V neděli chodíme trénovat společně téměř pravidelně, převážně od deváté hodiny. Mnohdy to po sobotním večeru není jednoduché, ale většinou se dostaví všichni. Tuto neděli pro další povinnosti Martina jsme trénink posunuli již na osmou hodinu. Měl to být lehký výběh v kopcovitém terénu.
Vyběhli jsme z Lokte od řeky, po zelené značce vystoupali první 3 km do obce Dvory. Cestou nás pozdravilo stádečko divokých prasat, které jistě není zvyklé na běhající blázny tak brzo ráno. Akorát byla dost rychlá a tak jsme je nestačili vyfotit.
Na kraji Nadlesí se s námi rozloučil Martin, který se vracel zpět do Lokte. Ostatní stoupali dále po zelené značce. Další sraz a čekání na opozdilce jsme měli na rozcestí pod Krudumem, vrchem v nadmořské výšce 838m. To již byl na cestě sníh. Odvážná čtveřice se rozhodla stoupat přímo, zbylá čtveřice oklikou po cestě. Domluvili jsme se že si poběžíme naproti podle toho kdo bude dříve ( což bylo předem jasné, protože oklika byla o 2 km delší…). Setkali jsme se nad osadou Milíře a ti, co již běželi dolů, nás doprovodili zpátky na kopec, abychom mohli udělat vrcholové foto. Konečně jsme pochopili proč má Eva batoh – aby se jí vešla tyč na selfíčka…
Seběh dolů byl v počátku pro kluzkou cestu spíš technický problém, ale do Lokte jsme po dvou a kus hodinách dorazili všichni v pořádku. Byl to náročný začátek neděle, 22,5 – 23 km v nohách v ne zrovna jednoduchém terénu dalo všem zabrat. Ale co, my blázni jdeme za týden znovu. Sezona klepe na dveře a první velké starty některé z nás čekají již 2. dubna na půlmaratonu v Praze nebo Pilsen Trail Krkavec.
