Nezmar SkyMarathon je mladší bratr nedaleko vzdáleného Perun SkyMarathonu a je organizován stejným týmem lidí pod vedením Makyho Žušky. Letos se konal již třetí ročník a závod byl znovu zařazen do Bohemia Industry Skyrunner Czech Series.
Oproti loňskému roku se zejména mezi muži konkurence omezila na beskydské závodníky. Zato v kategorii žen bylo nabito, což dokládá i fakt, že hned čtyři z nich doběhly celkově do dvacátého místa.
Původně se měl běžet také Ultra SkyMarathon dlouhý přes sto kilometrů, ale když bylo přihlášeno pouze 25 závodníků, pořadatelé se rozhodli všechnu svou energii raději věnovat závodníkům na Sky trati. Pro příští ročník však s touto Ultra tratí znovu počítají.
Na startu SkyMarathonu vedle sebe stáli čtyři velcí favorité na vítězství, Vít Otevřel, Jan Bartas, Tomáš Štverák a Stanislav Najvert.
„Bylo mi jasné, že nemůžu nechat odběhnout Víťu, ten je tu jako doma a nezabloudí,“ narážel na časté problémy s orientací kvůli strhanému značení v minulých letech Najvert (Adidas Running Team).
„Pak mě překvapilo, že jsme po chvilce byli vepředu jen ve třech lidech s Víťou a Honzou Bartasem. Běželo se mi celkem fajn a od pátého kilometru už naše tempo neakceptoval Honza Bartas. Pokračovali jsme ve dvou a Vítek mi hlavně do kopce dělal pořádné peklo, z kopce to byla pohoda. Na 27. kilometru uprostřed posledního výšlapu sjezdovkou jsem toho měl tak akorát, musel zvolnit a Vítek si šel vstříc vítězství.“
Jenže Vít Otevřel ze zdravotních důvodů nemohl závod vůbec dokončit a čeká na pondělní vyšetření v nemocnici.
„Na 30. kilometru jsem znovu potkal Vítka s bolestivou grimasou, jak se drží za koleno a bylo mi jasné, že závod pro něho končí. Se smíšenými pocity jsem pokračoval a ve vlažném tempu jsem si doběhl pro vítězství,“ popsal klíčovou pasáž závodu Najvert.
Z boje o bednu odpadl i Jan Bartas a druhé místo se ztrátou 18. minut obsadil polský běžec z Českého Těšína Bartosz Misiak, bronzovou příčku pak další beskyďák Jakub Uherek z Bašky, kterému se tak povedl reparát za nepovedenou a nedokončenou Beskydskou sedmičku.
Jak se vyvíjel závod mezi ženami? Na špatnou orientaci doplatil třeba objev letošní sezóny Kristýna Chmelková (TJ Liga 100 Olomouc): „Dvakrát jsem zabloudila a ztratila kontakt s holkami. A nepřidalo mi ani to, že jsem potkala Vítka s kolenem v háji. Chtěla jsem s ním zůstat, ale přemluvil mě, abych dokončila závod.“
Kristýna si užívá konec sezóny a i přesto, že pořád v nohách cítila únavu z B7, se postavila na start a vybojovala bronzovou příčku.
Boj o první místo byl zcela vyrovnaný a o vítězství bojovaly až do posledních kilometrů před cílem dvě Zuzky, které patří k naprosté špičce v českém skyrunningu – Krchová (Fyziokinesis rehabilitace) a Urbancová (SK Babice).
„Závod byl peklíčko, pořád jsme se se Zuzkou předbíhaly, na začátku jsem se trochu ztratila, po dvacátém kilometru se trochu ztratila Zuzka a tak jsem se dostala před ní. Pak mě ale tři kilometry před cílem dotáhla v seběhu, které měla rychlejší a až do cíle to byl opravdu tvrdý boj! Mám opravdu velkou radost, že jsem mohla zase vyhrát a hlavně, že jsem se zase vrátila ke skyrunningu, protože tahle sezóna pro mě byla složitá,“ podělila se o zážitky Zuzka Krchová.
Mezi první a druhou ženou byl rozdíl jedné minuty, vítězkou se potřetí v řadě stala Zuzka Krchová, druhé místo si zajistila Zuzka Urbancová a třetí skončila Kristýna Chmelková.
