Rodinná slavnost v běžeckém rytmu. Tak mnozí nazývají Miřejovický půlmaraton v kulisách řeky Vltavy, zámeckého parku ve Veltrusích a na dohled pod horou Říp. Však i letošní vítězové sedmého ročníku, Jiří Čivrný (1:14:00) a Radka Churaňová (1:24:30) nejsou žádní samotáři a podpořila je na trati rodinka.
Jirku Čivrného, obhájce loňského vítězství, jako obvykle Jiří Čivrný starší, v čase 1:28:18 tentokrát třetí padesátník. A Radku Churaňovou jako vždycky dětičky. Jinak se tu na půlmaratonskou štreku vydalo 163 běžců, k tomu další v dvoukilometrovém lidovém běhu. „Není to nejvíc v historii, ale jsme spokojeni. Závod pořád vylepšujeme a lidi k nám jezdí rádi,“ řekl šéf závodu Josef Burian.
Ano, ten závod má srdce i duši, nehoní se za rekordy časovými, účastnickými, v cenách startovného ani „dojení“ státních firem. Žije jím však celá obec i okolí. „Lidé na občerstvovačkách a osvěžovacích stanicích byli opravdu úžasní. Fandili a pomáhali, jak mohli,“ pochvalovala Simona Vlašimská i mnozí další. Navíc v dražbě i na příspěvcích tady běžci vybrali 11 118 korun pro Sportovní klub vozíčkářů…
A jak vypadaly souboje o stupně vítězů? Jirka Čivrný musel o výhru tvrdě bojovat s čerstvou akvizicí Kerteamu, ukrajinským studentem zemědělského doktorátu Volodymyrem Trocjukem. Rozhodl až úprkem z občerstvovačky někde na 16. kilometru a do cíle naběhl 51 vteřin. Třetí veterán Petr Havelka dorazil s odstupem 2:34 minuty za Čivrným.
„Vůbec se mi nechtělo na start, ani nevím proč, proto jsem ani neuvažoval o překonání posledního času,“ krčil rameny Čivrný. Přestože oproti loňsku vládly lepší klimatické podmínky – teplo 24–28 stupňů, místy pod mrakem, ale větřík. Nakonec se mu to povedlo o tři minuty…
„Proto jsem byl rád, že jdeme ve dvou, ale někde po desítce už jsem přemýšlel, že ho snad pustím. Naštěstí asi po kilometru mě to přešlo a pak už jsem se rozběhl. Ale přestože je to rovina, není to lehká trať, neutíká to,“ dodal.
Vyšvihaný zakarpatský sympaťák Volodymyr Trocjuk ze Lvova, který často vyjíždí za závody do Švýcarska, nebyl zklamaný. „Věděl jsem, že na tak dlouhé trati nevydržím. Držel jsem se, co to šlo. Ale na desítce jsem už Jirku porazil.“
Radka Churaňová se přijela jen „vyklusat“ po těžkých kopcích ve francouzském Mende, ale po celý závod ji strašil stín výborně běžící Zuzany Rusínové z Ústí nad Labem. 32letá blondýna si vylepšila osobák o sedm a půl minuty! Třetí pak skončila s větším odstupem Jana Vopěnková.
„Tys mi dala,“ láteřila naoko v cíli Radka Churaňová. „Zuzka běžela ještě na otočce i nádherně na pohled, pořád jsem ji za sebou cítila. Ale díky ní jsem hodně spokojená s časem. Líp bych to teď sama nikdy nedala.“
Zkušená běžkyně má za sebou jarní artroskopickou operaci výrůstku na patě a okolí achilovky. „Pořád mě to bolelo, už jsem myslela, že skončím. Řekla jsem si, že zkusím pražský maraton a uvidím. A od té doby to přestalo, nějak jsem to rozběhala,“ usmívala se.
Ceny nejlepším předával legendární 85letý Pavel Kantorek, první český maratonec pod 2:20 a trojnásobný vítěz Košického maratonu. „Za nás se běhal půlmaraton jen v Americe, tady byla pětadvacítka,“ zavzpomínal na svoji éru. „Moc se mi tady líbí, přeju všem další štěstí ve sportovní zájmové činnosti a snad se zase za rok sejdeme.“
