S větrem v zádech a sluncem v očích doletěli do cíle vítězové 117. Běchovic. Ukrajinec Matvijčuk se dostal těsně pod třicetiminutovou bariéru, ženám vládla Keňanka Chepkemei. České silniční tituly získala podle očekávání už 40letá olomoucká veteránka (promiň, Petro :-) Kamínková ve výborném čase 34:52 a senzačně ve finiši 23letý novoměstský mílař Vitner.
„Jsem šťastný, vždyť jsem vyhrál nejslavnější český běh,“ radoval se v cíli nadšený Petr Vitner. Jen nevěřícně kroutil hlavou druhý Jiří Homoláč. A třetí Petr Holánek se usmíval. Ještě před nimi doběhl absolutně druhý Keňan Maiye.
„Užívám si to víc než kdy jindy. Běželo se mi krásně, v závěru jsem měla úplně slzy v očích,“ líčila svůj dvanáctý běchovický triumf Petra Kamínková. Stříbro bere běžkyně na lyžích Eva Vrabcová-Nývltová, bronz Lucie Sekanová.
Vitner se zpočátku držel hlavního favorita Homoláče. „Na třetím kiláku jsem cítil, že můžu. Přitom vím, že on to vždycky napálí a závěry už takové nemá,“ říkal. „Pak jsem trochu tuhnul, ale víc než dvacet metrů mi neodběhl. Hodně foukalo, držel jsem se s pětkou a pod Hrdlořezákem na mě houknul můj trenér Hubáček, že už musím za svoje.“
A jak to vypadalo? „Vyvalil jsem si to sám. Nahoře jsme si pak dvakrát nastoupili. Nejdřív já, pak on. A nakonec jsme šli na krev,“ popsal strhující finiš.
Vitner svoji míli rozhodně opustit nehodlá. „Ne, ne, teď jsem šel po sezoně jako zpestření z rychlostního tréninku a jen zužitkoval objemy,“ vrtěl hlavou muž z Horní Cerekve u Jihlavy s osobním rekordem 3:42. Desítku šel naposledy před třemi lety právě tady v Běchovicích za 33:11.
Doma ho čeká oslava s rodiči. „Vezmu tátu i mámu a dáme si jedno nebo dvě piva,“ plánuje si.
V době jeho vítězné euforie si už ženská premiantka Petra Kamínková vychutnávala skoro půl hodiny opojné pocity. „Eva to rozběhla hodně rychle. Na třetím kilometru šla dopředu Keňanka. Měli jsme vítr do zad, tady snad poprvé, až jsem měla strach, jak to letělo. Nemuselo se vůbec taktizovat,“ vyprávěla.
„Včera v hospodě mi radili: Netahej, vez se. Ale mně to pak nedalo. Šla jsem dopředu a slyšela, jak jsou holky padesát metrů za mnou,“ usmívala se. „Hlídala jsem si pak už české vítězství a víc do toho nešla. Eva hodně finišovala a já si jen vzpomněla, jak jsem jednou před lety takhle v posledních metrech ztratila výhru s Ivanou Sekyrovou.“
Kamínková startuje na Běchovicích pravidelně od roku 1997. „Tehdy jsem říkala: Poprvé a naposled,“ vzpomíná. Jedenáctkrát vyhrála, teď poprvé brala český titul za druhé místo, čekala na něj tři roky. Možná jen trochu víc úsilí by stačilo k otevřenému souboji s útlou Chepkemei… Vždyť i takhle zaběhla svůj třetí nejlepší zdejší čas.
„Nebylo mi po ránu dobře, nešlo to tak rychle, jak bych si představovala. A jak už jsem neviděla na stupně, přece jen motivace polevila. Ale zase tak špatý to nakonec nebylo,“ říkala ještě Ivana Sekyrová.
Běchovice – Praha (10, 031 km):
Muži: 1. Vitner (Nové Město na Moravě) 30:02, 2. Homoláč (AK Kroměříž) 30:05, 3. Holánek (Sokol Velké Meziříčí) 30:39, 4. Pechek (Maratonstav Úpice) 31:13, 5. Kourek (Nové Město na Moravě) 31:48, 6. Paulík (Lokomotiva Břeclav) 31:58.
Ženy: 1. Kamínková (AK Olomouc) 34:52, 2. Vrabcová-Nývltová (Olymp Brno) 35:02, 3. Sekanová (USK Praha) 35:24, 4. Pecková (Škoda Plzeň) 36:00, 5. Nováková (Jiskra Havlíčkův Brod) 36:22, 6. Sekyrová (AK Sokolov) 36:27.
Autorem rozhovoru je Tomáš Nohejl, sportovní novinář, běžec, triatlonista, lyžař atd., a majitel komunikační agentury. Baví ho cestovat za sportem a poznávat zajímavé lidi, prostě „být u toho“, kde se něco děje a vzniká.
