Poměrně zajímavé dopoledne
Dnešní den byl pro mě specifický tím, že bude z největší pravděpodobností jedinou možností jak zanechat svou stopu v letošním seriálu LC kvůli tomu, že od pondělí mi začne závod jiný, delší a sice operace a následná rehabilitace po plastice vazu v koleni. Tudíž jsem s kamarádem Kubou sedl do auta, přijel na start a chtěl si dnes užít tuto jedinečnou možnost opětovného závodění po takřka 2 měsících bez běhání. Rovněž to byla velká neznámá, jak na tom jsem s fyzičkou při tak náročné etapě. Mohl jsem akorát spining nebo posilovat, bolesti zmíněného kolene mi nedávaly delší čas na vybranou a já musel od základů změnit svý aktivity a plány. Ovšem počasí dnes dávalo zapravdu, že se bude jednat o skvělý ultimátní zážitek ať už doběhnu jakkoliv navíc na kopec, který mám ze zdejších rád nejvíce a sice Lysou horu. Je zhruba deset hodin a my vyrážíme za takového skotského dešťíku a při zhruba 5 st vstříc bahnu a dřině. Začínám pomaličku a po zhruba 500 metrech mě čeká pěknej držkopád, když mi podjede noha a plácnu sebou do bláta. Padne kupodivu jen jedno sprosté slovo, zvedám se a valím dále BO není času na zbyt. Postupně zjišťuju, že s dýcháním v prudkém a stále více se svažujícím kopci na tom jsem vpohodě a tak přidávám a zrychluju, postupně se dostávám do popředí. Dřina to začne být asi až ve třetí čtvrtině, kdy pociťuji, že naběháno nemám a musím ubrat, což mě mrzí, protože vysněnou elitní desítku jsem v tu chvíli měl jako na dlani a sice v úseku Malchoru. Tedy do finální sjezdovky jsem se zakousnul a snažil se hlavně udržet tempo a do cíle se dostat všemi možnými silami. Což se mi nakonec po 40 min a 33 sek podařilo a mohl jsem si zase jednou vychutnat ten skvělý pocit ve finiši. Ovšem nejhezčí dárek s hodnotou nevyčíslitelnou jsem dostal ještě před startem od Kuby a sice tričko s podepsanými členy místní běžecké komunity. Celou akci vymyslel a zorganizoval Kuba a opravdu mě to překvapilo a dojalo. Velké poděkování jak jemu, tak všem co si vzpomněli. Za rok na LC doufám na viděnou :-)
