Letošního ročníku Běhu na Svatý Hostýn se zúčastnilo celkem 135 startujících. V závodě nedal šanci vrchařům specialistům Martin Kučera z VSK UNI Brno – 21:56, který si poradil jak s Jakubem Bajzou z AK Asics Kroměříž (22:14), tak i s Tomášem Blahou (22:36) ze stejného oddílu.
V ženách se stejnou suverénkou závodu stala Petra Pastorová z MK Seitl Ostrava, když naprosto s přehledem zvítězila před Hankou Stružkovou z Račího údolí (29:05) a Janou Žaludkovou z Authoru Tufo Zlín – 29:59.
CO PRO NÁS POŘADATELÉ PŘIPRAVILI?
Osmý ročník Běhu do vrchu na Svatý Hostýn v Bystřici pod Hostýnem uspořádala tradičně Orelská jednota ze zdejšího města jako veřejný závod v běhu do vrchu. Samozřejmě je tato sportovní běžecká akce zařazena také do Maratónstav českého poháru v běhu do vrchu a již jen to dává předpoklad k účasti našich elitních vrchařů.
Letos vyšel termín na 27. srpna a závod byl odstartován ve 14 hodin ze zdejšího náměstí TGM. Cíl byl na Svatém Hostýnu u rozhledny v nadmořské výšce 735 metrů.
Běžce tedy čekala trať dlouhá 5 km s převýšením 422 metrů po silnici a lesních cestách v nádherném prostředí Hostýnských vrchů, na které drží skvělý traťový rekord Tomáš Blaha z roku 2008 časem 21:33.
Ovšem vysoká teplota a silný protivítr již od startu strhával hodně vteřin a tak se nedal čekat útok na nějaký dobrý výkon.
MNOHO REKORDŮ ZŘEJMĚ NEPADLO
Podle zatím dostupných informací překonala rekord snad jen Marie Hynštová (AHA Vyškov – 30:53) v kategorii žen od 45 do 54 let, kde ovšem již letos končí, takže se dá předpokládat, že vesměs ve všech svých startech bude na tratích, kde se vedou rekordy věkových kategorií a nestartovala tam před tím někdy fenomenální Blanka Paulů, překonávat nejlepší výkony jako na běžícím pásu.
CO SE DĚLO NA TRATI?
„Už od startu jsem šel dopředu a neměl jsem v úmyslu jít proti tomu vichru nějak moc naplno,“ tvrdil mi v cíli Martin Kučera. „Jen jsem si kontroloval pozici, abych nemusel v závěru moc finišovat, protože mě zítra čeká další závod. Nakonec to stačilo na celkem pohodlné vítězství.“
„Já se od mistrovství republiky v běhu do vrchu v Janských Lázních, kde jsem to hrozně překopl, pořád nějak bojím jít od začátku vepředu s ostatními,“ omlouval svůj dnešní výkon Jakub Bajza. „Nechal jsem si Martina odskočit už na startu a pak se mi ho ani v těch nejprudších stoupáních nepodařilo stáhnout.“
Tomáš Blaha, který má před startem na mistrovství světa v bězích do vrchu v Albánii, se na nic nevymlouval: „ Od startu jsem to šel pomaleji, abych neztuhl jako minulý týden na Králičáku a tak se nedal čekat žádný výborný výkon. Navíc ani dnes proto nebyly ideální podmínky, tak to dopadlo, jak to dopadlo.“
Petra Pastorová absolvovala den před tím těžký 14 km závod a v Bystřici se proto ani nesnažila o nějaký dobrý čas: „Přijela jsem to jen tréninkově odběhnout, mám toho teď před mistrovstvím světa hodně a nesmím se hlavně zranit, tak si dávám dost pozor a snažím se závody chodit jen tréninkově. Taky mě čeká ostravský maraton a to by nebylo dobré, kdybych jako domácí závodnice nebyla na startu kvůli zdravotním potížím. Proto se víc hlídám a neběhám všechno úplně na hraně svých možností,“ uzavřela debatu a šokovaně sledovala, co zase objevili její tři synové ve zdejších stáncích za rarity :-)
NA PETRU PROSTĚ NEMÁM
Již před startem jsem si říkal, že v takovém počasí by asi bylo lepší ležet někde ve vodě či v klimatizované místnosti, než se honit kdesi do kopců, byť sebepřekrásnějších.
Tak jsem se do toho pustil s velkou úctou a pokorou, jako naši předkové, kteří tam nahoře na posvátném místě pro nás zbudovali neuvěřitelné stavby, aby nám tu zanechali něco, nad čím se jen v úžasu musíme sklonit a popřemýšlet o tom, zda by to současné generace vůbec byly schopné a hlavně ochotné takto zbudovat.
Ale to jsem poněkud odskočil. Nesnažil jsem se bojovat o život s přírodními zákony, stejně bych nevyhrál, a jal se spíš vychutnávat náročnost trasy. Nevím jak je to možné, ale docela mi to ubíhalo a nějaké hrozné utrpení se pořád nedostavovalo.
Až v závěrečné pasáži, kdy se vbíhalo na asfaltovou silnici, jsem poněkud ztuhl. Přechod z terénu jsem nějak nezvládl a to jsem měl na dohled Petru Pastorovou.
Ale můj úmysl se k ní ve finiši dostat rychle vzal za své, takže bohužel zemská přitažlivost, asi také moje nadváha a v neposlední řadě i špatná běžecká forma, se postaraly o to, že jsem opět mezi ženami nevyhrál. A bylo to tak blízko. Kdy se mi to zase poštěstí. No musím doufat :-)
ACH TY KLÍČE
Snad se příští rok na Svatý Hostýn zase vyškrábu a užiji si závěr velmi hezké sportovní akce lépe než letos.
Totiž abych vám to trochu přiblížil, tak takový kiks se mi ještě v životě nepodařil. Ztratil jsem asi v tom návalu štěstí, že jsem nahoře a v zápalu focení, klíče od auta.
Málem mě ranilo, když jsem to zjistil a tak vysoký tep jsem neměl ještě nikdy v životě.
Pak že ho nikdy nedosáhnu. Souvislá čára už to byla a nebýt toho svatého místa a neskutečně slušných lidí a pořadatelů, kteří je našli, určitě jste ode mě tuto reportáž už nečetli, neboť bych tam zůstal naprosto tuhý. Žádný zázrak by mi nepomohl.
Proto všem znovu moc děkuji a slibuji, že už si klíče příště raději přivážu k ruce.
Je vidět, že mezi běžci a organizátory běžeckých závodů jsou poslední slušní lidé.
Autorem článku je Zdeněk Smutný, zkušený a zásadový trenér z Nemojan, který se již 40 let věnuje běhání. Trénování jiných a častá účast na závodech se staly součástmi jeho životního stylu.
