Od rána svítilo sluníčko a vypadalo to, že se ve Veselici uvaříme. Ale nakonec to nebylo tak hrozné, protože v lesních pasážích na trati bylo vcelku příjemně. Ohřáli jsme se jen polních cestičkách, ale dalo se to vydržet. Co také v polovině června čekat, že? Lepší než kroupy a průtrž mračen.
Rostislav Pukl se vítězství pohlídal
První polovina závodu se běžela spíš takticky, nikdo se nehnal dopředu, proto bylo jasné, že se traťový rekord rozhodně neotřese. Až kolem šestého kilometru se Rosťa Pukl /VSK Univerzita Brno – 39:01/ odpoutal od svých soupeřů a v postatě si vítězství bez nějakého extrémního úsilí pohlídal až do cíle.
Za ním se s menším odstupem držel Lukáš Koudelka /AK Drnovice – 39:32/, který si též jen hlídal druhé místo a třetí pak doběhl Tomáš Večeřa /AK Blansko Dvorská – 40:15/, ten sice ze začátku závodu táhl celou skupinku na čele závodu, ale v závěru už pak tempu prvních dvou vytrvalců nestačil.
Patrícia Puklová zvítězila s velkým náskokem
Už od startu vyrazila Patrícia Puklová /Run and Mum – 43:34/ kupředu a upalovala jako o život. Však také absolutně i mezi muži doběhla na 12. místě. Má parádní formu. Ostatně jako všechny čerstvé matky, které se ve Veselici letos sešly. A že jich tam bylo. Mezi ně patří i Lucie Kolková /Run and Mum – 46:08/, která si bezpečně pohlídala druhé místo.
A třetí flek pak zbyl na výborně běžící Dorotu Andrlovou /Run and Mum – 47:57/. Ta už má poněkud odrostlejší potomky, ale zato dva. To je klub co? A to do něho ještě patří i čtvrtá žena v pořadí Magda Janková. Také s miminkem. Horko těžko je bude někdo na Moravě porážet.
Ve Veselici se běželo již po třetí
Jsou závody, které mají jepičí život, ale to se zrovna velmi hezké sportovní akce ve Veselici v Moravském krasu určitě netýká. Dva první velmi povedené ročníky běhu Lesempolem už ukázaly, že Jirka Skoták dokáže připravit perfektní závod pro všechny kategorie. Proto se jen čekalo, kolik se na třetím ročníku objeví lidí. A že jich bylo. Od nejmenších až po zasloužilé veterány.
Dospělé borce čekala krásná trasa po lesních a polních cestách v okolí dominanty obce Veselice, jejich velmi hezké rozhledny, na kterou se na podzim běhají také závody, v délce 10 km.
A pořadatelé mysleli na všechno. Posuďte sami: Občerstvení a hlídání dětí zajištěno. Parkoviště zajištěno. Doprava bus z Blanska – navazuje na vlakovou dopravu z Brna, Svitav a Boskovic. V průběhu závodu živá hudba. Pro závodníky a jejich rodinné příslušníky zdarma rozhledna s výhledem při dobrém počasí daleko za hranice kraje, ale hlavně nádherná trať v lesích Moravského krasu. Víc není třeba dodávat.
Krásná trať a příjemné prostředí
Tak by se dal zjednodušeně říct názor všech borců, co se vydali do lesů a polí kolem obce Veselice. I ten dvojitý výběh k rozhledně se dal přežít, takže panovala v cíli všeobecná spokojenost.
„Nebylo to zase tak jednoduché, jak to možná vypadalo,“ konstatoval při vyhlašování vítězů Rosťa Pukl. „jak jsme vběhli na tu trávu na osmém kilometru, najednou jsem cítil, že toho mám dost. Ale měl jsem naštěstí velký náskok, tak už jsem to jen hlídal.“
„Dnes jsem se nikam nehnal. Nechal jsem to kluky táhnout a jen se díval, kam šlapu, abych si nic neudělal. Jenže po čtvrtém kilometru se to začalo trhat a pak jsem najednou zůstal za Rosťou sám. Pořád mi to běhá až neuvěřitelně dobře,“ naznal spokojeně Lukáš Koudelka.
„Konečně už mě záda přestala bolet,“ kývl hlavou na můj dotaz, jak to vypadá, Tomáš Večeřa. „Už můžu pomalu i trénovat, tak se do toho zase pustím a věřím, že se začnu rychle zlepšovat.“
„Mám takové tratě moc ráda,“ nadšeně mi řekla Patrícia Puklová. „Navíc se mi dnes běželo výborně, tak to nemělo chybu.“
„Divím se, že mi to tak běhá,“ kroutila hlavou Lucie Kolková. „Nedostanu se vůbec na trénink. Jenom závodím, přesto mi to jde. Snad bude později víc času a ještě se pak posunu trochu dál.“
„Běžela jsem dnes víc opatrně, to teplo na polních cestách před cílem už bylo moc cítit,“ přiznala se mi Dorota Andrlová, které jsem vrátil porážku za Spešova. Ale jen těsně, takže pořád vede.
Ostatně takových minisoubojů bylo v závodě hodně. A to je dobře. Běháme sice pro radost, ale ta soutěživost k tomu patří.
A když pak vyjde počasí, běží se po skvělé trati a klape organizace jako ve Veselici, tak to nemá chybu. O to větší zábava to pro nás všechny je. A hlavně kvůli tomu se takhle pořád scházíme. Skvělá parta lidí s podobnými zájmy dělá náš život mnohem lepší a spokojenější. Tak díky všem za to.
