Po ránu nám trochu zamrzlo. Ale modrá obloha dávala tušit, že se časem ohřejeme. A ve druhém kole už půlmaratóncům pěkně připalovalo. Sluníčko prohřálo vzduch a zalilo široké okolí Kroměříže teplem, takže počasí pořadatelům vyšlo. Až na nepříjemný větřík, který si pobroukával na hrázi kolem řeky Moravy a brzdil běžce na cestě zpět v obou okruzích zdejšího půlmaratónu.
Pavel Dvořák vyhrál až ve finiši
Po startu se pořadí trochu komplikovalo, než bylo jasné, kdo vlastně běží půlmaratón a kdo jen čtvrtmaratón. Vpředu se totiž usadil s velkým náskokem Tomáš Blaha /AK Kroměříž – 36:11,5/ a za ním pak běžela skupina dalších vytrvalců, ovšem s nimi i další borec, co si dal jen jedno kolo, a tím pádem doběhl na kratší trati druhý, Tomáš Navrátil /AK Kroměříž – 38:07,5/. Až po náběhu do druhého okruhu se tedy vše vyjasnilo a na prvních místech v půlmaratónu běželi spolu Pavel Dvořák /Biatlon Prostějov – 1:17:11,8/ a loňský vítěz tohoto závodu Josef Sedláček /AK Kroměříž – 1:17:16,8/. Teprve těsně před cílem, v posledních stovkách metrů, Pavel Dvořák nastoupil a dokázal se vytvořit náskok, který pak udržel až do cíle.
Třetí pak na trati půlmaratónu doběhl Tomáš Svoboda /Adidas outdoor team – 1:18:18:37,2/, který se kousek před cílovou čárou nepříjemně zranil.
Veronika Brázdová se rok od roku lepší
Je to tak. Musím konstatovat, že za ta léta, co ji znám, jde neuvěřitelně nahoru. Ale popořádku.
Také mezi ženami komplikovaly pořadí závodnice na poloviční trati. Suverénně nejrychleji běžela domácí Jana Dorazilová /45:28/ za ní pak už brázdila okolí řeky Moravy Veronika Brázdová /Sykora running – 1:35:00,5/ a ji stíhala loňská vítězka půlmaratónu Martina Novotná /TUV SUV Rusava bike – 1:35:22,4/. Ovšem stíhačku nedotáhla do konce, přece jen jí pár metrů chybělo.
Třetí doběhla Magda Janková – Krejčová z Brna /1:39:50/ a tady musím s potěšením podotknout, že jak Jana Dorazilová, tak Magda Janková nastoupily k závodu jako čerstvé maminky a je vidět, že jim to prospělo. A to teprve uvidíme, jak budou za pár měsíců létat. Letos to bude ve znamení návratů na závodní dráhu u více děvčat. Tak se máme na co těšit.
Kroměříž přestává být bílým místem na běžecké mapě
Není to tak dávno, co se v Kroměříži vyjma tradičního Chřibského maratónu nikde nic nepořádalo. Silniční, či jiné běžecké závody ve zdejším městě a okolí byly tabu a běžci z těchto míst museli zajíždět jinam.
Už to ale není pravda, protože Rudá hvězda Kroměříž převzala iniciativu a pořádá hned dvě běžecké sportovní akce. Na podzim je to Čertovský běh a teď na jaře půlmaratón, který se letos konal již po čtvrté. A že se jim to daří, to potvrdilo téměř 150 vytrvalců na startu. A velmi spokojených nutno dodat. Do toho všeho sportovního vyžití jsou zde i triatlony, a to samé platí i o nedalekém Hulíně, takže se dá již i v Kroměříži a jeho okolí perfektně běžecky i sportovně vyřádit.
Pořadatelé z Rudé hvězdy prostě dělají dobrou práci a za to je třeba je pořádně pochválit.
Vítr běžce přece jen trochu brzdil
Škoda, že vítr kolem řeky Moravy a při náběhu k ní trochu zpomalil vytrvalce, protože to přece jen na dlouhých rovinách bylo místy nepříjemné a přidalo to nějaké vteřinky k výsledným časům.
„Počkal jsem si až na konec,“ usmíval se Pavel Dvořák, „a nastoupil pak přesně v okamžiku, kdy se k tomu chystal Pepa Sedláček.“
Ten jen kroutil hlavou: „Už jsem říkal v duchu, Pavlíku, dnes to nevyhraješ. Ale on najednou zabral a už pak bylo pozdě.“
„Těsně před cílem jsem chtěl zafinišovat a bodlo mě pekelně v lýtku,“ ukázal mi zřejmě natržený sval Tomáš Svoboda. „To je ale pech. Že jsem to jen normálně nedoběhl.“
„Já jsem chtěl dnes běžet jen poloviční trať. Zítra jedu pomáhat klukům do Bratislavy, tak jsem přijel trochu proběhnout,“ říkal mi pak v cíli vítěz čtvrtmaratónu Tomáš Blaha.
„Po porodu to jde trochu ztuha, proto jsem si na půlmaratón zatím netroufla,“ smála se Jana Dorazilová, „ale to se rychle rozběhá. O tom jsem přesvědčená.“
„Opět jsem si posunula osobák,“ zářila spokojeností Veronika Brázdová. „Ovšem byla jsem ráda, že jsem první místo udržela. Martina mě hodně stahovala, ale vyšlo to.“
„Začala jsem pozdě,“ mávla rukou nad pořadím Martina Novotná. „Ze začátku jsem si nějak nevěřila. Ale já spíš jezdím na kole, tak mě to ani moc nemrzí. Hlavně že bylo hezky a všichni jsme si to dnes tady užili.“
Co víc dodat. Martina to řekla za všechny. Pohodová a kamarádská atmosféra, jako ostatně v Kroměříži vždycky, všechno klapalo a dokonce i to počasí. Prostě dnes bylo v Kromclu dobře.
