Největším překvapením 46. ročníku Zimního běhu na Blaník, krosový běh se startem a cílem ve Vlašimi o délce 23,5 kilometru se součtem stoupání přes 600 metrů, v jehož polovině se přebíhá přes pověstmi opředenou horu Velký Blaník, byl výsledek soutěže žen. Od loňska je většina trasy vedena terénem.
Radka Churáňová, několikanásobná česká šampionka v maratonu, v poslední době profilující na ultra tratích, kde překonala domácí rekordy na sto kilometrů i 24 hodin, všechny své starty v Blaníku proměnila v prvenství a jen v minulém desetiletí jich bylo pět. Ale letos i ona našla „svého mistra“. Absolutní vítězství vybojovala nejlepší do 35 let Lujza Sláviková.
„Podle pověsti pod hradbami na hoře Blaník dřímá svatováclavské vojsko, které až bude Čechům nejhůře, jim pomůže. Při Zimním běhu na Blaník mi bylo nejhůře už na sedmém kilometru. Funěla jsem, dupala, plakala a nic. Ani jeden rytíř. Doběhla jsem z holek druhá, ale bylo to utrpení. Tak jestli tento závod má prověřit, jak na tom na začátku sezóny jsem, tak mám tedy co dělat,“ uvedla Radka, která vyhrála kategorii 35 – 44 let a byla celkově na 30. místě za 1:54:59, tedy ve shodném čase jako vloni, ale tehdy se běželo ve sněhu.
Celkově na 12. místě z více jak 450 dokonšivších za 1:47:58 byla Lujza Sláviková (na foto s Monikou Doležalovou a Klárou Vaňkovou). „Mám ráda běhy v terénu. Na trať jsem vyběhla s Radkou, pak jsem začala běžet před ní a furt jsem si říkala, kdy mě předběhne. Nakonec jsem si řekla, že poběžím podle sebe a snažila se držet v kontaktu s muži. Jedinou chybou bylo, že jsem běžela v silničních botách a to byl fakt nejen z Blaníku mazec. Prostě mi to sedlo. Před závodem jsem sice měla ambice na bednu, ale rozhodně jsem nečekala, že vyhraji celkově. Běželo se mi strašně lehce a dobře. Takže jsem strašně šťastná a spokojená.“
Třetí, vloni druhá, byla mladice Monika Doležalová za 1:58:00. Vloni třetí a letos čtvrtá byla Blanka Šindelářová za 2:02:32, vítězka žen 45 – 54 let. V nejstarší kategorii nad 55 let také obhájila prvenství šedesátnice Karla Mališová – 2:22:50, kterou však letos prohnala Magdaléna Bořilová – nakonec ztrácela minutku.
Absolutní prvenství obhájil Jakub Exner v rekordním čase 1:38:38. Pod samotným vrcholem s ním byli ještě v kontaktu vloni druhý a předloni vítěz Libor Eremka a David Vaněk. V nejnáročnější stoupání závodu na vrchol Blaníku šel Exner do vedení, druhý běžel Vaněk a třetí Eremka „Dneska mi to nějak nejde, snad se ještě zmátořím,“ uvedl zde Eremka, který má absolvovaných i dvacet stokilometrových závodů v běhu. A skutečně chytil druhý dech a vybojoval druhé místo za 1:40:17, třetí Vaněk dal 1:41:23. Celkově čtvrtý byl nejlepší padesátník Martin Fořt za 1:43:27. Nejlepší čtyřicátník Jan Šunka byl sedmý za 1:46:22, vloni první Ruda Jánošík si zopakoval časově výkon, ale to letos stačilo až na páté místo. Šedesátníky vyhrál Pavel Prchal za 2:11:57 a nad 70 let Jiří Kutiš za 2:31:15. Obdiv si zaslouží i borci z konce výsledkové listiny, kterými stejně jako vloni byli sedmdesátník Vladimír Janoušek – 4:25:03 a Hanka Nádherová za 4:45:03.
Na stránkách závodu se to hemží kladnými hodnoceními závodu. Markéta Valentová (2:19:13 a 174. místo) třeba uvedla: „Také se připojuji s pozitivním hodnocením, opravdu skvělé i když jsem v jednom úseku zabloudila a naběhla si tak kilometr navíc. Jinak všem organizátorům a dobrovolníkům a vlastně všem, kteří se na tomto bezva závodu podíleli obrovský dík a poklonu.“ Doplnila ji asi spolubojovnice z trati Kateřina Suchanová (2:19:03 a 171. místo): „Moc děkuji, trasa, značení i organizace byly na jedničku s tím, že organizátoři byli i milí a usměvaví a také bych se sama asi nedonutila si takhle máknout.“
