Na facebookový stránkách se objevila zpráva o pořádání 5 km vánočního běhu Hradcem, byla jsem hned rozhodnuta, že poběžím. Jako před dubnový NIGHT RUN se pořádaly tréninky také před CHRISTMAS NIGHT RUN a z nich jsem si nechala ujít jen jeden, poznávat nové běžce je strašně fajn a běhat ve skupině je ještě lepší..:)

V pozdních nočních hodinách nebo v brzkých ranních se probouzím, vedle mě zavřený netbook s rozepsaných článkem, který mi nedá spát. S teplý čajem si sedám do křesla a začínám přemýšlet jak nejlépe podat můj včerejší zážitek.

Tréninky byly super, osobitý přístup pana trenéra byl motivační a jeho rady o zrychlování se budu asi držet, nevím jak moc je podložená ale rozhodně je rozumná…:) I ostatní běžci na trénincích byli fajn..:) Byla jsem docela zaskočená z jejich zdravení, stále žiji v domnění, že jen já si pamatuji lidi.

Jsem strašně moc ráda, když na závodě potkávám známe běžce, i když je pravděpodobné že známí jsou jen pro mě ale to mi stačí..

Před startem jsem vždycky strašně nervózní, nejvíc asi posledních dvacet minut před startem je moje nervozita už viditelná, takže jsem ráda za jakékoli povzbuzení nebo přání hodně štěstí.

Na startu jsem se potkala s lidmi z tréninku, popřáli jsme si hodně štěstí. A pak nastal čas startu. Připadala jsem si strašně nervózní, asi jako vždycky..:)

První kilometr jsem běžela tempem cca 3,9–4,2 minuty na kilometr, trochu jsem to přehnala ale v tu chvíli se mi běželo dobře. Pak jsem začala zvolňovat držela jsem se mezi 4,5–5,1 na kilometr. Prostě jsem začátek přehnala. Na 2,5 km jsem měla v hlavě větu: Odtud se zrychluje. Trochu jsem přidala ale ne moc šetřila jsem si energii na finiš. Na kovovém pavoučím mostu u Jiráskových sadů jsem pociťovala mořskou nemoc, to houpání je hnusný…:) Za Jiráskovými sady jsem ještě trochu zrychlila ale jako vždycky jsem se bála toho až v cíli zastavím.. Když jsem doběhla do cíle, měla jsem pocit, že ještě můžu a to mě štvalo, nebyla jsem se sebou spokojená.

V cíli jsem se šla občerstvit a pak najít Týnu, měla jsem radost, že jsem jí našla na závodech nikdy nevíte, kam se ztratí. Pak jsme se šli podívat na tabuli výsledků. Myslím,že je to dost chytrá věcička…:) Měla jsem čas 25:44.047, třetí v kategorii a 140. celkově. Nemohla jsem uvěřit, že jsem třetí. Chtěla jsem se dostat pod 25 ale nemrzí mě to tolik, když vím, že jsem třetí v kategorii, přesto že jsem mohla být lepší, jsem spokojená na to, že je to moje první závodní pětka, super.

Na stupních vítězů jsem si připadala nesvá ale byl to krásný pocit. Už jenom pro ten pocit se vyplatí běhat rychle..

Tak teď už snad jen: Šťastné a veselé, krásnou vánoční atmosféru a ať vám to běhá..:)