Musím se přiznat, že to byl týden, kdy se mi vůbec běhat nechtělo. Foukal silný vítr a byla břečka, protože se oteplilo a sníh mírně roztál.
Navíc jsem měl ten týden ranní směnu, takže jsem běhal z práce domů po cestě, a to si umíte představit, jak vás každé auto či autobus pěkně obhodí.
Vůbec sněhová břečka je pro běh asi ten nejhorší podklad, protože sotva vyběhnete, už jste promočení včetně obuvi, takže celý trénink vydáváte čvachtavé zvuky a nohy jsou náchylné k zánětlivým nemocem.
Ale správný tvrďák se popere se vším a vše zlé je k něčemu dobré. V tomto týdnu jsem naběhal jen 135 km a měl jsem i jeden den volno, protože jsem jako mistr v Tatře musel na noční soudružskou výpomoc na lisovnu.
| 5. – 11. 12. 1988 | ||
| I. fáze | II. fáze | |
| PO | 18 km, v tom 12 km po 4:00 | |
| ÚT | volno | |
| ST | 24 km fartlek v kopcích | |
| ČT | 16 km, v tom 10 km po 3:50 | |
| PÁ | 14 km volně | |
| SO | 35 km v kopcích | |
| NE | 14 km volně | 14 km volně |
