Již od rána sálalo v Nemojanech z modré oblohy slunce a bylo jasné, že se tentokrát předpovídači počasí nemýlili. Vedro až k zalknutí. Ještě, že trať Nemojské šestky je schovaná v lese, tak se aspoň mohli běžci přece jen trochu schovat před palčivými slunečními paprsky a navíc před oslabenou ozónovou vrstvou.
Do toho ještě přibyly komplikace s dopravou, protože v obci finišuje dokončení kanalizace pro čističku odpadních vod. Tak i na silnici se tu musí dávat větší pozor.Normálně jde letos v létě o život. Ale běžci to tak neberou, ať je jak, jak je, závodí o sto šest.
Muži se v tom vedru moc nehnali
Přestože byla trasa většinou ve stínu, tak všichni běžci začali závod opatrněji a proto se ze začátku moc rychle neběželo. Právě pomalejší první půlka trati rozhodla o tom, že letos v Nemojanech traťové rekordy nepadly.
Martin Kučera /VSK Univerzita Brno – 19:52/ za ním zaostal o pouhé dvě vteřiny, ale v podstatě si běžel celou trasu sám a tak už ani zrychlený závěr nakonec nestačil na překonání jeho loňského rekordního času.
Také Tomáš Steiner /AK Drnovice – 20:18/ si běžel sám bez soupeřů a proto jen kontroloval druhé místo. A obdobně na tom byl i třetí Tomáš Blaha /AK Kroměříž – 20:46/. Také si jen hlídal pozici.
Ženy muže dokonale napodobily
Také nejlepší ženy začaly volněji. Irena Pospíšilová /AK Drnovice – 24:05/ díky tomu nakonec zaostala za rekordem o šest vteřin. Též druhá Silvie Divišová /AK Drnovice – 25:53/ raději běžela s rozumem a tak jen trochu tvrději musela o třetí místo v absolutním pořadí bojovat Jana Matějíková /Liga 100 Olomouc – 26:18/, se kterou se držela až skoro do cíle Veronika Brázdová z Kroměříže/26:26/.
Začalo další Nemojské běžecké léto
Prvním závodem letošního Nemojského běžeckého léta, byl 8. ročník Nemojské šestky, který je věnován památce vynikající atletky, běžkyni Mgr. Lence Höferové, která by 6. července oslavila 52 let. Již pošesté se závod běžel jako její memoriál v místech, která měla tak nesmírně ráda. Nemojany jí byly druhým domovem a zároveň zde pracovala jako ředitelka základní školy. Lidé ze vsi, stejně jako my běžci, na ni nikdy nezapomeneme.
Běželo se opět jako poslední dva roky od slavného lulečského koupaliště v přírodním lomu U Libuše po pískové sypané cestě v lesích směrem na Pístovice a zpět.
Všechny tři akce Nemojského běžeckého léta pořádá AK Drnovice ve spolupráci s OÚ Nemojany a místním Sokolem a protože Lenka Höferová učila i děti z okolních vesnic Luleč a Tučapy, tak i zdejší obecní úřady se na její počest na závodě podílejí. Stejně ovšem jako řada místních sponzorů.
Letní závody v Nemojanech si drží svůj punc výjimečnosti a jsou mezi běžci čím dál víc oblíbené.
Vedro, ale příjemná trať a dobrá parta
Tak to začíná nějak platit v poslední době v Nemojanech pokaždé. Vždy se něco z ideálního sportovního dopoledne pokazí. Letos se navíc k panujícímu vedru přidalo i asfaltování povrchu v obci a tak těch komplikací bylo ještě o něco víc.
„Začal jsem volněji,“ přiznal se Martin Kučera. „Až v závěru jsem přidal a to už bohužel na posun traťového rekordu nestačilo.“
„Dnes už mi to tak dobře nešlo jako v posledních závodech,“ konstatoval Tomáš Steiner. „Měl jsem problémy do kopce a nemohl jsem se pořádně rozběhnout.“
„Jsem teď v plném tréninku,“ řekl mi Tomáš Blaha. „Tak jsem s výsledkem docela spokojený.“
„Od startu jsem taky běžela volněji,“ doplnila Martina Kučeru Irena Pospíšilová. „Sice jsem druhou půlku zrychlila, ale už bylo na rekord pozdě.“
„Chvíli jsem se držela s Irenou, ale jak mi utekla, tak už jsem jen svižně doklusala do cíle, protože za mnou nikdo nebyl, kdo by mě mohl nějak ohrozit,“ usmívala se spokojeně Silvie Divišová.
„Mám obrátkové tratě ráda a tahle se mi moc líbila. Strašně rychle to ubíhá a navíc to bylo v lese, kde se pořád něco měnilo, takže byla radost se tu proběhnout,“ pochválila trasu Jana Matějíková.
A tím vlastně řekla za všechny závodníky, co bylo od nich slyšet po závodě. Nemojská šestka má hezkou a příjemnou trasu, na kterou se budou všichni rádi vracet.
Ovšem už po vyhlášení plánovali, jak se za 14 dnů opět v Nemojanech sejdou a poměří své síly při obávané a náročné Nemojské devítce.A my se na ně budeme těšit taky.
