Přes noc přišla do Prahy teplá fronta, která vykouzlila téměř jarní počasí se sluncem a devítkou stupňů nad bodem mrazu. „Normálně jsme o tomto víkendu vyráželi na běžky. Letos to ještě vůbec nejde,“ glosoval Štěpán Kroupa, pražský triatlonista a pravidelný účastník závodu.
Hodinu před startem o jedenácté hodině se kolem prezentačního stolku začínají tvořit fronty a pořadatelský tým rodiny zakladatele Milana Škody má plné ruce práce.
„Dneska to vypadá na účastnický rekord a je to trochu na hranici únosnosti pořádání,“ říká Milanova žena Marta při odbavování závodníků a závodnic. Závod O Hostivařského kamzíka bude příští rok slavit desáté výročí, ještě před pár lety se startovka vešla do 50 jmen, dneska jich je přes 120. „Dokresluje to běžecký boom, který stále pokračuje,“ říkal Milan Škoda.
Jak vypadá trať závodu? Bez dvou set metrů šest kilometrů ve tvaru nepravidelné osmičky, středový bod tvoří Hostivařská přehrada. První menší kolečko vede z větší části po lesní cestě a po mírném stoupání na začátku se cesta narovnává a pokračuje prudkým lesním seběhem po kořenech a kamenech.
„Tam je potřeba dávat pozor na kotníky a trochu ubrat na rychlosti, jinak můžete skončit ve stromě nebo v ledové vodě přehrady,“ radí jeden z pravidelných veteránských účastníků. Hned po naběhnutí do druhého kola zmiňované osmičky přichází klíčová pasáž závodu, třísetmetrové prudké stoupání po panelce. Přední český triatlonista na startu Tomáš Martínek k tomu říká: „Tam to vždycky kousne a je potřeba si na tenhle kopec nechat síly v zásobě a nepřepálit to hned od začátku.“
Po této stojce se běží po promáčené louce, kde bývá hodně bláta. Předposlední kilometr trati je ve znamení klikatého seběhu a la single track po trase letního xterra závodu. Padák končí na asfaltce, která lemuje Hostivařskou přehradu. Kdo má dost síly, může to rozbalit na 1500 metrech rovinatého úseku. Malá perlička ke značení trati od Vladislava Zušťáka: „Zhotovil jsem si speciální tyčku, kterou se skvěle dělají šipky z mouky. Nejlepší je polohrubá.“
V 11.00 všichni borci stojí na startovní čáře a po krátké rozpravě pouští Milan Škoda stodvacetihlavé startovní pole do boje. Hned v úvodu se na špici tvoří menší skupinka, tvořená převážně lehkoatletickými závodníky, který mají dnešní závod naordinovaný svými trenéry pro zpestření tartanových tréninků. Na čele se usazuje rychlonohý atlet z Říčan Michal Šmahel, který už při náběhu na přehradu získává komfortní náskok před skupinkou pronásledovatelů. Svůj náskok postupně navyšuje a pro první místo si dobíhá ve stylu start-cíl.
Krátce po závodě odpovídá na otázku, jak se mu běželo, takto: „Moc jsem si to užil. Byla to super trať. Věděl jsem, jakou hodnotu má traťový rekord z loňska a snažil jsem se ho překonat. Nakonec to nevyšlo o 6 vteřin. Soustředím se na steeple a tohle je výborná změna v tréninku,“ říkal vítěz v cíli. Jen pro doplnění, patnáctku umí Michal za 4:02. Další dva medailové posty se stávají kořistí Honzy Šípa a Michala Procházky.
Mezi ženami to bylo stejně jednoznačné vítězství, jako u mužů. Výborná běžkyně Monika Preibischová, která má doma medaile z krosových republikových šampionátů i tradičních Běchovic měla ale v dnešním závodě jinou motivaci, než vítězství mezi ženami. Její cílový čas 21:29 patří mezi nejrychlejší časy v historii závodu mezi ženami.
„Závod jsem šla z plného tréninku. Mojí motivací bylo porazit bratra, což se mi nakonec nepodařilo. Koncentruji se na pražský jarní půlmaraton, který bych chtěla zvládnout kolem 1:16. Bude to moje premiéra, ale myslím, že se to dá takto běžet,“ plánuje Monika. Na druhém místě dobíhá trojnásobná maminka z Kerteamu Helena Poborská a podiové umístění uzavírá Kanaďanka Maddy MacDonald.
„Cestuji čtyři měsíce po Evropě, teď jsem u Moniky na výměnném pobytu a tenhle závod se mi moc líbil. Jsem moc ráda, že jsem od organizátorů dostala číslo na památku,“ hodnotila jediná zahraniční účastnice.
Následuje rychlé zpracování výsledků, finanční ocenění nejrychlejším, tradiční diplomy s kamzíkem pro nejlepší v kategorii a bohatá tombola.
A co říká hlavní pořadatel Milan Škoda závěrem? „Trochu nás zaskočil tak vysoký počet závodníků, ale zvládli jsme to. Jsem rád, že vyšlo počasí. Chtěl bych moc poděkovat kamarádům a rodině, kteří mi pomáhají s přípravou a organizací. A Petru Loffelmannovi za darování věcí od firmy Asics do tomboly.“
