Sobota před Velikonocemi patří v Praze tradičně Běhu Kerteamu. Ač to do poslední chvíle nikdo nepředpokládal, běžce dnes v Areálu zdraví v Chuchelském háji přivítalo vpravdě jarní počasí, které si (jak jinak) všichni pochvalovali. Z 95 závodníků a závodnic vzešli vítězové, Petr Pechek (TJ Maratonstav Úpice) a Tereza Zuzánková (AC Syner Turnov).
Petr je již tradičním účastníkem a na spočítání jeho vítězství by nám prsty jedné ruky určitě nestačily. Loni mu v účasti bránila příprava na maraton v Utrechtu, kde se pokoušel o olympijský limit, a letos kvůli bolavému kotníku také start zvažoval. Nakonec si závod, který pořádá jeho domovský tréninkový oddíl Kerteam, nenechal ujít. Po několika pokusech závodit přes bolest navštívil fyzioterapeuta. Bolesti ustoupily a při použití tejpování smí i závodit.
„Běželo se mi dobře. Neměl jsem moc těžkých soupeřů, tak mě nikdo moc nehonil,“ řekl pro BezvaBěh. „Dobrý bylo, že jsem kotník při běhu necítil a mohl jsem běžet normálně. Co se týká výkonu a času, tak to není moc dobrý, ale to se dalo čekat. Ještě to není uplně ono. Tréninkový výpadek je znát,“ dodal. Přesto vypadal spokojeně, jelikož konečně mohl běžet naplno. Korunovalo to vítězství, které má hodnotu 28 minut 33 vteřin.
Druhý Ondřej Svěchota ze Spartaku Praha 4 pro sebe časem 28:55 ukořistil druhé místo. Petr mu utekl hned po startu, ale odstup zůstaval přibližně stejný. Zato třetí muž v pořadí byl na hony vzdálený, proto pro Ondru nebyl problém udržet si druhé místo.
Ondra pochází stejně jako Petr Pechek z běžecké rodiny. Maminka Hana Svěchotová si po operaci kolenních vazů vazů dává pauzu, takže běžel pouze tatínek Petr Svěchota, který byl pátý v kategorii, a bratr Lukáš, který vyhrál kategorii dorostenců. Talentovaná rodinka, co?
Třetí doběhl s odstupem 44 sekund Ondrův oddílový kolega Jaroslav Doubek.
Zatímco se muži museli poprat s tratí dlouhou 8 580m, což dělají 3 stejné okruhy lesem, ženy měly trať kratší. Čekaly na ně dva okruhy, celkem 5 720m.
U žen byla konkurence o poznání větší. Sešlo se tu hned několik kvalitních běžkyň, které vzhledem ke své silniční specializaci neupřednostnily MČR v krosu. Vítězka Tereza Zuzánková je nadějnou mladou běhající architektkou. Po náhlém úmrtí svého trenéra Iva Domanského se trénuje sama, což jí vyhovuje. S dnešním výsledkem ale nebyla spokojená, přestože obhájila loňské prvenství v kategorii. „Chybou bylo, že jsem přepálila. Běželo se mi špatně a cítila jsem za sebou Lenku, jak mě ke konci stahovala, říká Tereza, pro kterou byl Běh Kerteamu závoďáckou zkouškou před nadcházejícími silničními závody.
Druhou Lenku Šibravovou dělilo od vítězky 6 sekund, přesto zářila spokojeností a pochvalovala si počasí i pěknou trať, kterou jako několikanásobná účastnice dobře zná. Závod byl pro ni zkouškou formy před Pražským půlmaratonem, který ji čeká už příští týden. „Běh Kerteamu sice není silniční závod, ale trať tu není zase tak kopcovitá a mám to tu ráda“, říká dnes už bývalá členka Kerteamu Lenka Šibravová.
Třetí místo připadlo taktéž člence Kerteamu Heleně Poborské, která dle svých slov taktéž před cílem stahovala. Není divu, poslední kopeček před cílem ji jako elitní vrchařce určitě přišel vhod. Poborská doběhla v čase 22:12
Vedle hlavního závodu se od 10 hod konaly závody dětí a také nordic walking. Zájem o něj však k lítosti pořadatelů rok od roku upadá.
O skvělou organizaci se postarali členové Kerteamu, jejichž pospolitost je obdivuhodná. Na společných akcích se pravidelně objevují stávající i bývalí členové, kterých jsou za ta léta desítky. Z jejich řad pochází výborný moderátor i pomocníci, díky jejichž úsilí je zajištěno bohaté občerstvení, ceny pro vítěze i tombola. Rčení o tom, že každý přiloží ruku k dílu, se zdá skoro nevhodné, neboť pro všechny je Běh Kerteamu každoroční radostí, o níž se můžou podělit s ostatními.
Běh Kerteamu je úvodním závodem Poháru Pražských Běžeckých Nadějí. Další závodem seriálu bude 7.4. Běh nad Modřanskou roklí.
Výsledky
Foto 43× – Honza Herda
Autorkou článku je Iva Tržilová, studentka mezinárodních vztahů, která žije v Praze. Je příležitostnou novinářkou a nadšenou běžkyní, pro kterou je závod tím správným kořením běhu. Za pěkným závodním zážitkem neváhá cestovat třeba na druhý konec republiky, občas i mimo ni.
