Již tradiční oslavou Nového roku pro běžce se stal v posledních deseti letech Tuřanský novoroční půlmaraton. Také letos se vytrvalci přijeli první den v roce 2014 proběhnout. A že se jich tu sešlo. Na startovní čáře jich stálo 134 a to někteří, co příliš oslavovali příchod Nového roku, raději jen postávali u trati a povzbuzovali, co to šlo.
Ihned od počátku závodu se usadil na čele Dan Orálek /Moravská Slávia Brno – 1:14:11/ a už před sebe nikoho nepustil. Jen pomalu zvyšoval svůj náskok před výborně běžícím druhým Jiřím Petrem /Diadora – 1:14:55/. Za nimi se držela skupinka vytrvalců, ve které nesmírně chytře a takticky dobře běžel Jan Martinek ze Slavkova. Nakonec v pohodě a bez nějakého většího úsilí vybojoval v závěru třetí místo. Při svém vůbec prvním startu na této trati dosáhl času 1:19:01 a to měl obrovské rezervy.
Troufám si říct, že je největším objevem letošní zimy a na to, co dosud odtrénoval, jsou jeho možnosti netušené. Ostatně ve Slavkově se rodili vždy skvělí vytrvalci. Namátkou třeba Luboš Tesáček nebo z nedalekých Hodějic pocházející Jirka Florián, a řada dalších. Že by se tam objevil opět někdo, kdo dokáže trochu promíchat poněkud stojaté vody našich vytrvalců? To ukáže čas. Ale já mu věřím.
U žen se závod odvíjel poněkud jinak. Taktéž velmi rozumně ho totiž rozběhla Lucie Kolková /Moravská Slávia Brno – 1:30:33/. Využila podpory mužů kolem sebe a lehce se s nimi vezla. Před výběhem na Mohylu míru se k ní dotáhla Lucie Matulová /SK Radio Sport Bílovice nad Svit. – 1:31:34/ a pak spolu běžely až na značku pět kilometrů do cíle. Zde Lucie Kolková zrychlila a v pohodě si doběhla pro vítězství. Strojovým tempem se na třetím místě držela neustále triatlonistka Simona Vykoukalová. Pomalu ukrajovala vzdálenost za dvěma prvními ženami a nakonec v posledních metrech dokázala předstihnout Lucii Matulovou a vybojovat tak v čase 1:31:22 druhé místo.
V Tuřanech se běžel půlmaraton již po desáté
Na Nový rok se v Tuřanech scházejí vytrvalci již také velmi pravidelně. Trať půlmaratónu z Tuřan na Mohylu míru sice nepatří k těm nejrychlejším, protože zde na otevřených pláních mezi obcemi, kudy trasa vede, pravidelně fouká vítr a vždy ubírá dost sil.
Navíc má trať i 120 metrů převýšení a zejména stoupání na otočku u Mohyly míru vezme běžcům opravdu dost sil. A když to podpoří nepříjemný vítr, jako zrovna letos, kdy foukalo celou cestu tam proti a na obrátku pak z boku cestou tam i zpět, je jasné, že se tu nějaké zázračné časy běhat nemůžou. Ale ani to nevadí. Většinou to vytrvalci berou jako test a od Jiřího Krejčího, který za tím vším stojí, to byl dobrý nápad uspořádat místo tradičního Brněnského běžeckého poháru, který se zde v Tuřanech dřív běhal, půlmaratón.
Jak viděli závod ti nejlepší?
„Od startu jsem šel do čela a čekal, jestli se někdo přidá,“ potvrdil mi to, co jsem sám podél trati viděl i já, Dan Orálek. „Jenže nikdo se za mnou už nedotáhl, tak mi nezbylo nic jiného, než si závod odběhnout sám. Běžel jsem včera Silvestrovský běh, navíc jsem tam spadl, takže už to bylo dnes hodně cítit, rozhodně to tady ode mě nebyl žádný lehký tréninkový běh.“
„Chtěl jsem zkusit jít s Danem, ale nešlo to,“ řekl mi Jiří Petr za cílem, „foukal dost silný protivítr a sám jsem ho dotáhnout nedokázal. Tak jsem se po obrátce jen soustředil na druhé místo a snažil se udržet rovnoměrné tempo až do cíle.“
„Já si to dnes přijel jen zkusit,“ usmíval se celkem překvapený ze svého výkonu i umístění Jan Martinek. „Překvapilo mě, že jsem nemusel běžet vůbec naplno. Jen jsem se vezl a trochu měl problémy v seběhu od Mohyly míru. Z kopce dolů mi to zatím moc nejde, ale jinak jsem si to užíval a před cílem trochu zrychlil a ono to vyšlo,“ dodal ještě hodně skromně závěrem.
„Nechtělo se mi vůbec běžet rychle,“ přiznala se Lucie Kolková, „ale vezla jsem ve skupince běžců, tak to celkem šlo, i když trať tedy nijak moc neubíhala. Pět km před cílem jsem zrychlila a náskok mi pak stačil na pohodlné doběhnutí do cíle.“
„Dotáhla jsem se před výběhem na Mohylu míru za Lucii,“ popisovala dění na trati Lucie Matulová. „Jenže jak zrychlila, tak už jsem to nezvládla a navíc mě předběhla i další žena za mnou. Přesto jsem spokojená,“ prohodila nakonec dívka, co se více věnuje rádiovému orientačnímu běhu.
„Celou cestu jsem běžela sama,“ kroutila hlavou nad svou taktikou triatlonistka Simona Vykoukalová. „Neměl jsem se za koho schovat a v tom protivětru to bylo dost nepříjemné. Jenže já jsem nechtěla ty první malé dva okruhy v Tuřanech nějak překopnout a tak jsem se Lucie Kolkové raději nedržela. A po trati se mi už pak nepodařilo se k ní nějak výrazně přiblížit. Jen jsem až v závěru dotáhla Lucii Matulovou a nakonec jí i kousek utekla.“
Je vidět, že uspořádat půlmaraton na Nový rok byl od Jirky Krejčího velmi dobrý tah.
Už deset let se tam vytrvalci z širokého okolí rádi scházejí a zcela jistě tomu tak bude i v příštích letech.
