Běžecký svátek na Moravě ve Frýdku Místku už roky přitahuje davy běžců a to jak hobby závodníků, tak se zde můžete setkat s řadou elitních vytrvalců. Ovšem letos nepřijela zahraniční konkurence a tak se závody odehrály v režii českých běžců.
Ve Frýdky-Místku nastalo po dešti ideální běžecké počasí, přímo dělané na rychlé časy a všichni se do toho proto pustili pořádně zhurta. Hlavně pak muži.
Ženám opět vévodila Petra Kamínková
Bohužel ženy běžely sólo závod bez mužů, tak jim tentokrát nikdo nepomohl, jen první kolo trošku mílaři, proto se ty nejlepší tři závodnice ani o rychlé časy moc nepokoušely, protože si každá z nich vlastně běžela tempový tréninkový běh.
Nejrychleji desítku zvládla samozřejmě Petra Kamínková /Adidas Bost Team – 35:17/, která od startu strojovým tempem běžela všechna tři kola na chlup stejně a utekla ostatním vytrvalkyním o parník. Ale i tak druhá Petra Vašinová /AK Šternberk – 36:07/, stejně jako třetí Irena Pospíšilová /AK Drnovice – 37:47/ zaběhly velmi slušné časy na to, že jim tentokrát opravdu nikdo nepomohl.
Po mnoha letech v popředí jen čeští běžci
Už si ani nepamatuji, kdy naposledy ve Frýdku-Místku ovládli závod čeští vytrvalci. Možná nikdy. Sice letos zahraniční konkurence nepřijela, ale na to se historie neptá. A navíc první tři borci v absolutním pořadí běželi výborně.
Ostré tempo totiž již od startu drželi Jakub Zemaník /SSK Vítkovice – 30:16/ společně s Jiřím Homoláčem /VSK Univerzita Brno – 30:21/a navzájem si pomáhali. V závěru byl přece jen rychlejší Jakub Zemaník a vítězství si ve finiši bezpečně pohlídal.
Jen první kolo pak nejlepším dvěma běžcům sekundoval Robert Míč /VSK Univerzita Brno – 31:02/, když potom ztratil kontakt, tak už si třetí místo jen v klidu pohlídal.
Opět davy běžců na startu
Letošní ročník Hornické desítky opět přilákal velké množství závodníků od nejmenších dětí až po veterány. A že jen přímo při závodě, to nemluvím již o přípravě a organizaci tak obrovské akce, bylo práce nad hlavu, o tom by mohl Pepa Nejezchleba asi napsat pořádně obsáhlý román.
Také se hlavně díky jemu pořád Hornická desítka drží na běžeckém nebi a získává si stále větší popularitu i mezi mnoha kondičními běžci. A to je moc dobře.
I přes deštík přijel letos na start rekordní počet závodníků v celkovém součtu všech kategorií od nejmenších dětí až po dospělé.
Jak viděli závod ti nejlepší
„Od začátku jsem si držela stejné tempo,“ usmívala se pořád spokojená Petra Kamínková, „dokonce jsem měla všechna tři kola naprosto stejná. To si tu nepamatuji, že by se mi to někdy podařilo. Je pravda, že jsem běžela sama, ale nijak mi to moc nevadilo. Jen jsem se nemusela tak zmáčknout, jako když běžím s někým v kontaktu. Takže to byl dnes takový pohodový ostrý trénink.“
„Přijela jsem ze soustředění a vůbec jsem nechtěla jít naplno,“ přiznala se mi Petra Vašinová. „Navíc jsme běželi bez mužů, tak se mi povedlo dodržet plán a jen kvalitně odtrénovat.“
„Škoda, že jsme běžely každá sama. To se pak těžko dá běžet rychleji,“ řekla mi po závodě Irena Pospíšilová. „Proto jsem se svým časem spokojená, ale dalo by se dnes běžet o dost lépe, počasí na to bylo.“
„Šel jsem to naplno,“ odvětil mi na otázku, zda musel máknout nebo si jen závod kontroloval Jakub Zemaník. „Vůbec jsme se nešetřili, ale v závěru jsem už věděl, že to bude dobré a pohlídal jsem si finiš. Tam jsem si hodně věřil.“
„Šlapali jsme do toho pořádně už od začátku,“ spokojeně konstatoval Jirka Homoláč. „Jakub se nevezl, šli jsme vedle sebe, ale utrhnout se mi ho nepodařilo. V závěru už bylo jasné, že mi uteče, je přece jen rychlejší.“
„Udržel jsem se jen první kolo,“ konstatoval Robert Míč, „pak mi kluci utekli, tak jsem se už jen soustředil na udržení třetího místa a snažil se také zaběhnout slušný čas, což se mi myslím podařilo.“
Opět je tedy další, a to významný 30. ročník, Hornické desítky za námi a bez debat se zase podařil.
Jak to tam ti kluci šikovní dělají, to nechápu, ale rozhodně všichni zaslouží velkou pochvalu s dlouhotrvajícím potleskem.
A ve stoje. Přesně takovou, jakou měli nejlepší muži v nejstarší kategorii, osmdesátníci Jaroslav Gaman a Jaroslav Merta.
