Požadavek na omezení počtu masových běhů, pořádaných v pražském centru a jmenovitě na území městské části Praha 1 vyslovil před více než rokem tehdejší starosta Filip Dvořák (ODS).
Výsledkem byla prozatímní dohoda, počítající s úpravou trasy jarního Hervis PIM půlmaratonu, který byl letos již z větší části veden pouze okrajem Prahy 1 s vynecháním úseku Revoluční – Na Příkopě – 28. října – Národní třída.
Důvodem pro omezení počtu běžeckých závodů v centru hlavního města měly být údajné stížnosti rezidentů, kterým dopravní omezení v době závodu ztrpčují život a také připomínky místních obchodníků, kteří prý z téhož důvodu přicházejí o část tržeb.
V minulých týdnech proběhla sdělovacími prostředky zpráva, podle níž přichází radnice Prahy 1 s další iniciativou v tomto směru.
Současný starosta Oldřich Lomecký (ODS) shrnul názory radních takto: „Rádi bychom dosáhli stavu, kdy na území městské části budou startovat pouze dva z dosavadních závodů, a to klasický maraton v květnu a jarní půlmaratón, které by byly něco jako rodinné stříbro s neměnnými termíny. Organizátor nebo organizátoři ostatních by předložili návrhy svých projektů a radnice by jim navrhla dva nebo tři volné termíny pro pořádání běhů.“
Tedy v podstatě řešení blížící se vypsání tendru nebo výběrového řízení, kde by uspěli pouze ti schopnější.
Zapomeňme na okamžik, že jsme běžci a pokusme se porozumět protistraně. Pravdou je, že zejména okolí Staroměstského náměstí je veřejnými akcemi všeho druhu obdařeno víc než bohatě. Měsíc zde probíhají vánoční trhy, několik týdnů trhy velikonoční, „Staromák“ je cílem hokejových fandů, pokud se daří národnímu týmu proniknout do play off nebo dokonce vyhrát mistrovství světa.
Jde nejen o promítání zápasů v přímém přenosu na obří obrazovce, ale také o uvítání mistrů za účasti tisíců hokejových příznivců, kteří se určitě nechovají jako diváci na operní premiéře. O toto historické místo mají zájem také pořadatelé nejrůznějších politických a jiných mítinků a průvodů. Prostě, čeho je moc, toho je příliš, alespoň podle mínění radnice a hypotetických stěžovatelů, kterým kupodivu ze všeho nejvíc vadí právě běžecké akce.
Stěžovatelé… Stalo se u nás národním zvykem stěžovat si na všechno možné a protestovat skoro proti všemu. V průběhu posledních patnácti let se podstatně snížil počet obyvatel pražského historického centra, a to nikoliv z důvodu konání veřejných akcí, nýbrž z důvodů daleko prozaičtějších: prostě byli vytěsněni z Prahy 1 především institucemi a firmami, které z největší části zabraly jejich lukrativní byty a v těch několika, které zbyly, nyní žijí převážně cizinci, zámožní manažeři a další osoby, které jsou schopné platit zdejší nájmy.
Možná právě tady by bylo vhodné hledat jádro pudla. Jinak to nevidím, protože nejnovější trasy běhů vedou z největší části místy, kde už skoro nikdo nebydlí. Při zářijové noční desítce jsem sledoval počet osvětlených oken – na Staroměstském náměstí svítila „celá“ dvě, v přilehlé Pařížské ulici jich nebylo o mnoho víc. Kde tedy žijí ti zmiňovaní stěžovatelé?
Poukazování na snížení obratu obchodníků považuji rovnou za úsměvné a účelové. Pořádáním masových běžeckých akcí určitě netrpí újmu provozovatelé početných restaurací, hospůdek a barů, které po půlmaratonu i maratonu naopak doslova praskají ve švech a jejich klientela, tvořená převážně známými a rodinnými příslušníky, kteří běžce při maratonské turistice doprovázejí, rozhodně nepočítá každou korunu.
Bylo pouze otázkou času, kdy se vedle PIM přihlásí další kandidáti pořadatelství masových městských běhů.. Letos to byla firma Nike Czech s.r.o., jejíž předchůdci pořádali už před více než desetiletím úspěšný pětikilometrový závod pro ženy, vedoucí ze Staroměstského náměstí na Kampu a zpět.
Málokdo si dnes vzpomene, že už tenkrát Nike šikovnou propagací přiměla ke startu více než tisícovku žen… Běh NIKE RUN PRAGUE na 10 km s datem 3. září vyřešil situaci tak, že přesunul start a cíl do prostoru Žlutých lázní (Praha 4) a Prahou 1 více než 5000 účastníků jen probíhalo s obrátkou u Prašné brány.
„Nabídneme organizátorům dva nebo tři volné termíny, doufáme ovšem, že od nich město získá přiměřené kompenzace,“ uzavřel starosta Oldřich Lomecký své vystoupení v Českém rozhlase 1 Radiožurnálu. Pan Lomecký jako někdejší starosta České obce sokolské sice už z principu nemůže být protivníkem pohybu široké veřejnosti, ovšem zároveň jasně precizuje stanovisko radnice: můžete si běhat, ale chceme za to protihodnotu!
Ejhle, jádro pudla…Z následujících odpovědí náhodně oslovených občanů, žijících trvale na Praze 1 totiž vůbec nevyplynulo, že by je maraton a další běhy doopravdy nějak vážněji omezovaly nebo rozčilovaly. Odpovědi vyznívaly spíše pro konání těchto akcí.
Občané uváděli, že běhy oživují jinak už dost vylidněné centrum, že maraton přivádí do Prahy další cizince, kteří by možná jinak vůbec nepřijeli. Anebo prostě, že si už zvykli a v den závodu raději zmizí z města. Pochopitelně, nešlo o žádný fundovaný průzkum, ale i tak mne odpovědi poměrně příjemně překvapily.
A tak jako nejpravděpodobnější důvod obnovení debaty o bězích v centru velkoměsta se jeví snaha vyzískat z toho nějaké peníze navíc. Doufám jen, že ty případné „kompenzace“ poslouží výhradně ke zvýšení komfortu občanů. Skoro by se chtělo radnici za tu péči poděkovat.
Autor článku, Ivo Domanský, je po dlouhá léta v běžecké obci znám jako organizátor, pořadatel, rozhodčí, redaktor a dopisovatel. Je také tajemníkem Sdružení organizátorů běžeckých závodů a současně i autorem tištěné Termínovky běhů mimo dráhu.
