3D8T

V sobotu se konečně zase o něco vyjasnilo, ale zase se mi zhoršila alergie. Přemýšlela jsem, jestli mám vyběhnout, ale pustila jsem si televizi a zrovna jsem chytla start Pražského půlmaratonu. Nadšeně jsem ho shlédla, fandila jsem všem, ale především „Báječným ženám v běhu“, a rozhodla se vyběhnout. přestože bylo chladněji, sluníčko svítilo jako o závod a byl to výběh víc než příjemný po tom posledním propršeném.

Trochu mě pobolíval kotník a koleno, ani nevím čím, ale bylo to nepříjemné. Naštěstí se to po chvíli rozběhalo a po krátkém protáhnutí a masáži v půlce trasy to relativně přešlo. Občas mě bohužel takhle zničehonic chytnou klouby, ale trvá to třeba den dva a pak je to zase v pořádku. Koukání na Pražský půlmaraton mě ale přimělo k takovému malému slibu k sobě samé, a to takovému, že bych chtěla natrénovat a příští rok ho dát s vámi všemi, kteří běháte s radostí. Tak uvidím, jestli se poštěstí.

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

2D8T

Hezké počasí však nevydrželo dlouho a zbytek týdne byl vesměs propršený, případně se sluníčko vybylo dopoledne a večer pršelo. Podařilo se nám vyběhnout ve chvilce, kdy zrovna nepršelo, ale výběh to příjemný nebyl. Teda Retina měla radost, té nevadí ani špatné počasí, ale panička na to má jiný názor.

Takže jsem ani neběžela celou trasu, protože bylo sice teplo, ale v půlce začalo lít jako z konve a obrátila jsem to zpět k autu. Můžu ale říct, že je lepší když je chladno, než teplo a déšť – člověku pak přijde jako když běhá v tropech. Takže sice jsem méně prokládala chůzí, ale zase jsem uběhla kratší trasu než jsem měla.

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

1D8T

Vyběhla jsem znovu po týdenní pauze, kdy mě z běžeckého tréninku totálně vyřadila alergie. Není nad záchvaty kašle a věčné tečení z nosu :D šla jsem jako obvykle běhat na cyklostezku, a ačkoli už byl podvečer, hezké počasí vytáhlo na stejné místo hromadu lidí. Kde jsou ty lednové a únorové výběhy, kdy měl člověk celou trasu skoro jen pro sebe, vyjma pár zarputilých nadšenců.

Týdenní pauza samozřejmě přispěla k tomu, že se mi opět běhalo hůře a trasu jsem musela opět častěji prokládat chůzí. Přesto je úžasné, když díky stejné trase vidím ty pokroky. Když člověk ví, že v tomhle místě už nemohl a nyní ho s přehledem přeběhne o další kilometr. Takže ačkoli to není ještě stoprocentní, tak posun vidět je a já z něj mám strašnou radost.

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

3D7T

V neděli to byl můj asi zatím nejtěžší běh. Rapidně se ochladilo a foukal docela silný protivítr, takže člověku přišlo, že stojí na místě. Navíc na mne opět začala lézt nějaká viróza, takže jsem měla rýmu a knedlík v krku. K tomu vše se přidaly ženské potíže a byla jsem naprosto vyřízená. Říkala jsem si, že to alespoň zkusím, ale v podstatě celou dobu to byla hodně rychlá chůze.

Jakmile jsem se pokusila o běh, začalo mne píchat v boku, špatně se mi dýchalo a nohy jsem měla jako z olova, takže to byl zatím můj nejhorší běh a rychlost. Alespoň jsem se o běh pokusila, tak jsem ze sebe měla dobrý pocit, ale tentokrát to nestálo za nic.

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

2D7T

Znovu jsem vyběhla s kamarádkou a s Retinou v pátek odpoledne. Přijela jsem domů dřív, takže jsem si mohla užít výběhu ještě se sluníčkem a teplem. Jak se otepluje a je déle světlo, běžců, bruslařů a jiných sportovců je stále víc a na cyklostezce začíná být přelidněno. Tentokrát jsme s kamarádkou hodně kecaly, takže běh uběhnul jako nic. Dokonce se z toho stal můj nejrychlejší běh vůbec. Takže palec nahoru :-)

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

1D7T

Ve středu večer jsem vyběhla poprvé v sedmém týdnu. Měly to být 4km během opět chůze. Vzala jsem sebou kamarádku, která běhá už déle a běhá tak o něco rychleji a nikdy jsem jí moc nestačila. Konečně se mi podařilo ji stíhat, ale také jí nebylo úplně dobře. Přesto bylo super konečně s někým běžet a stačit mu a ne se plandat s jazykem na vestě několik metrů za ním.

Dokonce jsem i dostala pochvalu, takže jsem byla spokojená. Stále mi to nejde běžet úplně celou dobu, ale intervalů chůze je stále méně a jsou stále rychlejší. Navíc bylo docela hezky, takže to byl příjemný běh spojený i s klábosením.

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

3D6T

Třetí běh v týdnu jsem si naplánovala na neděli a byl to můj asi zatím nejpříjemnější běh v celém plánu. Mělo to být 3,5 km v kuse – no popravdě v kuse to opravdu ještě nejde, asi 5× jsem to proložila 10ti sekundovou rychlou chůzí. Ale pořád to byl můj nejcelistvější běh v životě. Odběhla jsem to skoro celé, a jelikož bylo nádherně, přidala jsem si ještě půl km navíc.

Vyběhla jsem před obědem, sluníčko svítilo jako o závod, tak jsem vynechala jednu vrstvu oblečení, ale chtělo to víc. Po půlce už jsem si vyhrnovala rukávy a rozepínala, co šlo, jak bylo teplo. Retina z toho byla taky nadšená, běhala jak blázen a otravovala rybáře podél stezky. Prostě super zážitek a už se těším, až takových bude víc

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

2D6T

Ve čtvrtek jsem přišla domů o dvě hodiny dříve, protože jsem brzy a mohla jsem si tak užít prosluněný běh. Bohužel jsem kvůli brzkému vstávání a stresu byla poměrně fyzicky i psychicky vyčerpaná a musela jsem k výběhu chvíli přemlouvat. Doma jsem ale stejně neměla stání, takže jsem vzala Retinu a vyrazily jsme opět na cyklostezku.

Sluníčko už sice nemělo takovou sílu jako v poledne, ale přesto bylo ve vzduchu cítit jaro. Zvláštní je, že jelikož jsem se tentokrát potřebovala vyběhat ze vzteku, běžela jsem opravdu rychle a myslela jsem na všechno jiného jen ne na běh, ale překvapivě jsem se vůbec nezadýchala a nic mě nebolelo. Díky tomu ze mě všechno to naštvání nějak odplynulo a já se vrátila domů příjemně unavená. Díky bohu za běh!

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

1D6T

V úterý večer jsem se těšila na výběh za sluníčka, protože mě celý den tahalo z práce a já se jako malá těšila na večerní výběh. Bohužel jsem se trochu zdržela v práci a vyběhla jsem těsně před západem slunce. Sice už nebylo takové teplo, ale pořád bylo krásně a naskytl se mi úžasný výhled na České středohoří se zapadajícím sluncem, takže horizont byl doslova rudý. Prostě romantika jako blázen, to jsem si musela vyfotit. Běželo se mi hezky lehce, vyběhla jsem už na svou tradiční trasu na cyklostezku bylo z toho příjemných večerních 5 km.

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

3D5T

V neděli jsem vyběhla i s canicrossovým vybavením a přítelem, aby mi udělal pár fotek pro BezvaBěh. Chtěla jsem totiž mít i jednu canicrossovou a nakonec se vyvedla :-) V plánu byly 3 km, ale věděla jsem, že to ještě v kuse nedám, aniž bych to třeba na chvilku neproložila chůzí. Běžela jsem tedy opravdu pomalu, vždy jsem si odeběhla určitý úsek a vrátila se zpět za přítelem, který šel pomaleji za mnou.

Běh navíc kazilo počasí, kdy trochu poprchávalo a navíc byl poměrně nízký tlak, na což jsem citlivější. Vypočítala jsem si ty 3 km, které jsem tedy uběhla, ale v kuse se mi to zatím nepodařilo. Párkrát to bylo proloženo rychlou chůzí. Tak doufám, že příště se zadaří.

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

2D5T

Ve středu jsem si na cyklostezku vyběhla sama, tentokrát už zase dle plánu a Retinu jsem nechala běžet na volno. Přišla jsem ale o něco později z práce a už se rychle stmívalo. Cyklostezka vede kolem armádního objektu, opuštěné železniční budovy a slepého pramene Labe, a pokud tam člověk běží sám po tmě, není to úplně nejpříjemnější. Já mám popravdě nahnáno a pořád koukám za sebe a kolem sebe a neustále kontroluji okolí.

Jedinou výhodou je, že mám sebou toho psa, jinak bych tam sama neběžela. Jsem holt strašpytel. Běželo se mi rozhodně pohodověji, když jsem si mohla tempo určovat sama a párkrát jsem zkusila zařadit třeba na 10 sekund rychlejší běh či zakopávání.

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

1D5T

Tak po dvou týdnech marodění, antibiotik a běhání po doktorech jsem zase zpátky běhání mi už neuvěřitelně chybělo a musela jsem se doslova přemáhat, abych ještě nevyběhla a udržela alespoň krátkou rekonvalescenci. Chtěla jsem vyběhnout spíše pomaleji a regeneračně, ale jelikož se rozhodli vyběhnout kamarádi canicrossaři, vyběhla jsem s nimi, takže to byl hned trochu zápřah. Vyběhli jsme na cyklostezku se psi na volno, ale běželi jsme o něco rychleji, než běhám sama.

Zato jsme ale během běhu vyzkoušeli několik technik – zakopávání, rychlý start, teď běž chvíli na maximum, takže to zase bylo o to zajímavější. Sice jsem tedy neběžela přesně dle plánu, ale byl to běh, a to náročnější než si zaběhnu sama.

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

3D4T

V neděli bylo doslova aprílové počasí – sněhová bouře se tu několikrát vystřídala se sluncem. Modlila jsem se, aby až vyběhnu, vydrželo chvíli sluníčko. Vyběhla jsem pozdě odpoledne, kdy vypadalo, že už by mohlo hezké počasí vydržet. Vyběhla jsem opět na cyklostezku a poprvé jsem běžela po vrstvě sněhu. Zatím jsem běžela jen po poprašku, ale tohle už byla skutečně nasněžená vrstva.

Bylo to trochu náročnější, ale bylo příjemné, jak sníh křupal pod nohama. I přes sníh bylo naštěstí méně mrazivo než v pátek a lépe se dýchalo, takže se mi běželo snadněji a dokázala jsem se trochu soustředit i na techniku běhu. V druhé půlce běhu se zatáhlo a začalo opět sněžit. Sníh by ani moc nevadil, nebylo ho moc, ale spíš vítr, který mi ho házel přímo do obličeje. Ale alespoň zase nová zkušenost a můžu říct, že jsem poprvé běžela ve sněhu

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

2D4T

V pátek bylo skutečně nádherně a já byla ráda, že jsem nemusela do práce a mohla vyběhnout. Sice mrzlo, až praštilo, a docela foukalo, ale nebe bylo naprosto azurové a sluníčko svítilo jako o život. Oblékla jsem se sice pořádně, ale stejně mi mráz zalézal za nehty. Přesto byl výběh velmi příjemný. Sluníčko vytáhlo na cyklostezku více lidí, takže jsem potkala maminky s kočárkem, jednoho bruslaře a dokonce i jednoho běžce.

Retina trochu zlobila, protože se musela zaseknout u každé díry v poli – vždy se snaží vyhrabat myšku, hraboše či co. Takže se domů vrátila celá špinavá. Musím ale říct, že vzhledem ke stupňující se náročnosti tréninku a velkému mrazu jsem si tento běh poprvé tak trochu sáhla na dno, zejména v intervalu, kdy se mělo běžet 5 min v kuse. Poslední minutu z něj už jsem běžela spíše setrvačností. Tak jsem zvědavá, jak to bude vypadat příště.

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

1D4T

V úterý jsem vyběhla s Retinou na cyklostezku. Byla už sice tma, ale jsou tam lampy a vždy tam potkám nějaké běžce nebo pejskaře. Ale tentokrát jsem nikoho nepotkala, což mě popravdě trochu polekalo. Když tam chodí jiní lidé, cítím se bezpečněji.

Tak jsem nakonec neběžela dále po cyklostezce, ale běžela jsem 4× okruh, kterým začíná a jež je ještě ve městě, takže jsem se tak nebála. Překvapením bylo, že asi ve 2. kole šla naproti mně dvojice lidí, a když jsem je obíhala, zjistila jsem, že je to sestřenka. Měla jsem z toho radost, protože ve městě se moc nepotkáme a pak takhle náhodou…

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

3D3T

Na třetí výběh v týdnu jsem se těšila nejvíc, protože mě čekal o víkendu a mohla jsem si tak vybrat libovolnou trasu za světla. Jelikož na kopcích nad městem trochu napadal sníh, rozhodla jsem se vyjet tam, protože Retina sníh miluje, tak jsem jí ho chtěla dopřát. Vybrala jsem si kopec nad městem jménem Radobýl, který je sice strmý, ale od parkoviště k němu vede téměř rovná lesní cesta, takže jsem běžela tudy a pak kousek pod kopcem, ale nahoru jsem nevyběhla – na to jsem se s tím kašlem ještě necítila.

Byl to příjemný výběh, jen jednou mě překvapila zamrzlá louže pod sněhem, což naštěstí zachránily goretexky. Oblečená jsem byla dobře, takže jsem nemrzla a po sněhovém poprašku se mi běželo překvapivě dobře. V takových situacích jsem vždycky ráda, že jsem si pořídila kvalitní obuv. Pod Radobýlem je taková úžasná plošina, odkud je téměř stejně úžasný výhled jako ze shora, takže jsem si ještě stihla vyfotit zasněžené vrcholky Českého středohoří ve večerním slunci. Co říct, prostě romantika.

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

2D3T

Tak konečně jen pokašlávám a nemá záchvaty kašle, které mi několikrát překazily výběh. Vyběhla jsem tentokrát s Retinou skutečně „vycházkovým“ tempem, abych to zbytečně nepřehnala a nepřetáhla se. Odešla jsem z práce o chvilku dřív, abych ještě stihla trošku denního světla, tak jsme vyběhly do zapadajícího slunce. Trasu jsem si určila o něco kratší a rozhodla jsem se pro výběh do polí nad městem.

Všude tam bylo dost bahýnko, takže samozřejmě bílá Retina se domů vrátila v hnědém zbarvení, protože jsem jí pak pustila na volno a nevšimla si bahenní stoky na straně cesty, kterou prostě musela navštívit :D Trochu mě vyděsili dva pobíhající vlčáci, kterých jsem si nejdříve vůbec nevšimla, dokud jsem neslyšela hystericky křičící paní, která se je snažila přivolat, a to bezvýsledně. Čekala jsem, co budou dělat, naštěstí Retinu jen očuchali a běželi zpátky.

Trasa tedy byla kratší (cca 2,5km) a běžela jsem opravdu pomalu spíše joggingovým tempem.

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

1D3T

Tentokrát se mi do běhu opravdu nechtělo a musela jsem se donutit. Dumala jsem, jestli mám běžet nebo nemám, protože jsem furt nějak pokašlávala a byla zahleněná, ale přesto jsem v úterý po práci zase vyběhla. Na běhu se však můj zdravotní stav podepsal, takže jsem běžela opravdu velmi pomalu a opatrně, abych se nezadýchala a byl to takový ten běh „noha nohu mine“. Zvolila jsem si i trochu jinou trasu, abych nemusela běžet do kopce. Běžecké intervaly mi opravdu daly na frak a sotva jsem je udýchala, ale dala jsem to. Tak snad už tu virózu vyběhám.

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

3D2T

Přesto, že na mě leze nějaký moribundus, rozhodla jsem se ho vyběhat. V neděli jsem tedy vyběhla na cyklostezku podél Labe se dvěma kamarádkami, z nichž jedna je pokročilejší a druhá začátečník. Neběžela jsem přesně podle plánu, ale také jsme dodržovaly určité intervaly, takže myslím, že jsem se plánu moc nezpronevěřila.

Při příchodu na cyklostezku na chvíli i zasněžilo, ale naštěstí to vydrželo asi pět minut, pak už bylo jen zataženo. Díky společnosti holek jsem při běhu mohla i vykecávat. Samozřejmě jsem to nepřeháněla, protože pak jsem byla hned zadýchaná. Retinu jsem vzala, ale ne do zápřahu, takže měla volné pole pohybu a vesele kolem pobíhala. Ke konci začal zase trochu poletovat sníh, přesto jsme pomalým tempem uběhly 3,5 km.

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

2D2T

V sobotu jsem se opět těšila na výběh za dne. Běhat jsem šla po příchodu ze cvičáku, takže jsem nechala Retinu doma, protože po výcviku vždycky zbytek dne prospí. Jelikož jsem vyběhla za denního světla, rozhodla jsem se vyběhnout do lesíku, který obklopuje Mostnou horu, rozhlednu nad městem. Měla jsem z výběhu mezi stromy, po rozbahněných lesních cestičkách pokrytých spadaným listím opravdu radost, protože to je pravý canicrossový terén, ne silnice.

Navíc mi snad každý běžecký interval vyšel do kopce, takže ačkoli to bylo šnečím tempem, bylo to náročné. Ale vyběhla jsem to! Ideální trénink na dubnový půlmaraton Labskými pískovci, kde nás s Retinou čeká 7km se psem. Předpokládám, že terén bude velmi podobný.

Když jsem byla skoro pod rozhlednou, zachytila jsem dokonce chvilkový záblesk sluníčka, což mi v tomto inverzním počasí hrozně zvedlo náladu, takže jsem si to hned musela vyfotit na památku.

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

1D2T

Tento týden se mi podařilo poprvé vyběhnout až ve čtvrtek. V pondělí jsem si chtěla nechat regenerační den a navíc na mě lezla chřipka. Vyběhnout jsem chtěla v úterý, ale stále jsem se necítila v pořádku a ještě k tomu sněžilo. No a ve středu jsme jeli s rodinou po práci navštívit příbuznou, která byla ve Fakultní nemocnici Motol po vážné operaci mozku.

Trochu mě odrazovalo mrholení, ale nedalo se nic dělat, prostě jsem už chtěla a musela vyběhnout. Teple jsem s oblékla, navlékla Retinu do postroje a šly jsme na to. Do uší jsem si hodila sluchátka s audio pokyny, protože mi to přišlo jednodušší než složitě nastavovat intervaly v aplikaci. Tentokrát mi přišly intervaly chůze příliš dlouhé a měla jsem nutkání běžet déle, ale naštěstí jsem to neudělala.

Jelikož mrholilo a město bylo přiklopeno inverzní pokličkou, dýchalo se mi o něco hůře a v posledním běžeckém intervalu mě už začalo lehce píchat v boku, takže trénink byl tak akorát. Vyzkoušela jsem si i jedno příkřejší stoupání a díky Retinině pomoci jsme i tohle hezky vyběhly. Dnes běžela na jedničku, takhle kdyby jí to šlo na závodech :-) Nakonec jsme uběhly příjemných 4,1 km.

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

3D1T

Konečně výběh za denního světla, na který jsem se těšila celý týden! Tentokrát jsem vyběhla bez Retiny, protože jsme byli u rodiny v Jizerských horách a tam jsme podnikly menší výlet, takže po příjezdu domů spala jak zabitá. Před během ještě proběhlo rychlé focení s kamarádkou a pak šup na to.

Bylo docela chladno a foukalo, ale běželo se mi docela příjemně. Hlavně vypadlo časté přerušování díky psímu očuchání bůhvíčeho a mohla jsem se soustředit jen na svůj běh. Poprvé jsem vyzkoušela kompresní podkolenky, díky nimž mi přišel běh daleko lehčí, jako kdybych byla lehčí a došlapy tlumenější. Tentokrát jsem při běhu zkusila Endomondo, protože Runtastic mi měřil poměrně nepřesně. Trasa byla vykreslena daleko přesněji a i přes vítr a zimu se mi podařilo uběhnout 4 km.

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

2D1T

Dnešní výběh mi udělal ještě větší radost než první. Opět jsme vyběhly s Retinou a díky zkušenostem z prvního běhu jsem přidala ještě další vrstvy v podobě termo tříčtvrťáků a rukavic, takže mi bylo hezky teplíčko. Naštěstí nefoukalo, ale zase byla tma – už se těším na víkendový výběh za světla.

Chvilku jsem dokonce běžela jako o život, a to v neosvětlené ulici, kde jsem za každým keřem viděla nějakého násilníka :D. V takových chvílích mám vždycky radost, že je se mnou ten pes. Občas na nás sice kolemjdoucí koukají jak na „exoty“ díky canicrossovému vybavení, ale co :-) Příjemným tempem mezi domky nad Litoměřicemi jsme nakonec uběhly 3,5 km.

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

1D1T

Tak první výběh v rámci tréninku přede mnou! Po páté jsem přiběhla z práce, rychle jsem se navlékla do běžeckého „outfitu“ a jelikož jsem chtěla s během spojit venčení, navlékla jsem fenku Retinu do postroje a byly jsme ready. Tedy myslela jsem si to. Venku jsem trošku zápasila s aplikací Runtastic, protože jsem ji používala poprvé, ale nakonec jsem uspěla. Škoda, že už byla tma a docela foukalo – oblečená jsem byla dobře, ale přece jen mi bylo v náporech větru trošku chladno.

Běželo se mi překvapivě dobře, i v silném větru, a díky intervalům chůze-běh se mi nestalo, že bych se zadýchala, nemohla či mě píchalo v boku, což mě od běhu při předchozích zkouškách vždy odradilo. Domů jsme dorazily obě spokojené a provětrané, takže první trénink proběhl v příjemném tempu a Runtastic na konci ukazoval překvapivých 8,2 km, ačkoli měření bylo dle mapky nepřesné a po vložení do map na Seznamu to byly hezké 4 km.

Můj tréninkový deník

Od gauče ke kouči. Jak se připravit na svůj první 5 km běh

Něco o mně

Co se týče běhání, zkoušela jsem ho poprvé asi před dvěma lety, ale byla jsem neustálý začátečník. Snaha mi vydržela vždy pouze chvíli, a jakmile přišla nějaká chřipka či nedostatek času, byl běhání konec.

Nikdy předtím jsem si nemyslela, že bych mohla běhat. Na základní a střední škole jsem byla trošku otesánek a jakýkoli pohyb včetně tělocviku pro mě byl neuvěřitelné utrpení. Málo pohybu a nezdravá strava se samozřejmě podepsaly na mém vzhledu, a to nejen v tloušťce, ale i ve špatné pleti a bolestivých zádech.

Běh byl pro mě ze všech sportů vůbec největším strašákem, protože jsem se u něj vždy zadýchávala, připadlo mi, že „vyplivnu“ plíce, a vždy mě u něj hrozivě píchalo v boku. O bolestech v kloubech ani nemluvě.

Na vysoké škole jsem se začala více zajímat o zdravý životní styl, začala jsem trochu zdravěji jíst a také cvičit. Začala jsem s cvičením, a to cardiem, aerobikem a domácím posilováním s gymnastickými míči apod. Také jsem se začala zdravěji stravovat a kila šla dolů.

Čím jsem se cítila lépe, tím více mě běh začal lákat, zejména díky mé lásce k přírodě a pobytu na čerstvém vzduchu. Párkrát jsem se pokusila vyběhnout, ale pokoušela jsem se celou trasu uběhnout, což se mi samozřejmě nedařilo a vždy mě to demotivovalo k dalšímu běhu.

Pak jsme si s přítelem pořídili fenku a postupem času jsem si všimla její obliby v běhání a tahání na vodítku. Na počátku léta jsem zjistila, že existuje sport s názvem Canicross, tedy běh se psem v tahu, a že u nás ve městě existuje skupinka pejskařů, kteří pořádají společné tréninky.

Začala jsem tedy s fenkou Retinou běhat, nejprve na volno, protože před rokem se pes ještě nemůže zapřahat, a na konci léta jsme vyběhly poprvé v zápřahu. Obě nás to bavilo a s naší skupinkou canicrossařů jsme pořádali různé výběhy přírodou a s Retinou jsme se zúčastnily i prvního menšího závodu.

Od listopadu jsme však byly obě na střídačku nemocné a přes Vánoce jsme formu ztratily. Zejména já tedy :-) Rozhodla jsem se proto stát se účastníkem programu „Od gauče ke kouči“ a ztracenou formu získat zpět, abychom se mohly s Retinou účastnit jarních a letních canicrossových ak­cí.