Během pátečního večera před Chicagským maratonem 2015 si Steve Bergstrom sestavil trochu jiný závodní plán.
Čerstvě nezadaný třicetiletý marketingový pracovník z Chicaga relaxoval se skleničkou burbonu, když, jak sám říká: „Mě něco napadlo a já se nemohl přestat chechtat.“
Ten nápad se točil kolem toho, že si udělá ze zad osobní billboard, prostor, na němž by mohl prezentovat krátký, jednoduchý inzerát. Další večer, den před závodem, poprosil sestřenici, aby mu na záda napsala lihovkou vzkaz.
„Načmáral jsem to na list papíru a s širokým úsměvem na tváři jí ho podal,“ vypráví. „Okamžitě se její výraz změnil z původně znechuceného na totálně rozsekaný smíchy. Přesně v to jsem doufal.“
Na vzkazu stálo: „SVOBODNÝ / na Facebooku / Steve Bergstrom.“ Připadalo mu to jako rozumný způsob, jak najde běžec a triatlonista holku, co by s ním šla na rande.
„Mám práci, ve které trávím většinu času,“ vysvětluje. „Cesta do práce mi zabere celou hodinu, pravidelně chodím do posilovny, sportuju a nemám kvanta volného času.“
Bergstrom nedávno ukončil vztah s jednou sportovkyní a byl vděčný, že chápe, proč vstává kvůli tréninku a závodům v šest ráno. Takže mu připadalo logické napsat si vzkaz na záda, kde by si ho mohli přečíst ostatní závodníci, místo na břicho, kde by byl určený především divákům.
„Je to prostý marketing, abyste měli jistotu, že se váš vzkaz dostane k publiku, jež chcete oslovit,“ dodává. „Pokud je život snadný, když chodíte se sportovkyní, proč se nesnažit zaujmout na podobném podniku?“
Vyrazil na maratonskou trať – jeho šesté Chicago v řadě – s osobním rekordem 3:47:58. V následujících hodinách a dnech mu na Facebook přišlo dvanáct žádostí o přátelství od žen, kterého ho viděly na trati. Ne všechny ten den běžely.
„Když běžíte maraton od pasu nahoru nahý, pár lidí na vás bude hvízdat,“ pokračuje. „Takže jsem nastavoval záda do stran, když jsem zahlédl skupinku, kterou obzvlášť stálo za to oslovit.“
Výsledky jsou zatím slibné. Bergstrom říká, že má za sebou pár příjemných rozhovorů přes Facebook Messenger. Minulý pátek se s jednou z žen, jež se mu ozvaly, sešel. Je to maratonkyně, která závod sledovala s cedulí, na níž měla fotky své kočky a nápis: „MOJE MAMINKA HLEDÁ KOČIČÍHO TÁTU.“
„Napsal jsem jí: ‚Já jsem se na maratonu objevil s nápisem na zádech, ty s tou cedulí. Kdybychom nezašli na skleničku, dost možná bychom se připravili o skvělou historku, kterou budeme v budoucnu vyprávět,“ popisuje Bergstrom. „A tak jsme se sešli a bylo to super.“
Ačkoliv by byl rád, kdyby si už nemusel psát na záda seznamovací inzeráty, Bergstrom ví, co by případně udělal příště jinak: objednal by si nalepovací tetování na míru, místo aby použil lihovku.
„Cokoliv, co se mi během noci před závodem neotisklo do povlečení, je teď natrvalo zrcadlově napsané v mojí vaně,“ směje se. „Budu ji muset důkladně vydrbat.“
