Nádherné prostředí v lesích kolem Opatovic u Hranic podpořené sluníčkem přilákalo letos opět velmi slušný počet závodníků, kteří si přijeli poměřit síly ve zdejším náročném krosu. Na trati místy bláto, rozbitá cesta po těžbě dřeva a také poražené smrky jako přírodní překážky. No dostali všichni opravdu zabrat. Ještě, že bylo aspoň hezky.
Muži se rozdělili hned po startu
Ihned po startu vyrazil dopředu Václav Bitala /AK EZ Kopřivnice – 45:10,2/ a už před sebe nikoho nepustil. Ovšem velmi blízko se mu překvapivě držel po celý závod Vít Otevřel /SALOMON-RUN – 45:35,6/. Třetí místo si pak hlídal Pavel Dvořák /Biatlon Prostějov – 47:35,9/.
Také ženy běžely zvlášť
Mezi ženami se též pořadí dalo určit hned po startu. Vpředu se usadila Adéla Esentierová / BET – 27:09,1/. Za ní si hlídala druhou pozici Kristýna Chmelková /Liga 100 Olomouc – 27:44,7/ a o třetí místo musela trochu zabojovat Jana Matějíková /Liga 100 Olomouc – 30:36,1/, protože ji ve druhém kole doběhla nakonec celkově čtvrtá Marie Hynštová /AK Drnovice – 30:43,1/, která letos oslaví 59 let. Neskutečné, jak jí to běhá.
Tradice a krásná příroda. To všechno se dá najít kolem Hranic na Moravě Lesní běh v Opatovicích u Hranic už má za sebou také pěkných pár pátků. Letos se běžel již 38. ročník a to je už tedy také pěkná porce let, co se ve zdejších lesích na velmi členitém okruhu běhá tento dost náročný kros. Závod pořádá TJ Sokol Opatovice a běžcům poskytují zázemí ve svém sportovním areálu u fotbalového hřiště.
Muže tu čekají 4 okruhy, to znamená, že jedno kolo v délce 2,8 km dá celkový součet 11,2 a počet nastoupaných kilometrů se zde opravdu značně pronese.
Ženy běží okruhy jen dva, ale i těch tedy asi 5,6 km zde dá dostatečně zabrat. Závodí od rána i děti a také muži mílaři, to už běžně na běžeckých akcích moc nebývá. Ti si dají jen jedno kolo a startují zaráz s vytrvalci.
Nádherná trať, parádní prostředí a ještě sluníčko
Tohle znělo snad ze všech stran. My, co jsme přijeli od Vyškova, kde cestou mrholilo a bylo tedy dost hnusně, jsme byli jak v Jiříkově vidění. Slunce nám všem zvedlo náladu. Už je ho potřeba jako sůl.
„Musel jsem jít pořád naplno,“ kroutil hlavou Václav Bitala. „Vít se držel kousek za mnou a nemohl jsem běžet jen tréninkově, jak jsem měl původně v plánu. Ale nakonec je to dobře, alespoň vidím, jak na tom jsem.“
„Já běhám rád v terénu,“ usmíval se spokojeně Vít Otevřel. „Jen to bylo dnes na mě příliš krátké.“
„Na první dva kluky jsem dnes neměl,“ přiznal naprosto objektivně Pavel Dvořák, „tak jsem si jen hlídal v klidu třetí místo.“
„Já mám takový terén ráda,“ řekla mi Adéla Esentierová. „Umím na tom běžet a dnes mi to navíc šlo výborně.“
„Taky mi kopce a terén víc vyhovují,“ pokyvovala hlavou Kristýna Chmelková. „Na silnici bych tak dobře neběžela.“
„Po nemoci se nemůžu pořádně rozběhnout,“ řekla mi Jana Matějíková. „Dnes jsem se dost trápila, ale já v terénu neumím zase až tak dobře běhat jako na silnici.“
V Opatovicích se závodí vesměs v těžkém terénu a ten vytrvalce pořádně prověří. Ale když nejde o život, jde o houby. Spíš se tam běžci sjíždějí pro zábavu a proběhnutí v krásném prostředí.
A toho se dalo dnes v Opatovicích užít opravdu měrou vrchovatou.
