Čtyřicátník František Vagenknecht z Nové Paky není žádné ořezávátko, ale pořádná běžecká pila (na foto na prvním místě v kategorii z běhu na Bukovou horu).
Vloni byl třeba absolutním vítězem Českého poháru v běhu do vrchu. Sice se lv poslední době několikrát utkal s nejlepším republikovým padesátníkem Drahomírem Randou, ale vždy odešel jasně poražen. Ale i mistr našel v žáku svého mistra.
Drahomír se totiž vydal na náročný devítikilometrový skalní běh, kde byla vypsaná kategorie 45 – 54 let, takže si napřímo zazávodili s Františkem o prvenství v ní.
„Závod to byl nádherný, těžký, hrozně se mi líbil, ale v sebězích jsem běžel fakt opatrně a Franta skákal doslova jak kamzík,“ řekl mi Drahomír.
S Františkem jsem se sešel na běhu do vrchu z Výprachtic na Bukovou horu v Orlických horách, 7 km a součet stoupání cca 400 metrů, kde vyhrál kategorii čtyřicátníků a absolutně byl druhý za 31:27 minuty, vyhrál pardubický mladík Lukáš Havlík za 30:47. „Vítězství nad Drahomírem mě potěšilo, ale vím, že on je prostě výkonnostně někde jinde a na klasické trati si mě zas v pohodě namaže,“ řekl mi František.
Další třešničkou na Drahomírově dortu úspěchů byla první účast v maratonu a překvapivě si vybral skalní a suverénně ho vyhrál. Čas je teda nezajímavý – 3:29 hodiny, ale součet stoupání byl kilometr. A jak jsem dohledal před pár lety ho třeba běžel Petr Martinovský, vítěz Krkonošské stovky, a dal ho za 3:42. Nekomunikativní pořadatel má výsledky v režimu PT.
