům, tvorbě hormonu, regeneraci a obnově tkaní, ba dokonce k prevenci nejrůznějších autoimunních či infekčních onemocnění.
Zásadní roli při přijmu tuku hraje to, zda-li jsou nasycené či nenasycené. A zvláště pak poměr omega 6: omega 3 polynenasycených mastných kyselin – takzvaných PUFA (tedy těch, které obsahují ve svém řetězci dvě a více dvojných vazeb, a které si tělo nedokáže samo nasyntetizovat.
Naopak nasycené mastné kyseliny mají mezi uhlíky pouze vazby jednoduché a mononenasycené zase jen jednu dvojnou vazbu). Ideální číselná hodnota omega 6: omega 3 zmiňovaného poměru je 1:1.
Avšak v dnešní, zejména západní stravě, dosahuje toto číslo za 10 či 20:1. Což je špatně, jelikož se v těle začne produkovat zvýšené množství reaktivních volných radikálů, organismus se tak při tréninku snáze zakyselí, běžci se hůře dýchá, je unavenější a náchylnější k rozvoji únavových zlomenin či infekčních a autoimunních onemocněni. Bodejť by ne, když si tělo začne samo vytvářet zabijáky imunity a zánětlivé mediátory.
Jistě by vás zajímalo, kde takové omega 3 na úkor omega 6 doplnit. Tak například námi často opomíjený rybí, lněný či sezamový olej. Naopak omega 6 nalezneme výhradně v rostlinných tucích a produktech – slunečnicový či řepkový olej. Musím upozornit, že abychom snížili poměr omega 6: omega 3, není cílem doslova vyřadit produkty obsahující omega 6, ale udržovat je s omega 3 ve správném poměru.
V nemocnicích dostávají dokonce pacienti trpící imunitními poruchami parenterální výživu, která směsi jednotlivých kyselin obsahuje ve správném poměru. Zajistí jim tak správnou a přiměřenou stimulaci imunitní odpovědi a posílí obranyschopnost.
Nesmíme ale také opomenout naše kolegy nasycené mastné kyseliny. Ačkoliv nejsou esenciální, jsou také důležitým stavebním kamenem buněk a podílí se na cele řadě životních funkci, jako je např. tvorba hormonů (zejména růstové a pohlavní, mezi které patří např. estrogen a testosteron).
Jejich nedostatek způsobuje poruchy plodnosti, předčasnou menopauzu či nespavost. Produkty obsahující nasycené mastné kyseliny jsou živočišného původu – tedy máslo, sádlo, vejce či tučná masa (např. vepřové).
Je tedy otázkou zdravotního stavu, věku, pohlaví či tělesné hmotnosti, v jaké míře a které tuky bychom měli konzumovat. Hlavně k nim nesmíme přistupovat jako k nepříteli, ale jako ke kamarádovi, který chce, abychom se o něm dozvěděli vice a spolupracovali s ním, neboť bez něho bychom nefungovali tak, jak bychom chtěli. Amen.
