Vedro a místy rozbahněná trať, zejména pak pod mostem, kde se probíhalo pod železniční tratí, čekalo na vytrvalce v Doubravici nad Svitavou. Ale podmínky měli všichni stejné, tak bylo jen na každém ze závodníků, jak se s tím vyrovná.
Petr Konečný je teď trochu jinde
Při neúčasti Honzy Kohuta je teď na závodech v okolí Blanska opravdu nejlepší Petr Konečný /AC Okrouhlá – 29:55/. I v Doubravici potvrdil svoji současnou výbornou formu, v podstatě závod odběhl bez většího úsilí a do cíle už jen vyklusával, což ho stálo traťový rekord, protože za tím stávajícím Jana Kohuta zaostal jen o tři vteřiny. Neměl bych, ale musím se pochlubit, že Petr Konečný také začínal u mě, než přešel do Univerzity Brno.
Na druhém místě pak doběhl Stanislav Široký /AK Blansko Dvorská – 30:19/ a třetí potom Tomáš Večeřa /AK Blansko Dvorská – 30:44/.
Magdě Jankové mateřství svědčí
Závod od závodu je Magda Janková, za svobodna Krejčová, /RUN A MUM – 36:50/ lepší a lepší. A bude ještě líp. V Doubravici utekla druhé Lucii Nedomové /Kometky Lysice – 37:49/ bez vteřiny o minutu a o dalších 61 vteřin pak zaostala třetí žena v pořadí Ludmila Odehnalová z Boskovic /38:51/, která odolala závěrečnému náporu Ivan Ondrouškové z Blanska /38:59/.
Podél Svitavy se běží téměř po rovině
Doubravice nad Svitavou a zdejší populární Svitava kros. Právě tam se vydali běžci, kteří mají rádi rovinatou a příjemnou trasu bez záludných stoupání nebo seběhů. Přesně po takové trati, která měří 8,5 km, se běží v Doubravici podél řeky Svitavy. I když letos po vydatných lijácích byla cesta v polích místy pořádně rozbahněná. A podchod pod kolejemi, to byla třešnička na dortu.
Závod je zařazený do Okresní blanenské ligy a letos se opět běžel dopoledne. Pořadatelé pamatovali i na děti. Mohli se vyřádit a zazávodit si ve všech věkových kategoriích.
Vedro a dusno až k zalknutí
Přesně tohle bylo téma většiny běžců, co se za cílem okamžitě hleděli dostat někam do stínu a nalít do sebe nějakou tu tekutinu.
„Šel jsem dopředu a pak trochu zvolnil. Kluci mě doběhli, tak jsem asi na pátém kilometru nastoupil a držel tempo až do cíle,“ popisoval svoji taktiku v závodě Petr Konečný. „Ani jsem nemusel jít naplno a je škoda, že jsem aspoň v závěru nepřidal. Mohl jsem mít traťový rekord.“
„Na Petra jsem neměl,“ přiznal se mi Standa Široký. „Spíš jsem si hlídal druhé místo.“
„Moc netrénuji, mám problémy se zády, tak to zatím lepší nebude,“ konstatoval s úsměvem Tomáš Večeřa.
„Běželo se mi perfektně,“ usmívala se spokojeně s dcerou v náručí Magda Janková. „Máme to na střídačku. Dnes jsem závodila já, zítra poběží manžel v Šaraticích. Vždycky musí někdo hlídat.“
„Moc toho nenatrénuji a dnes jsem tedy pořádně trápila,“ připustila Lucie Nedomová.
„Mám s takovou rychlou teplotní změnou navíc problém. Chvíli mi trvá, než se s tím srovnám, tak o to to bylo horší.“
„Já teprve začínám běhat,“ řekla mi Ludmila Odehnalová, překvapení závodu, „předtím jsem v podstatě nic nedělala, jen jezdila do práce na kole. Tak jsem sama překvapená, jak mi to jde.“
Je vidět, že talenty pořád jsou, jen je třeba je podchytit. V Doubravici všechno šlapalo jako hodinky a tak jsme se mohli brzo uklidit před sálajícím sluncem. Asi to lepší už moc nebude. Blíží se léto. Musíme si holt zvykat.
