V zimním období můžeme běh s holemi využít především v situacích, kdy není možno ani „normálně“ běhat, ani jít na běžky. Nordic running nám umožňuje kvalitní a bezpečný trénink bez ohledu na to, zda je či není sníh.
V zimě se pokládají základy naší jarní, potažmo letní běžecké formy. Běh s runningovými holemi je jednou z metod, která nám pomůže zapracovat na rozvoji obecné kondice a aerobního treninku, jenž je před novou sezonou nutný jako základna pro následný trénink speciální. Není jistě náhoda, že nordic running zařazuje do své přípravy stále více našich reprezentačních běžců (za všechny jmenujme Ivanu Sekyrovou či Ondřeje Fejfara).
Pro běh s holemi jsou v současných podmínkách (nesněží a nemrzne) ideální volné přírodní plochy, především louky, parky, široké lesní cesty či „zazimovaná“ pole. Protože jde o terény nerovné, vynikne při běhu s runningovými holemi faktor zvýšené stability. Hole nám poskytují oporu, v okamžiku došlapu nás podrží.
Tím se samozřejmě významně snižuje riziko zranění. Navíc běh v měkkém terénu posiluje šlachy a vazy našich nohou, takže budou lépe připraveny na náročnou zátěž v přípravném a předzávodním období. Těm, kdo již nějaké zranění mají, nordic running díky odlehčení zátěže na nohy umožní plynulejší návrat k plnému tréninkovému zatížení.
Běhat na lyžích nelze, běhat s holemi ano
Ve Spojených státech bychom v těchto dnech nejspíše přimrzli k zemi i s holemi, ale v české kotlině máme jakousi zimu-nezimu. Zpestřit si tradiční běžecký trénink běžkami tedy nemůžeme, ale adekvátní náhrada existuje.
Při nordic runningu totiž zaměstnáváme horní polovinu trupu prakticky stejně jako kdybychom jeli na běžkách klasickou technikou. Střídavě zapojujeme ramena, paže, hrudní i zádové svalstvo. Dole běžíme (nohy), nahoře „jedeme na lyžích“. Je to opravdu velmi efektivní varianta, protože náš výdej energie je při ní výrazně vyšší než při samotném běhu.
To má kromě tréninkových, posilovacích a zdravotních přínosů i efekt zahřívací. Prostě vám při běhu s holemi bude tepleji. Na sebe si proto klidně vezměte o jednu vrstvu méně (nebo místo bundy běžeckou vestu). Oproti „pouhému“ běhu také při nordic runningu nehrozí, že by vás zábly ruce. I v mrazu budou místo flaušových rukavic stačit tenké běžecké rukavičky.
Až se časem zase dostaví zima „jak se patří“, budou určitě nejlepší alternativou běžeckého tréninku běžky. Ale na ty se zpravidla dostaneme pouze o víkendu, a to ještě musíme mít přístup k upraveným běžeckým stopám či magistrálám.
Běh s runningovými holemi se však dá v zimě praktikovat všude tam, kde z různých důvodů lyžovat na běžkách nemůžeme. Tedy ve městech, v malých obcích a jejich okolí, kde upravené stopy nejsou a sněhová vrstva bývá rozšlapaná (cyklostezky, parkové a lesní cesty).
Pokud je navíc námraza a zledovatělý asfalt, je vhodné zařadit nordic running dvakrát i třikrát týdně. Abychom si jej mohli maximálně vychutnat, měla by být stálá vrstva sněhu v rozmezí 10 až 15 cm. V příliš hluboké vrstvě čerstvého sněhu nebo naopak v úplné čvachtě nám ani hůlky nebudou nic platné.
Zajímavou variantou může být i běh s holemi na horách. Trávíme-li zimní prázdniny nebo dovolenou v některém z horských středisek, nemusíme jen celý den sjezdovat či bobovat s dětmi, ale třeba půlhodinku se proběhneme s holemi někde po hřebenu nebo po okraji mírnější sjezdovky. Stojí to za to!
