Uhřice nás přivítaly po ránu mrazem ale bez sněhové pokrývky. Jenže ta přišla nečekaně již při závodu starších žákyň a okamžitě bylo všude bílo. Ovšem na závod mužů se sníh zase rozpustil, takže se na okruhu obcí, který má délku přesně 1410 metrů dalo až na jeden úsek po polní cestě vcelku dobře běžet.
Ženy startovaly zvlášť, ne dohromady s muži
Zdejší tradicí je, že ženy běží s juniory zvlášť tři okruhy a ani letos tomu nebylo jinak.
Dopředu se okamžitě nahrnula Dorota Andrlová /Moravská Slávia Brno – 17:46/ a nakonec smetla i všechny juniory. Za ní se odehrával urputný souboj o druhé místo. Marie Hynštová /AK Drnovice – 18:43/ odtáhla celý závod a za ní se v závěsu držela jako klíště Marta Durnová /ANTALIS Branopac – 18:44/ V cílové rovince šla Marta před Marii a vypadalo to jasně. Jenže Marie sebrala všechny zbytky sil, ve svých téměř 59 letech neskutečně zafinišovala a posunula se opět na druhé místo. Marta tedy nakonec přece jen skončila třetí.
Muže čekaly 4 okruhy v celkové délce 5,64 km
Po ženách se postavili na start muži. Ihned po startovním povelu vystřelil jako šíp vpřed Tomáš Steiner /AK Drnovice – 19:14/ a okamžitě získal velký náskok, který si pak v poklidu jen hlídal.
Na druhém a třetím místě běželi Petr Kotyza /20:06/ a Petr Konečný /20:30/ oba VSK Univerzita Brno. PetrKotyza pak uplatnil své obrovské zkušenosti nejen z tohoto závodu, s přehledem se posunul v posledním kole dopředu a vybojoval druhé místo.
V Uhřicích se na Vyškovsku vždy zahajuje běžecká sezóna
Obecní úřad Uhřice ve spolupráci s VSK Univerzita Brno, již osmnáctý rok pořádají tradiční Uhřické kolečko v první polovině ledna. Samozřejmě pro všechny věkové kategorie. Tam to ani jinak nejde. A věřte, že v lednu se dá setkat v Uhřicích s nejrůznějším počasím a také terénem.
Co jsme tu zažili za ta léta za neuvěřitelné věci, to by ani celá stránka nestačila na podrobný popis toho, jak jsme si prošlapávali závěje, bruslili po ledě či se brodili bahnem. Jenže ani ty nehorší podmínky nemohou odradit běžce od lednového závodu v Uhřicích. Prostě to k sobě patří a právě díky tomu má tenhle malý regionální závod své neopakovatelné kouzlo, které přitahuje čím dál víc závodníků.
Podmínky byly celkem slušné
Na hlavní závody dospělých se nakonec sníh přece jen rozpustil a podmínky na trati byly celkem dobré, takže se dalo běžet bez problémů.
„Přijela jsem se hlavně s dětmi,“ usmívala se spokojeně Dorota Andrlová. „To dnešní vítězství byl jen bonus navíc. Ale jsem ráda, že se mi to podařilo. Navíc jsem měla dost slušnou rezervu.“
„Odtáhla jsem celý závod,“ řekla mi Marie Hynštová, „proto jsem to pak nakonec nechtěla tak nechat a zabrala, co to šlo. A díky tomu se mi podařilo v posledních metrech zase Martu předběhnout.“
„Dnes to bylo strašně rychlé,“ jen konstatovala Marta Durnová. „Na to nejsem zvyklá. Píchalo mě v boku a už jsem nedokázala pak ve finiši víc zrychlit.“
„Rozběhl jsem závod svižně a čekal, že se kluci za mnou povezou. A on nikdo,“smál se Tomáš Steiner. Tak jsem chvíli držel tempo a pak to už doklusal. Já tuhle trať nemám rád. Vůbec mi nesedí, proto mě překvapilo, že se mi běželo tak dobře.“
„Nechtěl jsem se nikam hnát,“ svěřil se mi při vyhlašování nejlepších Petr Kotyza. „Pomáhal jsem Petrovi Konečnému a pak jen trochu zrychlil. To mně stačilo.“
„Ještě před 14 dny jsem ležel nemocný doma, tak jsem ani dnes na víc neměl,“ přiznal se mi Petr Konečný za cílem.“ Byl jsem rád, že závod nebyl delší, měl jsem toho opravdu dost.“
V Uhřicích je tedy rozběhnutá bitva o letošní prvenství ve Vyškovské tour. Je pravda, že nemoci zkosily řadu tradičních účastníků, ale nic není ztraceno, protože se seriál běhá celý rok a možností dohnat bodovou ztrátu bude ještě dost. To však není až tak důležité.
Hlavně jde stejně vždycky o zábavu a té bylo v Uhřicích opravdu dost. Jako ostatně pokaždé.
