Oddíl Ski Skuhrov byl tento víkend hodně aktivní. Uspořádal rovnou dva závody – v sobotu se běželo ze Skuhrova na Velkou Deštnou, v neděli se pak sešli ti, kteří chtěli porovnat síly na silniční desítce.
V sobotu do kopce terénem…
V sobotu bylo vedro, naštěstí ale byl start již v deset hodin. Přestože teplota 28 °C není z pohledu běhání a sportovních aktivit ideální, na startu se postavila více jak stovka závodníků a závodnic. Celkem 107 vytrvalců poměřilo síly na trati dlouhé 13 kilometrů s převýšením 775 metrů. Další desítka se postavila na start Malého běhu do vrchu, který měřil 4 500 metrů.
Nejrychlejší byl Tomáš Blaha (AK Asics Kroměříž), který se s časem 58:13 jako jediný dostal pod hodinu. Mezi ženami byla nejrychlejší podle předpokladů Táňa Metelková závodící za TJ Sokol Hradec Králové, ta měla skvělý čas 1:05:43, se kterým se neztratila ani mezi muži.
…a v neděli do kopce a zpět po silnici
Ještě obsazenější byl ale nedělní závod Běh údolím řeky Bělé, to se do některého ze závodů zapojilo celkem 128 běžců a běžkyň. Hlavním závodem byla trať na deset kilometrů. Přestože brzy ráno trochu sprchlo, ještě v devět hodin vše vypadalo idylicky. V půl desáté se ale začala zatahovat obloha a pár minut poté přišel letní deštík. Ten se ale pět minut před startem změnil v pořádný slejvák a stovka závodníků se rychle schovala pod stan pořadatelů a blízké stromy.
Tedy ne všichni – například Jiří Čivrný, ač se podle svých slov těšil na vedro, i v prudkém dešti rozklusával po startovní rovince. Nicméně v deset hodin, přesně jak bylo naplánováno, zazněl výstřel ze startovní pistole a více jak stovka běžců se vydala na trať.
Hned po startu se do vedení dostala dvojice reprezentující klub SKP Hvězda Pardubice, Jan Janů a Jakub Dymák. S nimi se držel Jiří Čivrný (SK Nové Město n/M), skvělý veterán Dušan Podroužek (AC Slovan Liberec) a Milan Janata z TJ Maratonstav Úpice. Později zůstala na čele trojice Janů, Dymák, Čivrný když na začátku druhé třetiny závodu trochu ztratil Čivrný, začalo být zřejmé, že vítězství bude putovat do Pardubic.
A tak se také stalo – jako první proběhl cílem mladý Jan Janů (s ročníkem narození 1993 byl třetím nejmladším), na kopcovité trati v dešti a za burácení nedalekých hromů zaběhl čas 31:46. „Déšť mi nevadil, já mám takové počasí rád. I kopce mám rád,“ usmíval se v cíli vítěz, který by se ve zbytku sezony chtěl více zaměřit právě na běhy do vrchu.
Druhý byl jeho klubový kolega Pavel Dymák s časem 32:08 a jen o sedm vteřin později finišoval Jiří Čivrný, který se v závěru k druhé pozici přibližoval. O čtvrté místo absolutně si to rozdali Milan Janata a Dušan Podroužek, nakonec byl také o sedm vteřin úspěšnější první jmenovaný (s časem 33:08 přesně o minutu pomalejší než Dymák).
Další výkonnostní progres předvedl Martin Jakubec. Ačkoliv ještě ráno nevěděl, jestli na závod pojede, přijel a s časem 36:01 si o dvě a půl minuty zlepšil osobní maximum na desítce. Však to po závodě pořádně oslavil, když snědl pravděpodobně nejvíce melounů ze všech závodníků. Právě toto ovoce bylo vítaným občerstvením po doběhu a jistě by se snědlo i více než desítka melounů.
Díky rozdělení veteránských kategorií po pěti letech bylo oceněno opravdu hodně běžců a o to více překvapí, že se na stupně vítězů nedostal skvělý Jiří Walenfells (Sokol Královské Vinohrady). Důvod je prostý – potíže s achilovkou byly sice mírnější než při startu v sobotu, ale vliv na výkon v závodě určitě měly.
Metelková dvakrát neporažena
Mezi ženami zopakovala sobotní vítězství Táňa Metelková, která zaběhla čas 36:57. Počasí v neděli jí prý vyhovovalo a únavu se sobotního závodu cítila jen ze začátku. Pod čtyřicet minut se s časem 39:29 dostala také neúnavná závodnice Denisa Kozáková (Hvězda Pardubice). Její počet letošních startů se prý již blíží ke třicítce. Třetí mezi ženami byla Jana Pechková (TJ Maratonstav Úpice), jejíž bratr Petr včera úspěšně reprezentoval Česko při horském maratonu.
Závěr závodního pole se pak na trati setkal ještě s cyklisty, kteří zde jeli závod. Závodili ve stejném směru jako běžci. Potkat „balík“ závodníků na kolech projíždějících z kopce velkou rychlostí na mokré trati s množstvím štěrku jistě nebylo pro běžce a běžkyně nic příjemného. Vše se ale naštěstí obešlo bez zranění.
I přes počasí se oba závody vydařily a na vyhlašování vítězů vyšlo i slunce, závodníci odjížděli domů jistě spokojeni a díky nedělnímu slejváku i s pořádnými zážitky. Zatímco v Liberci se říká, že buď prší nebo je to do kopce, ve Skuhrově pršelo a navíc to bylo do kopce.
Autorem článku je Martin Singr, mladý běžec ze středních Čech. Nyní studuje ČZU v Praze a v tomto městě také trénuje, o víkendech jej lze vidět pobíhat v okolí Rychnova nad Kněžnou nebo Sedlčan.
