Gábina a Petr Kochovi. Manželé středního věku, kteří jako stovky dalších, začali na sobě po letech nicnedělání pracovat a dokonce i běhat. 11. listopadu poběží svůj první závod a samozřejmě jsou už přihlášeni. Jdou do toho se vztyčenou hlavou a odhodláním.
Co bylo pro vás impulsem, že jste začali běhat?
Petr: Manželka, švagr David Machálek, pohled do zrcadla, na váhu a fotografie z minulosti.
Gábina: V prvé řadě jsem chtěla zhubnout a zlepšit téměř nulovou kondici. Také odraz v zrcadle mě začal hodně znepokojovat.
Na kolika kilech jste začali a kolik kilo jste shodili?
P: Začal jsem na 127 kg, cíl byl dostat se pod 100 kg, což se mi povedlo po pěti měsících.
G: V průběhu dvou let jsem shodila dvacet kilo.
Jak dlouho běháte?
P: Pouze dva měsíce, ale rozhodně nepřestanu. Mimo to chodíme na horské túry a jezdíme na kole.
G: Já jsem začínala v roce 2016 prakticky chůzí, kdy jsem si pořídila hůlky a s kamarádkou se vrhla na nordic walking. Pak jsem to chtěla zvednout o level výš a začala běhat. Bohužel jsem ale byla nucena kvůli zdravotním komplikacím a operaci sportování přerušit a znova jsem začala letos s manželem, který je mou velkou motivací.
Kolik km naběháte za týden?
P: 15 až 20 km
G: Taktéž, běháme přece spolu
Bylo to těžké začít?
P: Bylo, měl jsem obavy ze zdravotních potíží, ale ty se nedostavily, naopak se cítím fantasticky.
G: Ano, bylo. Naučit se zorganizovat si čas, hryznout se a zvednout zadek je prostě někdy těžké.**
Už jste běželi nějaký závod?
P: Ne, ani jeden z nás. Starobělské Lurdy jsou náš první běžecký závod v životě.
Jak reagovalo okolí na vaši změnu?
P: Veskrze jsem své okolí šokoval, ale v dobrém slova smyslu. Někteří přátelé si mysleli, že za mou změnou stojí nemoc, ale po mém vysvětlení pochopili, že jsem jen změnil životní styl.
G: Šokem. Bohužel někteří nevěřili, že to vydržím a dokážu se posunout dál, natož zhubnout. O to víc jsou tito lidé dnes překvapeni mou proměnou. Na druhou stranu jsou kolem mě i lidé, kteří mi drží palce.
Měli jste nějaké zdravotní problémy, které vymizely?
P: Mám těžce nemocnou páteř, jsem bechtěrevik. Toto je neléčitelné onemocnění, pro které je běh absolutně nevhodný. Nicméně i přesto jsem se odhodlal běh zkusit, ale až po částečném snížení hmotnosti. Rapidně se mi snížil tlak krve, minimalizovaly se bolesti a celkově se mi tělo odvděčilo lepší pohyblivostí a kondicí. Skočil jsem z konfekční velikosti XXL na L a musel vyměnit šatník. (smích)
G: Většina mých zdravotních potíží úzce souvisela s mou nadváhou. Sklony k hypertenzi, zadýcháváni se až dušnost, prakticky nepřetržitá únava při minimálním pohybu. Zhubla jsem, tlak mám jak mimino, zlepšila se mi psychika a celkově se mi mnohem lépe žije. Až na ten šatník jako u manžela. (smích)
Jak jste změnili svůj jídelníček?
P: Změna proběhla především v množství stravy a pestrosti jídelníčku, vyšší podíl ovoce a zeleniny.
G: Mnohem víc teď o jídle přemýšlím, kdy co a kolik sním. Zkorigovala jsem množství, cukr a přidala více vlákniny. Snídám, což jsem předtím nedělala. Během dne si jídlo rozložím na menší ale častější porce.
Proč byste doporučili lidem běhat?
P: Protože to je perfektní nástroj k udržení tělesné kondice jak po fyzické, tak i psychické stránce. Běháme s manželkou a je to něco úžasného.
G: Skvěle si vyčistíte hlavu a zlepšíte kondici. Běh dělá krásná těla.
