Panebože, to byl ale super týden. Prostě se mi nechtělo. A JAK JSEM SI TO UŽIL… Donutilo mě to přemýšlet, jestli má trénink vůbec smysl, znovu přehodnotit proč to vlastně dělám a jestli budu pokračovat.
Po 7.7. Dnes klasika jako vždy. Ranní rozehřátí chůzí: 1 km za 13 minut. Vlastně rychlejc, ale GPSce to vždy trvá 2 – 5 minut než se probere ze zimního spánku. Kdybych nebyl tak šetrný, tak si už dávno koupím novější model, který si z netu stahuje předpokládanou polohu satelitů a prý to naběhne do pár sekund. No, mám model starší, ale na to moje začátečničení to stačí. Těch pár minut přežiju a až využiju nadupanější testr (hlavně vodotěsný s baterií na den pohybu), tak do toho půjdu a klidně investuju 10k. Běhání bylo super! Pořád jsem po tom rýmičkově-ezotérickým výpadku nadrženej na pohyb. Tak jsem si zvýšil intenzitu. 90s běhu a 30s chůze (zkracuju odpočinek) a 13 opakování! Jo, Jarin rulez ;-) Přes den Sahara.
Út 8.7. Mě se nechce! Déšť, vedro, kroupy, pivo.
St 9.7. Mě se nechce!! Uzený koleno, bůček… překvapivě nepivo.
Čt 10.7. Mě se nechce!!! Místo oběda čína Óljůkenít. Z práce odjezd na firemní grilovačku, pivo, pivo, pivo, víno, jiný víno, bílý víno, červený víno, pivo… Super. Začíná mi docházet, že nejsem tréninkový typ. Užívám si týden, jaký jsem neměl už 1/2 roku! Fakt si to užívám. Doma cca v 1/2 páté ráno. Relativně střízliv a s dobrou náladou.
Pá 11.7. až Ne 13.7. Flákání v tréninku (sobotní 4 km s kočárem to nevytrhnou), domácí práce a užívání si skvělého jídla, nicnedělání, piva, vína – jak to, že už dávno nemám dnu? – to všechno si užívám plnými hrstmi. Vlezu na váhu a už 3 měsíce stabilních 92 kilo. A to mě přivádí k zamyšlení, dalším otázkám a hlavně odpovědím.
Tak jedem: už půl roku trénuju, začal jsem od totální 0. Větší nula než z který jsem začal už není. První 3 měsíce jsem se snažil rozhýbat tělo. V dubnu jsem začal trénovat pořádněji. V květnu běhat. V červnu do toho víc bušit.
Můj deník: http://www.bezvabeh.cz/…-jarin-jarin
Hej, potřebuje tady někdo motivaci? Mezi kouči velice ceněná motivační formule:
Ne podle slov, ale podle činů a hlavně výsledků posuzujte:
- Progres se dostavil co se týče kondice. Už nejde srovnávat co jsem byl v lednu a co teď. JO, DOBŘE JÁ!
- Vykašlal jsem se na trénink? Ne. Velký překvápko. JO, DOBŘE JÁ!
- Trénuju kvalitně a správně? Ne. Upravil jsem životosprávu tak, aby jsem hubnul? Ne. Proč to dělám? Vlastně nedělám? Protože se mi nechce?!!!
- Proč se mi nechce? Protože jsem ve skutečnosti nikdy nechtěl zhubnout, protože o to kolik mám kilo vlastně vůbec nejde. DŮLEZITÝ JE TO, ABYJSEM MĚL TĚLO VYLADĚNÝ NA TO, CO CHCI DĚLAT. VELIKOST PUPKU NENÍ ROZHODUJÍCÍ. TĚLO JE NÁSTROJ MOJÍ HMOTNÝ EXISTENCE. A JESTLI ZVLÁDÁ TO, CO TEĎ POTŘEBUJU, TAK JE TO O.K. A VŠECHNO NAVÍC JE SYSTÉMOVÝ STRES (rozuměj tlak na nejslabší článek systému – komplexního stroje), KTERÝ SE NEMUSÍ SAKRA HODNĚ VYPLATIT.
- Má smysl dál trénovat? ANO… Tohle nemůže být konec. To je začátek.
- Proč můj trénink je tak pomalý (resp. výsledky)? Protože jsem se celý život flákal a teď chci rychle zázrak. Nech se vyšetřit chlape!
- Jak dál? Mám si dál psát podrobný tréninkový deník včetně toho, co jsem kdy jedl a jak jsem se cítil? Ne, kašli na to. Nejseš na to zatím připravenej. Množství informací, který hlídáš, zpracováváš a analyzuješ je naprosto irelevantní k tvýmu současnýmu fyzickýmu stavu a hlavně tréninkovým potřebám. Proboha, nejseš profík co si musí hlídat každou kalorii nebo erupci na slunci!
- O.K. Ale co dál? MĚJ SE RÁD! UŽÍVEJ SI KAŽDÝ DEN, KTERÝ JSEŠ NA SVĚTĚ. MŮŽE BÝT TVŮJ POSLEDNÍ! MÁŠ CHUŤ NA KOBLIHU NEBO BŮČEK? TAK SI JE SAKRA DOPŘEJ! CHCE SE TI BĚHAT? NEČEKEJ, UTÍKEJ! JINÝ ŽIVOTY NEJSOU, MÁŠ JENOM JEDEN POKUS!
- O.K., tak mám dál trénovat, nebo ne? No jasně že jo! Ale v klidu. Úměrně tvojí současný kondičce, potřebám a hlavně tomu co fakt vnitřně chceš!
- A co teda vlastně chci? Bejt hubenej? Exhibovat na blogu? Být Velký vzor? NO PŘECE: UBĚHNOUT VELKOU KUNRATICKOU POD 20 MINUT! Sakra chlape, jak jsi na to moh jenom zapomenout? Tak přestaň blbnout, užij si tu cestu a hlavně klid!
PAMATUJ: NIC CO JSI ZA POSLEDNÍ PŮL ROK UDĚLAL, NEBYLO ZBYTEČNÝ. ANI TO, ŽE JSI PO PŮL ROCE ZJISTIL, ŽE SE ZBYTEČNĚ HONÍŠ ZA CÍLEM, KTERÝ JE TI CELKEM K NIČEMU A VLASTNĚ TĚ ANI MOC NETANKUJE!
