Nevěřili byste, koho v Tatrách na Štrbském plese uvidíte poklusávat. Face to face. Pavel Maslák si to zlehka mašíruje se Zuzkou Hejnovou, v další zatáčce na oblíbeném okruhu potkáváme sestry Janu a Danu Velďákovy, slovenské reprezentantky ve skoku dalekém a trojskoku.
Pozdravíte se s olympioničkou Katarínou Berešovou, sympaťačkou z Trebišova a hned máte lepší náladu.
O víkendu tady zahájily přípravu na rok 2014 i Rychlý holky.
Běžecká sezóna se blíží ke konci, ale pro některé teprve začíná. Štrbské pleso je výborný bod pro běžecký trénink i výšlapy. Najde se tu každý. Můžete tady poklusávat kolem velkého plesa, kde má okruh něco přes dva kilometry. Nadmořská výška je 1320 m.
Pokud máte chuť proběhnout se trošku více v terénu, zkuste běhavou trasu na Jamské pleso. Trošku náročnější je pak výběh na Popradské pleso, ale i to se dá zvládnout. Zejména milovníci trailů si tady přijdou na své.
Jestliže chcete nohy potrápit více, vyběhněte si u Fisu schody, nastoupáte kvalitních 40 metrů výšky.
Běžci tady jezdí nejen za sportem a čerstvým vzduchem, ale i za zábavou. Páteční a sobotní večery, kdy už cítíme v nohách velkou únavu, jdeme si vyklepat svaly na diskotéku do místní restaurace Plesnivec.
Každý měsíc v Tatrách má své kouzlo. My jsme okusili polovinu října. Sice nás první dva dny potrápila mlha a rozvernější počasí, ale o víkendu vykouklo sluníčko, které nám dobilo baterky.
Jezdí tady běžci všeho druhu, dráhoví, silniční i ti, kteří vyznávají trail nebo dokonce ultra trail.
Formu na Štrbě ladila i Šárka Macháčková, svěřenkyně Aleny Peterkové: „Letos jsem v Tatrách byla jednou, a to na 21 dní. Byla to závěrečná příprava před vrcholem sezóny a tím kilometráž nebyla ani příliš vysoká, pohybovala se kolem 120 km/týden.
„Nejraději běhám na Podbánské a kolem malého plesa. Pěšky jsem si zamilovala výšlap na Solisko pod lanovkou. Hory jsou drsné, stejně tak i trénink ve výšce je náročný. Mě pobyt v Tatrách naučil se s nepříjemnými pocity lépe prát a podat tak lepší výsledky v závodě. Můj osobáček ve Frankfurtu z minulé neděle je toho důkazem.“
Mezi běžci je populární hotel Litvor (23 EUR, plná penze). Pokoje jsou průměrné úrovně, wi-fi chytnete jen na chodbě ve druhém patře a před recepcí, ale zato tady výborně vaří. A navíc si můžete připravit dopředu svůj vlastní jídelníček. Uvaří vám cokoliv, co si budete přát.
„Jezdíme tady už několik let,“ říká Jakub Zemaník z ostravského Black Teamu, který běhá hlavně patnáctistovku a 3000 m. „Nejčastěji v listopadu na 14 dní. Samozřejmě do Litvoru. Je nejlevnější. Trénujeme tam většinou dvoufázově a jelikož jde hlavně o nabírání objemu, tak tam vždycky naběháme kolem 100–115 km. Letos ale jedeme na tři týdny na Šumavu. O víkendu tam máme kvalifikační závod na ME v krosu ve Střelských Hošticích, takže to chceme spojit a nějakou dobu tam potrénovat. Každopádně Tatry jsou na běhání naprosto ideální.“
Ovšem zajet si tady na jeden týden vám k vyšší výkonnosti příliš pomoci nemusí. „Pobyt v Tatrách doporučuji, to určitě ano, a nejenom na zpestření tréninku, ale především kvůli nadmořské výšce. Mám však dojem, že s tréninkem v určité nadmořské výšce a jeho načasování v rámci přípravy moc trenérů pracovat neumí. Co se týče délky, tak si myslím, že čím déle, tím lépe. Optimem jsou 4 týdny s tím, že cca 14–16 den po návratu, je nejlepší doba na závod,“ říká Pavel Baběrád, běžecký trenér a poradce.
Na článku spolupracoval rejža.
