1. Otevře se vám úplně nový svět, o jehož existenci jste neměli ani ponětí. Je to svět temp, vzdáleností, výživových doplňků, závodů, funkčních materiálů, specializovaných portálů, webových stránek, blogů, literatury, prodejen a nekonečných polic plných bot. Je to svět, který má svá pravidla a dokonce i svůj slovník.
2. Najdete nové přátele a známé. Ti lidi se budou většinu času, sjeti endorfiny vyplavenými při běhu, usmívat a budou v pohodě. Budou řešit stejné věci jako vy (tempa, vzdálenosti, závody a nekonečné police plné bot) bez ohledu na to, kolik vám je, jakou máte profesi nebo jak daleko a rychle běháte. Záhy zjistíte, že je mezi nimi neuvěřitelně vysoké procento spolehlivých, přátelských a ochotných lidí.
3. Objevíte místa kolem domova, o jejichž existenci jste neměli ani ponětí. Zjistíte, kolik úžasných míst leží v blízkém okolí, které vám do chvíle, než jste začali běhat, připadalo vzdálené natolik, že jste tamtudy projížděli akorát tak autem nebo možná na kole.
4. Zjistíte, že v pět ráno se hranice mezi realitou a magičnem stírá. Všude je ticho a jste jen vy, okolí a běh. V osm ráno se ve chvíli, kdy ostatní nevrle proškrabují oči, budete na celý svět (zfetovaní těmi samými endorfiny, na kterých jedou všichni běžci) usmívat a budete mít ze sebe skvělý pocit. Protože váš den už začal a začal úžasně.
5. Ať už k tomu dojde ráz na ráz nebo změna proběhne plíživě, časem zjistíte, že běhání ovlivňuje co (ne)jíte a (ne)pijete, v kolik a kde. Nejde si totiž dát míchaný vejce s chlebem na večeři, když je to jediná doba, kdy pak můžete vyběhnout, a když už dřete, tak to přeci nezavraždíte nějakým fastfoodovým humusem (nebo aspoň ne moc často).
6. Přijdete na to, že spoustu limitů máme jen v hlavě a je jen na nás, jak a kde ty hranice vytyčíme. A pokaždé, když je posunete, když je prolomíte, zadupete do země, rozdrtíte na popel, pochopíte, že když už kvůli ničemu, tak kvůli té hrdosti, kterou v ten okamžik cítíte, stojí za to běhat.
7. V závislosti na tom, jak moc vás běhání pohltí a jak radikálně (případně) říznete do jídelníčku, se rychle nebo pomalu dostaví další změny. Změny, které začnete pozorovat v zrcadle, na váze, na oblečení. Změny, kterých si začne všímat vaše okolí. K horšímu nebudou, tím si buďte jistí.
8. Ať už vás tam dovedou závody, přátelé nebo jen touha rozšířit si běžecký revír, dostanete se ve výjimečných dnech do neznámých míst. Prvobyťák ve vás si bude chrochtat, až budete – ať už s tichostí laně nebo funěním divočáka – brázdit stezky, na které byste jinak nikdy nevkročili. A člověk industriálního věku při běhu městem zanechá v asfaltu a dláždění tak hluboký otisk, že žádné z těch míst, kde jste nechali všechno, už nikdy nebude stejné (třeba takové Husákovo ticho v Praze… kdo běžel PIM, ví… a ví moc dobře).
9. Zjistíte, že běh je skvělá terapie. Čas, který investujete do sebe, který strávíte sami se sebou a se svými myšlenkami, vydá mnohdy za deset psychologů. Přijdete na to, že přeběhat se nedá jen fyzická bolest, ale i ta duševní. Zjistíte, že v potu se žal topí spolehlivěji a rychleji než v alkoholu (o tom, jaký rozdíl to bude další den ráno ani nemluvě).
10. Pochopíte, že se můžete sami na sebe spolehnout. Vaše tělo je skvělý stroj, všechno, co něj nasypete, se vám vrátí. Naučíte se naslouchat sami sobě a poznáte se tak, jak by vás ani nenapadlo. Možná i zjistíte, že někde uvnitř dřímá člověk, který jste vždycky chtěli být, jen jste nevěděli, jak na to. Vzbudit ho už bude hračka.
