1. Snáz vám odpustí, že jste jim přebrali partnera, než že jste jim s minimálním tréninkovým úsilím natrhli triko v závodu.
2. Celý svět se zastaví v okamžiku, kdy zjistí, že si s sebou zapomněli vzít hodinky do míst, kde ještě neběhali a kde to neznají (případně se jim vybil mobil, v němž mají aplikaci, kterou při běhání používají). Hory se otřesou a stromy se vyvrátí z kořenů. To-nemůže-být-pravda!?!
3. Vůbec si neuvědomují, jak příšerně po doběhu smrdí to, co si svlíknou. Je to jako eau de tchoř nacákaný na mrtvolu v rozkladu. Mnozí navíc tchoře bez vyprání pověsí na šňůru, protože nebudou riskovat, že se jim ty absurdně drahý hadry rychle operou.
4. Nosí ledvinky – děsivý kus šatníku přelomu let osmdesátých a devadesátých. Stejně jako jim vůbec nepřijde divné natož trapné, že jim na opasku poskakuje jídlo a láhve. Navíc čím barevnější, tím lepší.
5. Je jim úplně fuk, že ty jejich „božsky padnoucí“ boty jsou pravděpodobně ten nejohavnější kus obutí na světě, který navrhoval někdo se zvráceným smyslem pro humor a velkou slabostí pro LSD.
6. Chlapi, kteří se vysmívají baleťákům za to, že nosí punčochy, se bez řečí soukají do elasťáků, v nichž pak vybíhají bez sebemenšího záchvěvu pochybností, jestli to není krapet úchylný, na veřejnost.
7. Mají pocit, že absolutně všechno spraví běh. Valí se toho na ně moc v práci? Nabouraly manželovi auto? Je někdo v rodině těžce nemocný? Běhání je odpověď vždycky na všechno.
8. Nevěří doktorům. Odjakživa.
9. Řídí se heslem „nic lidského nám není cizí“ a občas se zdá, že v sobě nemají špetku studu – před závodem jsou schopní se převlíct na ulici, v hospodě si vykládají o záležitostech souvisejících se zažíváním a jak je řeší, a když se náhodou potkají, hned po pozdravu jsou schopní řešit krvavé bradavky a konzistenci nudlí.
10. Za peníze, které už stačili do svého „finančně nenáročného koníčku“ nacpat by si nejspíš mohli koupit aspoň malé auto. A možná nějaký ten zájezd. (A když jim to zdůrazníte, akorát se tomu smějou.)
