Ideální běžecké počasí přivítalo po ránu závodníky Běhu na Svatý Kopeček. Po nočním dešti se ochladilo, vyčistil vzduch, z mlhy nad městem a z oblaků na nebi se dralo ven slunce, které ohřívalo prostředí tak akorát.
A běžci to velmi kvitovali. Proto hned od startu začali hodně svižně. David Pelíšek/AK Olomouc – 22:38/ za to okamžitě vzal a brzy po startu si vytvořil dostačující náskok, který pak pohodlně hlídal až do cíle. Za ním rozjel stíhací jízdu Tomáš Blaha AK Kroměříž – 22:52/, ale přestože náskok Davida v kopci k bazilice stahoval, tak už se k němu o moc víc přiblížit nedokázal. Třetí místo pak strojovým tempem vybojoval veterán Josef Sedláček /BIKE KAMÍK Tučapy – 23:44/, který má před svým prvním maratónským startem v Salcburku skvělou formu.
U žen nebylo pochyb, kdo zvítězí, otázkou bylo jen, s jakým náskokem se dostane Petra Kamínková /Adidas Running Team – 25:45 /do cíle a kolik cestou posbírá mužů. Absolutně doběhla na osmém místě. K tomu není co dodat. Ovšem překvapení připravily všem borcům dvě mladé dívky.
Druhá totiž skončila Pavlína Poláčková, ročník 1996, /EKOL Team – 27:50/, což o to, ta už je zkušená reprezentační triatlonistka a má něco za sebou. Třetí sice doběhla nestárnoucí veteránka Marie Hynštová /AK Drnovice – 30:47/, ale čtvrtá absolutně se cílem pod bazilikou prohnala nesmírně odvážně běžící Karolína Zádrapová, též ročník 1996, /AK Drnovice – 31:16/.
Pro tu to byl po Masaryk Runu teprve druhý závod v životě a prokázala nesporně obrovský talent. Je dobře, že se na závodech objevují i tak mladé běžkyně a hlavní je, že pořádně čeří poněkud stojaté vody mezi vytrvalkyněmi na Moravě. Věřím, že v tom budou pokračovat i nadále.
A jen tak na okraj. Musím se přece pochválit. S prvními čtyřmi ženami jsem měl tréninkově, i když s Petrou je to už hodně dávno, nebo i nadále mám s těmi dalšími v pořadí, něco do činění.
Marie Hynštová porazila i Petru Kamínkovou
Teď opravdu neblázním. Bylo to skutečně tak, neboť zvláštností tohoto závodu je i vyhodnocení všech účastníků podle koeficientu věku a tady fakt Marie Hynštová, jak si můžete přečíst ve výsledcích, o 14 vteřin porazila Petru Kamínkovou. Vytvořila tak nový traťový rekord po přepočítání časů dle koeficientu. A stejně tak si vedl i Ivan Elischer, který zvítězil mezi muži též v traťovém rekordu. Ale to jen taková zajímavá hra s výkony, ovlivněná přepočítacím koeficientem.
I s pomocí palírny ovoce se dá pořádat krásný závod
Čtvrtý ročník Běhu na Svatý Kopeček v Samotíškách u Olomouce připravila Palírna Samotíšky s.r.o. ruku v ruce s Pavlem Jaškem. Trasu v dálce 6,4 km vymyslel tak, aby ukázala všem běžcům, že i Svatý Kopeček se dá pořádně proklít.
Běželo se totiž nejdříve mírně z kopce po cyklostezce do Olomouce a pak zpět už stále jen nahoru. Ovšem cíl nebyl v místě startu, ale navrchu, na kopci u baziliky Navštívení panny Marie. A že ten kilometr k chrámu je sakra pořádné stoupání, ještě k tomu v závěru tratě, to mi můžete věřit.
Závod je samozřejmě také zařazený do letošní Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje a je 15. v pořadí této běžecké soutěže, jejíž trvání je i v našich poměrech neuvěřitelné. Letos probíhá již její 34. ročník.
Ten kopec byl pořádně cítit
To přiznali všichni běžci, a že se jich na startu sešlo. Já měl číslo 85 a nevím, jestli jsem se přihlašoval poslední.
„Už se mi po těch letošních nemocích konečně běhá dobře,“ přiznal David Pelíšek po závodě. „Do kopce jsem si pak jen hlídal náskok, abych se v závěru nemusel s Tomášem nějak honit.“
„David běžel výborně,“ pokyvoval hlavou Tomáš Blaha při sledování záznamu ze závodu v televizi, kde ho pořadatelé hned po doběhu pustili, „sice jsem se mu v kopci trochu přiblížil, ale dnes jsem na něho neměl.“
„Rozhovory rozdávám až po maratónu,“ smál se výborně naladěný Pepa Sedláček. „Dnes jsem ale spokojený. Držel jsem si své tempo a všechny kluky, co to překopli po startu dolů, jsem si cestou nahoru pěkně posbíral.“
„Vrátila jsem se z lázní v Bešeňové a chtěla jsem běžet rychle jen asi 5 km,“ tvrdila rozesmátá Petra Kamínková. „Kopec na závěr jsem pak jen vyklusala, abych to nepřehnala, ale i tak jsem běžela docela naplno.“
„Přiletěli jsme se ze soustředění z Kanárských ostrovů a hned potom jsem jela dva cyklistické závody, takže jsem skoro nic nenaběhala. Proto mě překvapilo, že se mi běželo dnes tak dobře a neměla jsem na trati žádné potíže,“ konstatovala udiveně Pavlína Poláčková.
„Musím přiznat, že ten kopec už jsem skoro nevyběhla,“ sypala si popel na hlavu Marie Hynštová. „Ze začátku se mi šlo výborně, nepřekopla jsem to, ale nahoru to bylo tragické. Budu muset hodně přidat.“
Spokojení byli nejen závodníci, ale také pořadatelé a již předem pro pátý ročník vyhlásili nějaká překvapení. To, abychom se měli celý rok nač těšit. Už teď jsem zvědavý.
