Nejpovedenější sezonu v kariéře má za sebou vsetínský triatlonista Pavel Hradil. Dvaadvacetiletý reprezentant klubu Titan Trilife Zlín se v roce 2020 blýskl skvělým výkonem i výsledkem v zářijovém pardubickém Czechmanovi. Studentovi Fakulty tělesné kultury v Olomouci se dařilo i v jiných závodech.
Kdy jste začínal se sportem?
Bylo to ve 3. třídě na základní škole ve Vsetíně. Tenkrát jsem se chtěl naučit plavat, proto jsem začínal s plaváním. Později jsem dokonce plaval závodně. Plavání mě ovšem v 8. třídě přestalo bavit. Sportovat jsem naštěstí nepřestal a přeorientoval jsem se na letní biatlon. U letního biatlonu jsem vydržel dlouho. Dokonce jsem závodil i v zimním biatlonu. V zimě jsem však nestíhal na běžkách.
Kdy jste se dostal k triatlonu?
Abych se věnoval triatlonu, k tomu mě přesvědčil sportovní lékař Petr Zajíček. Toho jsem navštěvoval kvůli preventivním pohlídkám kvůli biatlonu. Jednou doktor Zajíček prohlásil, abych si vyzkoušel triatlon. To se také stalo. Později jsem se dozvěděl, že Petr Zajíček také závodí v triatlonu a potkávali jsme se na závodech. Mým prvním triatlonovým závodem byl v roce 2015 Valachy Man. V prvních sezonách jsem se připravoval sám a až v říjnu v roce 2018 jsem začal trénovat pod vedením Matěje Nekorance.
S jakou představou a záměry jste šel do triatlonové sezony 2020?
S trenérem jsme si jako hlavní cíl vytýčili posunout co nejvýš moji výkonnost na trati polovičního Ironmana. A kdyby se mi povedl Czechman, který se měl v původním termínu konat v červnu, tak bych si ve zbytku roku zazávodil v nějakém zahraničním závodu ze série IRONMAN 70.3, nebo ze série Challenge. Lákalo mě poměřit síly s profesionály. Czechman v Pardubicích a nějaký zahraniční závod měli také být mým letošním vrcholem sezony. Czechman se však přesunul až na podzim a tak vrcholem byl jenom tento závod.
Na jaké povedené výsledky jste v loňském roce dosáhl?
Moc jsem v roce 2020 nezávodil. Zúčastnil jsem se pouze čtyř triatlonových závodů. Českého poháru v Račicích, mistrovství republiky v olympijském triatlonu v Příbrami, mistrovství republiky na tratích polovičního Ironmana, kterým byl Pilman ve Žďáru nad Sázavou a Czechmana. Nejvíc se mi dařilo v zářijovém Czechmanovi, v němž jsem vybojoval bronzovou příčku. V srpnovém Pilmanovi jsem skončil sedmý. V Pilmanovi ve Žďáru nad Sázavou jsem zároveň vybojoval v mužské kategorii do 24 let stříbrnou medaili v závodu mistrovství republiky v polovičním Ironmanovi.
Který závod se Vám nepovedl?
Nedařilo se mi na mistrovství republiky v olympijském triatlonu v Příbrami. Paradoxně jsem byl na tento závod dobře připravený¨. Navíc jsem měl v Příbrami nové kolo. Proto všechno nasvědčovalo tomu, že bych ve středních Čechách mohl dosáhnout na dobrý výsledek. Nakonec z toho byl nejhorší závod v kariéře. V podstatě jsem v něm nepředvedl vůbec nic. Zpětně ale beru moje vystoupení v Příbrami jako zkušenost, protože i z nepovedeného výsledku se můžu poučit a něco vytěžit.
S jakou taktikou do závodů chodíte?
Od nepovedeného závodu v Příbrami nad taktikou nepřemýšlím. V roce 2019 jsem do všech závodů chodil bez očekávání, pouze s vidinou svého výsledku. A v nich se mi dařilo. V Příbrami jsem poprvé do závodu šel se záměrem, že chci někoho konkrétního porazit. A to Lukáše Kočaře. Byl to sebevědomý plán. Ale už po plavání jsem zjistil, že jsem přecenil svoje síly. Na kole a v běhu už se mi potom vůbec nedařilo. Když jsem cítil, že se mi nedaří, tak mě to zničilo. V dalších závodech jsem se vrátil k taktice soustředit se pouze sám na sebe a na svůj výkon. A to se mi znovu osvědčilo.
Které jsou Vaše nejoblíbenější závody?
Z triatlonových je to Pálava Race v okolí Nových Mlýnů na Břeclavsku. V tomto prostředí jsem si poprvé v kariéře zazávodil na trati polovičního Ironmana. Navíc se mi jižní Morava líbí. Paradoxně se mi ale v Pálava Race dvakrát nedařilo. Jednou jsem tento závod nedokončil kvůli defektu a v roce 2019 jsem při něm dostal tři včelí žihadla. Hodně se mi také líbí Challenge Prague. Hlavně kvůli prostředí, kde tento závod v Praze startuje. Rád si zazávodím i v domácím Valachy Manovi v okolí Nového Hrozenkova a ve sprint triatlonu ve Zlíně. Zlínského závodu jsem se však v loňském roce kvůli přípravě na Czechmana nezúčastnil.
Máte i nějaké málo oblíbené závody?
Nedá se říct, že bych nějaký závod neměl vyložené rád. Každý má něco do sebe.
Kdo byl v sezoně 2020 Vaším největším soupeřem?
Silných soupeřů bylo hodně. Ale tím nejsilnějším byl Brňan Lukáš Kočař z týmu Konrad Tools Team. Ten byl na tratích polovičního Ironmana neporazitelný.
Které jsou Vaše nejpovedenější výsledky v kariéře?
Určitě zisk 3. místa v loňském Czechmanovi. Velmi rád také vzpomínám na předloňský zisk titulu mistra republiky v olympijském triatlonu v kategorii do 23 let. Těší mě i bronzová příčka na mistrovství republiky v dlouhém duatlonu. Cením si i stříbrné pozice v předloňském říjnovém závodu v polovičním Ironmanovi 11 Tri – Triatlon Bělehrad v Srbsku.
Jak jste loňskou povedenou sezonu oslavil?
Večer po zářijovém Czechmanovi jsme s Terezou Svobodovou, jejími rodiči a Filipem Václavíkem slavili v Chrudimi. Naší největší zábavou bylo hraní šipek.
Jakou roli ve Vašem životě hraje klubová kolegyně Tereza Svobodová?
Už víc jak rok je to moje přítelkyně. Momentálně oba společně žijeme v Olomouci, kde oba studujeme na vysoké škole.
Jak jste po sezoně odpočíval?
Moc času nebylo. Věnoval jsem se studiu na vysoké škole. Ale s Terkou jsme také podnikali výlety do Jeseníků. Měli jsme štěstí, že jsme si v říjnu ještě stihli zajít do sauny.
Reprezentujete zlínský klub Titan Trilife. Jak jste spokojený s podmínkami v tomto oddíle?
Maximálně. V Titan Trilife Zlín je spousta bezvadných lidí a kvalitní vedení klubu. Pro mě jsou také důležité tréninky, které mi ordinuje hlavní klubový kouč Matěj Nekoranec. Jsem přesvědčený, že kdyby nebylo Titan Trilife Zlín, tak bych dneska nebyl tam, kde jsem. Jsem velmi rád, že můžu být členem tohoto klubu a že ho můžu reprezentovat.
Kdo Vás kolem triatlonu nejvíc podporuje?
Nejvíc moje rodina, přítelkyně Tereza a klub Titan Trilife Zlín. Loni mě také hodně podporovala olomoucká Fakulta tělesné kultury a nový projekt VSC UNIS podporující studenty.
Co to je projekt VSC UNIS?
Je to nový projekt podporující studenty, který začal v loňském roce. Jeho cílem je, aby vysokoškolští studenti byli schopní skloubit vrcholový sport a studium. Do něho je zařazených spousta vysokých škol včetně mojí olomoucké Univerzity Palackého. Na naší fakultě vznikl realizační tým a ten mi s využíváním projektu pomáhá. Realizační tým je složený z koordinátora projektu, koordinátora studia, fyzioterapeutky, výživového poradce, sportovního psychologa a kondičního trenéra. Díky VSC UNIS můžu také využívat prostory Aplikačního centra BALUO, kde je bazén, posilovna a zátěžová laboratoř pro testování. Součástí tohoto projektu je i sportovní stipendium, díky kterému jsem si letos mohl koupit časovkářské kolo. Proto doufám, že do tohoto projektu budu zařazený i v roce 2021.
Jaký máte recept na dobré výsledky?
Ten je z kuchařky od Matěje Nekorance. Konkrétní recept je dva hrnky vytrvalosti a půl kila tréninku od Matěje. K tomu ale musím přidat trochu disciplíny a odhodlání. Všechno se pak rozmixuje a smíchá. Musí se to však připravovat celý rok. Podle potřeby se občas některé suroviny přidají, nebo občas uberou. Recept je na 700 hodin tréninků za rok. Tento recept mi Matěj na sezonu 2021 připraví už potřetí (úsměv).
Které země jste díky triatlonu procestoval?
Zatím toho moc nebylo. Slovensko, španělskou Mallorku a Srbsko. To se ale v roce 2021 změní.
Určitě jste vybojoval povedené výsledky i v dalších sportovních odvětvích?
Na základní škole jsem se několikrát umístil na předních příčkách v krajských přeborech v závodech v plavání. Hlavně ve znakových disciplínách. V letním biatlonu jsem v Českém poháru několikrát skončil na medailových pozicích. Dokonce jsem některé závody vyhrál.
Co děláte v současné době, kdy česká vláda téměř všechno omezuje a dlouho omezovala?
Trénuji, studuji z domova a věnuji se přítelkyni Tereze.
Jakým způsobem se udržujete v kondici?
Převážně domácím posilováním. Jezdím na trenažéru a chodím běhat. A také při Nordic walkingu.
Přípravu na novou sezonu jste zahájil v polovině října. Jak taková příprava Pavla Hradila vypadá?
Plaveckému tréninku se momentálně vůbec nevěnuji. Ale každý den, kromě pondělí, kdy si dám volno, běhám, nebo jezdím na kole. To kombinuji s posilováním. Jediné, co se mění, že střídavě začínám během, nebo cyklistikou. Mění se i intenzita tréninků. A pokud najdeme s trenérem Nekorancem nějakou slabinu, tak na ní hned pracujeme.
Máte nějaká oblíbená místa na tréninky?
Ani ne. Ale v zimě bych chtěl s klubem odletět na soustředění na Mallorku. To by bylo super.
Které triatlonové závody máte v plánu absolvovat v roce 2021?
Zatím se připravuji na Challenge St. Pölten. To by také měl být můj vrchol sezony 2021. Dále bych chtěl vyzkoušet závody pod hlavičkou IRONMAN 70.3. Pravděpodobně Zell am See – Kaprun 70.3.
Jak a při čem si nejvíc odpočinete?
Nejraději relaxuji v posteli. Také se rád podívám na dobrý film. Rád si také přečtu nějakou knížku. Také v posteli. (úsměv)
Jaké jsou Vaše další záliby?
V poslední době se mi líbí hraní šipek. Při tom si dost odpočinu a vyčistím si hlavu. Hráváme doma s Terezou, které mě pravidelně poráží. (úsměv)
Na kterých jídlech si nejvíc pochutnáte?
Je toho hodně. Ale asi nejvíc na pizze a hamburgeru. Z pití je to káva.
Plánujete momentálně nějakou dovolenou?
Nad dovolenou jsme s Terezou přemýšleli. Ale zatím jenom nástřelově. A protože Tereza za necelý rok odlétá do Jižní Koreje, tak bych se tam chtěl za ní podívat. Jako cílovou destinaci jsem si vysnil jihokorejský ostrov Čedžu.
Co ještě plánujete na rok 2021?
Úspěšně dostudovat 2. ročník na Fakultě tělesné kultury. A ve zdraví dokončit triatlonovou přípravu. Na konci listopadu jsem totiž měl pád na kole. Doufám, že se mi nic podobného už nestane.
