Své místo v české vytrvalecké elitě letos potvrdila získáním titulu Mistryně České republiky v maratonu. Není divu, už tři roky se tvrdě připravuje pod vedením legendy české atletiky Aleny Peterkové a přestože osobní rekord v půlmaratonu ještě nemá optimální, neváhá a pouští se do soubojů s Ivanou Sekyrovou nebo Petrou Kamínkovou.

Zatím však nepodlehla módě horských maratonů a nemá ani svůj vysněný závod. Běhající architektku z Brna Šárku Macháčkovou už také brzy budeme ve výsledcích hledat pod jiným jménem.

Šárko, běhat jsi prý začala až v roce 2009. Přestože jsi neměla téměř žádnou sportovní minulost, v podstatě ses hned vrhla na ultra. Proč?

Tak úplně hned to nebylo. Bavilo mě hltat kilometry, pak mě trenér vzal na šestihodinovku ve Stromovce jako doprovod a mě hrozně nebavilo, se na ty lidi jen koukat. Další ultra už jsem běžela i já.

Když se na to zpětně podíváš, byl to krok správným směrem?

Správným krokem bylo, že jsem vůbec začala běhat.

Tvůj výkon 151 km za 24 hodin je dost solidní. Myslíš, že ses dotkla hranice svých fyzických a psychických možností, nebo tam byla rezerva?

Nemyslím si, že je to nějaký extra výkon. Tenkrát to ale byla hranice mých možností a zároveň obrovská zkušenost, které v žádném případě nelituji. Jednou se k tomu možná vrátím.

Měla jsi v té době i hodně zranění. Přičítáš to té extrémní kilometráži?

Neřekla bych, že v době mého ultra běhání byla zátěž nějak extrémní. Dnes naběhám i dvojnásobnou kilometráž než tenkrát. Zranění přicházelo, protože mé tělo na tento pohyb nebylo přizpůsobeno. Nejvíce trpěly mé kosti, než zesílily, tak jsem měla dvě únavové zlomeniny – holení a lýtkové kosti.

První maraton, který jsi běžela na výsledek, byl až ten Košický v roce 2010?

Myslím, že ani ten Košický nebyl cílený na výsledek. Byl to ale první certifikovaný městský maraton a až po něm jsem teprve začala řešit výkon.

Jak se dá takový osobák stáhnout za čtyři roky téměř o další půl hodinu? Máš recept?

Když se chce, tak všechno jde.

Kdy a jak přišla nabídka od Aleny Peterkové?

S Alenou jsem začala spolupracovat v červnu 2012. Potkaly jsme se v Tatrách, kde připravovala Petru Pastorovou na maraton. Párkrát jsme se sešly a pobavily se o běhání a já věděla, že chci důvěřovat právě jí.

Rok 2013 byl pro tebe relativně hodně úspěšný, hlavně z hlediska raketového růstu výkonnosti. Další rok přišel šok v podobě vleklého zranění. Co se ti přesně přihodilo?

Šlo právě o druhou zmiňovanou únavovou zlomeninu lýtkové kosti, kterou jsem si přivodila před maratonem ve Frankfurtu. Ten jsem ještě ve výborné formě a bolavou nohou odběhla v osobním rekordu 2:45:36 hod. Následný odpočinek se ale opravdu protáhl. Nejprve mi byla stanovená úplně jiná diagnóza a tři týdny léčby byly v podstatě k ničemu. Až po čtyřech týdnech se na RTG ukázala prasklina. Bohužel zlomenina se nedá léčit jinak, než dát nohu na pět týdnů do ortézy a berle k tomu. Následná rehabilitace je taky zdlouhavá. Do tenisek jsem se dostala až asi po deseti týdnech a začínala jsem v podstatě od začátku.

Jak to vnímala tvoje trenérka?

Tušila, že to co jsem udělala, nebylo úplně ideální. Měsíc před frankfurtským maratonem jsem totiž měla běžet pouze tréninkově maraton v Ostravě. Jenže mně se běželo velmi dobře a nedodržela jsem instrukce. Při závodě jsem si neuvědomila, že si tím způsobím velkou únavu a bude těžké se z ní za 3 týdny dostat a zároveň trénovat na vrchol sezony. Nechtěla mě tím strašit a doufala, že se nic nestane. Chybami se člověk učí, ale když to vezmu zpětně já, tak toho určitě nelituji. Kdo ví, jestli se ještě k tomu frankfurtskému osobáku dostanu. Zkrátka zranění ke sportu patří a mě to tenkrát za to stálo!

Jak během těch let spolupráce s Alenou probíhala? Byly i nějaké názorové rozpory v pohledu na systém tréninku a kilometráž?

Neměly jsme spolu nikdy žádný problém. Co Alena řekne, to já respektuji a neprotestuji.

Kdyby měl někdo možnost nahlédnout do tvého tréninkového deníku, co by tam viděl?

Čísla, grafy, barvičky, tabulky.

Můžeš prozradit nějaký „tajný“ tip z tvého maratonského tréninku?

Tajný tip? Ty by se neměly prozrazovat!

Petra Kamínková je známá tím, že odmítá jakékoliv uměle vyrobené doplňky výživy. Jak se díváš na tuto problematiku ty? Myslíš, že chemie může vytrvalcům pomáhat nebo spíš nenápadně škodí?

I já jsem zastáncem přírodních produktů a chemii se vyhýbám co to jde. Bohužel bez doplňků na hranici svých možností trénovat nejde. A to potvrdí i ti nejlepší výživoví poradci.

Jsi aktuální Mistryní ČR v maratonu. Je to pro tebe satisfakce za to mnohaleté odříkání?

Je to jeden z mých splněných cílů.

Jaký máš vlastně vysněný maratonský čas a závod? V jakém časovém horizontu se na něho můžeme těšit?

Ráda bych stáhla svůj maratonský osobní rekord pod 2:40 hod., ale čím více běhám, tím zjišťuji realitu, jak je těžké na takový čas natrénovat. Konkrétní vysněný závod nemám, sním jen o závodu v ideálních podmínkách: rovina, teplota kolem 11°C, pod mrakem a bezvětří.

Specializuješ se výhradně na silnici. Co tě na ní tak strašně baví? Není někdy tak trochu monotónní?

Mě by zase zajímalo, co by odpověděl Bolt, kdyby dostal podobnou otázku? Každá trať má své kouzlo, a mě učarovaly silniční závody.

Příroda, hory, traily. To tě neláká? Je to teď přece velký boom!?

Určitě to někdy vyzkouším.

Letos jsi prý řekla, že tvoje práce architektky půjde tak trochu stranou a budeš se běhu věnovat na plno. Jak jsi to myslela? Daří se ti to?

Architektura mě stále živí a ani bych se tohoto oboru vzdát nechtěla. Často je to velmi příjemné odreagování. Jediné co se změnilo je, že jsem sama svým pánem a tréninky řídí to, kdy bude prostor na práci.

Za pár týdnů tě čeká významná životní změna a ve výsledcích už se nebude objevovat jméno Macháčková. Těšíš se?

No, upřímně, čím více se náš den blíží, tím jsem z přicházející změny nervóznější. Ale věřím, že jsem našla toho správného partnera na celý život a i s jiným jménem to budu stále já, Šárka Macháčková.

Šárko, děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí do tvé další životní etapy!

Šárka Macháčková – PROFIL:

• team: X-Air Ostrava
• trenér: Alena Peterková
• sponzor: Mizuno
• věk: 31
• výška: 162 cm
• váha: 47 kg
• 10 km – silnice: 37:17 min.
• půlmaraton: 1:21:19 hod.
• maraton: 2:45:36 hod.
• 6 hod.: 65,823 km
• 24 h.: 151,073 km
• nejcennější výkon: osobní rekord ve Frankfurtu 2013