Letošní ročník Hradeckého poháru musejí pořadatelé hodnotit jako úspěšný. Zkrácení tratě na lesní pětku přilákalo nové účastníky především z řad kondičních běžců.
Největší osobností byl veterán Drahomír Randa ze Stěžer, který absolvoval všech deset závodů a všechny absolutně vyhrál. Stejně nyní řádí i v právě rozběhlém poháru Hradecká míle, kde asfaltové pětky dává těsně nad 16 minut. Podobně si mezi ženami, kategorie do 39 let, počínala Bára Nováková z Kunvaldu, ta však dala jen sedm startů a měla sedm absolutních prvenství. Její posledním úspěchem je prvenství v místním maratonu časem pod tři hodiny. Při její absenci uspěla absolutně i nejlepší veteránka soutěže Iva Čechová.
V minulých letech v kategorii nad 40 let kralovala Denisa Kozáková z Hradce Králové, která letos však ani jednou nestartovala. „Mám malé dítě a málo času. Kdyby bylo pár závodů Hradeckého poháru i do Velké ceny (letos asi tuto soutěž Denisa vyhraje), jak tomu už bylo, asi bych se zmáčkla.“
Takže se dalo očekávat, že si to o prvenství ve veteránkách rozdají Iva Čechová s Evou Vejběrovou. A alespoň pro mě překvapivě vyzněl jednoznačně souboj pro Ivu. Inženýrka informatiky a ekonomie pracuje na hradeckém magistrátu a je matkou dvou dcer. Iva s Evou se utkaly vzájemně sedmkrát a Iva byla šestkrát lepší.
Od kdy běháš, sportovala jsi nějak v dětství?
Měla jsem to štěstí, že jsem se narodila v rodině, kde jsme společně s rodiči a sestrou celoročně sportovali. V zimě jsem milovala jezdit na hory. Téměř celou zimu jsme strávili na horách společně dalšími rodinami. Často jsme jezdili do Zdobnice nad Orlicí na chatu Slunečná, kde byl vlek přímo u chaty. Lyžovali jsme od rána do setmění.
Každý rok jsme jezdili na zimní dovolenou do jiných hor. Letní dovolenou jsme také trávili často výšlapy po horách, jezdili do Alp i sjížděli řeku. Od 4. třídy jsem začala trénovat orientační běh, který mě provázel do dospělosti. Úžasné období mého života. Odpoledne strávená běháním po lese se skupinou stejně starých dětí to považuji za nádherně strávený čas. Téměř všechny víkendy, svátky, prázdniny jsem měla vyplněné závody, soustředěním nebo tréninky.
V létě jsme cestovali na závody do Skandinávie (kolébky OB), pro získání mapových dovednosti a nabrání fyzičky běháním v dunách u moře. V zimě jsme běhali na běžkách po Krkonoších nebo Orlických horách. Orientační běh má tu výhodu, že ho lze provozovat různých odvětvích: v létě se závodí v denním orientačním běhu, v nočním orientačním běhu (běhá se v noci, za tmy s čelovkou), na horských kolech (MTBO – mountain bike orienteering, jezdí se na horských kolech s mapníkem připevněným na řídítkách) a v zimě se běhá lyžařský orientační běh (na běžkách s připevněným mapníkem na hrudi). Pro hendikepované sportovce existuje i trail-O. Výhodou tohoto sportu je, že kategorie začínají již předškolním věkem a končí v seniorském věku (i nad 90 let). Není výjimkou, že se věnuje OB celá širší rodina (děti, rodiče, prarodiče). Běhání terénem, do kopce z kopce, je výborná průprava pro řadu jiných sportů. Zůstává mi mnoho překrásných vzpomínek.
Kdy jsi začala běhat mimo dráhu?
Začala jsem běhat v lese a stále běhám. Je to pro mě největší a nejjednodušší relax. Když si potřebuji udělat radost, odpočinout si, nazuji boty a vyrážím do přírody. Někdy sama, někdy s kamarádkami, někdy s hudbou ve sluchátkách. Atletické závody jsem běhala jen když jsem potřebovala splnit nějaký limit pro postup na mezinárodní závody, třeba na 3 km, nebo za základní školu. Rovinky a úseky jsme trénovali na lesních cestách. Člověk musí koukat více pod nohy, ale zase se v parnech schová ve stínu stromů.
Jaké máš nejlepší výkon?
Půlmaraton1:49 hodiny, kros 10 km za 46:20 minuty, na dráze 3 km za 11:28, na dráze 1 500 za 5:14 a osmistovku za 2:39.
Kolik běháš měsíčně, jak se připravuješ?
Kolik běhám měsíčně tak to by mě taky zajímalo. Už dávno jsem opustila všechny tréninkové deníky, kterých mám doma taky dost. Trénuji podle možností abych sladila rodinu, práci a odpočinek. Snažím se skoro každý den alespoň trochu sportovat. Střídám běh (5 km – 10 km), cvičení (body styling, power jogu; občas vedu cvičení žen mé mamky-cvičitelky žen) a plavání v bazénu. V létě jezdíme i jako rodina na kole. V zimě ráda lyžuji.
Kterých úspěchů za běžeckou kariéru si nejvíce ceníš, co ti udělalo radost?
Za největším sportovní úspěchy považuji 3. místo na mistrovství republiky v lyžařském orientačním běhu v jednotlivcích a 3. místě na mistrovství republiky v orientačním běhu ve štafetě, zařazení do reprezentace B v orientačním běhu, 6 x účast na Hradeckém půlmaratonu….Z letošních závodů jsem zatím běžela Hradecký kros na Biřičce (3.místo), triatlon X-terra Easy (3.místo) a sérii 7-mi závodů Hradeckého poháru (1.místo).
Oblíbený závod?
Hradecký pohár, hradecký půlmaraton, triatlon X-terra. Běhám pro radost. Jedno, jestli trénink nebo závod. Časy a umístění neprožívám. Vnímám krásu, která mě obklopuje: čerstvý chladný vzduch po dešti, vůně borovic nebo kvetoucích lip, rozkvetlé louky, šumící potůčky, zelené nebo zasněžené hory, poletující motýli, srnky a zajíce běhající kolem mě, labutě plující na vodě, čápy nebo hejno ptactva na obloze, západ nebo východ slunce, ptačí zpěv.
Hradecký pohár (série 10 závodů) jsem si oblíbila právě proto, že běhám v krásné přírodě, trať je vedena lesními cestami, nejen po rovině, ale i do kopce a z kopce, pobavím se s lidmi, nevnímám kolikátá jsem doběhla a za jaký čas, ale baví mě jen tak běžet, mám chvilku pro sebe a večer, když usínám tak si vybavuji okamžiky, které jsem nasbírala během dne. Tímto děkuji organizátorům a tvůrcům myšlenky Hradeckého poháru za pořádání závodů a jsem jim vděčná, že i přes různá trable vytrvale podporují a vedou děti, mládež a dospělí ke sportování.
Kde nejčastěji a kde nejraději trénuješ?
Nejčastěji trénuji podél Labe nebo Orlice, hned za domem kde bydlíme. Podél Labe se dá doběhnout až na Stříbrňák a oběhnout 10 km kolečko lesem nebo běhám na opačnou stranu podél Labe směrem na Pardubice. Nejoblíbenější terén na běhání je v lese, po louce a podél řek. Oblíbila jsem si běhat v běžecké sukni a kompresních podkolenkách. Značku bot nepreferuji, ale často jsem běhala v botách značky Asics nebo Adidas.
Máš nějaký běžecký sen?
Pokoušela jsem se 2 x zaběhnout maraton. Před 5 ti lety jsem na něj natrénovala, zaplatila startovné a z důvodu nemoci na start nenastoupila. To mě mrzelo. Za 2 roky jsem opět trénovala na maraton. Uběhla jsem i 38 km, ale čas, který jsem strávila běháním zase chyběl pro děti. Uvědomila jsem si, že mě dcery ještě stále potřebují a pokud stojí o mou přítomnost, tak budu čas trávit raději společně s nimi než dlouhým běháním. Lákají mě (a i jsem se zúčastnila) survivaly. Závody, kde je více sportů (běh, orientační běh, kolo, kanoe, horolezectví…) a hodně mě baví číst příběhy o ultramaratoncích. Třeba někdy sama nebo se svými dětmi a manželem podnikneme nějaký delší běh.
A jak běhání, manžel a rodina?
Naštěstí manžel závodil v atletice a sjezdovém lyžování, tak se nám ty sporty společně prolínají a děti v nich také podporujeme. Obě dcery se úspěšně věnují atletice a sjezdovému lyžování, dříve i sportovní gymnastice. S manželem se snažíme vlastním příkladem vést děti k aktivnímu sportování tak, aby je bavilo a vyplňovalo, jejich volný čas.
